Některé z největších světových obchodních firem se chystají opustit Amazon Soy Moratorium, což je dohoda určená k potírání odlesňování v brazilské Amazonii. Toto rozhodnutí přichází v důsledku nové státní legislativy v Mato Grosso, která od ledna 2026 odebere daňové pobídky firmám zapojeným do programu ochrany.
V roce 2025 vyprodukoval Mato Grosso přibližně 51 milionů metrických tun sóji, což je více než Argentina. Odhaduje se, že na základě tohoto programu firmy obdržely daňové úlevy ve výši 4,7 miliardy reais (840 milionů dolarů) mezi lety 2019 a 2024. Mezi největšími příjemci se ocitly společnosti ADM a Bunge , které každá získala okolo 1,5 miliardy reais (269 milionů dolarů).
Moratorium, které bylo podepsáno v roce 2006, má klíčovou roli v omezování deforestace a zakazuje nákup sóji od farmářů pěstujících na čerstvě vykácených pozemcích. Tento krok by mohl pečlivě monitorovaný program ohrozit a podle některých odborníků, včetně Cristiane Mazzetti z Greenpeace, je jeho konec „nebezpečným precedens“ v čase ekologické krize.
Environmentální hnutí a brazilská vláda se snaží čelit této nové legislativě, přičemž tvrdí, že její důsledky by mohly urychlit odlesňování a oslabení dalších ekologických opatření. Ačkoli brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva slíbil ekologickou transformaci, čelí silné opozici od farmářské lobby v Kongresu.
Jak si obchodní společnosti vybírají ekonomické pobídky před ekologickými závazky, hrozí, že se v Brazílii změní nejenom moratorium na sóju, ale i další environmentální legislativa, což by mohlo ohrozit celý ekosystém amazonského pralesa.
Některé z největších světových obchodních firem se chystají opustit Amazon Soy Moratorium, což je dohoda určená k potírání odlesňování v brazilské Amazonii. Toto rozhodnutí přichází v důsledku nové státní legislativy v Mato Grosso, která od ledna 2026 odebere daňové pobídky firmám zapojeným do programu ochrany.
V roce 2025 vyprodukoval Mato Grosso přibližně 51 milionů metrických tun sóji, což je více než Argentina. Odhaduje se, že na základě tohoto programu firmy obdržely daňové úlevy ve výši 4,7 miliardy reais mezi lety 2019 a 2024. Mezi největšími příjemci se ocitly společnosti ADM a Bunge , které každá získala okolo 1,5 miliardy reais .
Moratorium, které bylo podepsáno v roce 2006, má klíčovou roli v omezování deforestace a zakazuje nákup sóji od farmářů pěstujících na čerstvě vykácených pozemcích. Tento krok by mohl pečlivě monitorovaný program ohrozit a podle některých odborníků, včetně Cristiane Mazzetti z Greenpeace, je jeho konec „nebezpečným precedens“ v čase ekologické krize.
Environmentální hnutí a brazilská vláda se snaží čelit této nové legislativě, přičemž tvrdí, že její důsledky by mohly urychlit odlesňování a oslabení dalších ekologických opatření. Ačkoli brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva slíbil ekologickou transformaci, čelí silné opozici od farmářské lobby v Kongresu.
Jak si obchodní společnosti vybírají ekonomické pobídky před ekologickými závazky, hrozí, že se v Brazílii změní nejenom moratorium na sóju, ale i další environmentální legislativa, což by mohlo ohrozit celý ekosystém amazonského pralesa.
Některé z největších světových obchodních firem se chystají opustit Amazon Soy Moratorium, což je dohoda určená k potírání odlesňování v brazilské Amazonii. Toto rozhodnutí přichází v důsledku nové státní legislativy v Mato Grosso, která od ledna 2026 odebere daňové pobídky firmám zapojeným do programu ochrany.
V roce 2025 vyprodukoval Mato Grosso přibližně 51 milionů metrických tun sóji, což je více než Argentina. Odhaduje se, že na základě tohoto programu firmy obdržely daňové úlevy ve výši 4,7 miliardy reais (840 milionů dolarů) mezi lety 2019 a 2024. Mezi největšími příjemci se ocitly společnosti ADM a Bunge , které každá získala okolo 1,5 miliardy reais (269 milionů dolarů).
Moratorium, které bylo podepsáno v roce 2006, má klíčovou roli v omezování deforestace a zakazuje nákup sóji od farmářů pěstujících na čerstvě vykácených pozemcích. Tento krok by mohl pečlivě monitorovaný program ohrozit a podle některých odborníků, včetně Cristiane Mazzetti z Greenpeace, je jeho konec „nebezpečným precedens“ v čase ekologické krize.
Environmentální hnutí a brazilská vláda se snaží čelit této nové legislativě, přičemž tvrdí, že její důsledky by mohly urychlit odlesňování a oslabení dalších ekologických opatření. Ačkoli brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva slíbil ekologickou transformaci, čelí silné opozici od farmářské lobby v Kongresu.
Jak si obchodní společnosti vybírají ekonomické pobídky před ekologickými závazky, hrozí, že se v Brazílii změní nejenom moratorium na sóju, ale i další environmentální legislativa, což by mohlo ohrozit celý ekosystém amazonského pralesa.
