Evropské akciové trhy vstoupily do nového týdne opatrně a bez výraznějších pohybů. Investoři se soustředí především na závěr dvoudenního zasedání amerického Fedu, které může ovlivnit světové trhy až do konce roku. Očekávání snížení úrokových sazeb je sice vysoké, ale nejistota ohledně budoucí trajektorie měnové politiky přetrvává. Tento opatrný sentiment se projevil i na hlavních evropských indexech – německý DAX v ranním obchodování oslabil o 0,1 %, francouzský CAC 40 klesl o 0,3 % a britský FTSE 100 si naopak připsal mírný růst o 0,1 %. Fed je tento týden ústředním tématem. Futures na fed funds oceňovaly s přibližně 88% pravděpodobností snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, což trhům poskytuje určitou míru podpory. Níže reportovaná jádrová inflace ve formě indexu PCE za září vytvořila další argument pro uvolnění měnové politiky. Přesto však analytici upozorňují, že uvnitř Fedu pravděpodobně panují neshody ohledně toho, nakolik je inflace pod kontrolou a zda je americká ekonomika opravdu připravena na cyklus snižování sazeb. Trhy proto čekají nejen na samotné rozhodnutí, ale také na doprovodnou komunikaci, která může naznačit vývoj úroků v roce 2026. Evropa však tento týden sleduje i další důležitá měnověpolitická rozhodnutí. Kromě amerického Fedu bude zasedat také Švýcarská národní banka, Reserve Bank of Australia a Bank of Canada. Následující týden pak očekáváme aktualizace měnové politiky Bank of England, Evropské centrální banky a Bank of Japan. Současné propojení světových trhů znamená, že jakýkoli odklon od očekávání v jedné velké ekonomice může zesílit volatilitu napříč regiony. Naději na zlepšení ekonomického výhledu přinesla pondělní data z Německa. Průmyslová produkce v říjnu nečekaně vzrostla o 1,8 % oproti předchozímu měsíci, čímž výrazně překonala očekávání trhu nastavená na 0,4 %. Jde o povzbudivý signál pro největší ekonomiku eurozóny, která se v posledních dvou letech potýkala s poklesem. Německý ekonomický institut IW nicméně upozornil, že přetrvávající problémy v exportu a zpomalující globální obchod budou bránit rychlému oživení. Odhad IW počítá s růstem německého HDP o 0,1 % v letošním roce a 0,9 % v roce příštím – žádné dramatické oživení, ale alespoň odklon od recese. V korporátním světě poutaly pozornost akcie společnosti Unilever. Ty v pondělí oslabily poté, co výrobce oznámil dokončení rozdělení svého zmrzlinového byznysu do samostatné entity. Nově vzniklá Magnum Ice Cream Company, která sdružuje ikonické značky jako Ben & Jerry’s, Cornetto či Wall's, byla uvedena na burzu Euronext v Amsterdamu. Sekundární kótování bude brzy spuštěno také v Londýně a New Yorku. Investoři však na dělení reagovali spíše rozpačitě, což se projevilo mírným poklesem ceny akcií. Energetické trhy mezitím pokračují v mírném růstu. Ceny ropy Brent a WTI se pohybují v blízkosti dvoutýdenních maxim a v pondělí obě komodity přidaly kolem 0,3 %. Investoři sázejí na to, že snížení sazeb Fedu by mohlo podpořit ekonomickou aktivitu a tím i poptávku po energiích. Současně se prohlubují obavy o globální nabídku – jednání o míru na Ukrajině nepokračují a podle zdrojů agentury Reuters země G7 společně s Evropskou unií zvažují nahrazení cenového stropu na ruskou ropu úplným zákazem poskytování námořních služeb pro její přepravu. Takový krok by mohl dále omezit exporty z Ruska, druhého největšího producenta ropy na světě. Celkově tak evropské trhy vstoupily do týdne s kombinací opatrnosti a očekávání. Fed bude pravděpodobně hlavním hybatelem cen aktiv, zatímco lokální ekonomická data a firemní zprávy dodávají regionu smíšené signály. Investoři se nyní soustředí na to, zda politika centrálních bank podpoří stabilitu a pomůže evropským akciím přerušit své období stagnace.