Klíčové body
- Evropa čelí náročnému týdnu plnému geopolitických i ekonomických výzev
- Summit EU v Bruselu se zaměří na financování podpory Ukrajiny a bezpečnost
- Napětí mezi EU a USA sílí kvůli regulaci technologických společností
- Zasedání ECB může přinést stabilitu alespoň na měnové frontě
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro Politico označil Evropu za „upadající“ skupinu zemí vedenou „slabými“ lídry, čímž znovu rozvířil napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Tyto výroky přicházejí v době, kdy se evropský blok snaží zvládat několik paralelních krizí, od bezpečnostní situace na východě kontinentu přes vztahy s USA až po klíčová měnová rozhodnutí centrálních bank. Pro investory tak půjde o týden, který může výrazně ovlivnit sentiment na trzích.
Hlavním bodem nadcházejících dnů bude summit evropských lídrů v Bruselu, který se uskuteční ve čtvrtek a v případě potřeby může pokračovat i v pátek. V centru pozornosti bude otázka další podpory Ukrajiny, a to nejen politické, ale především finanční a vojenské. Evropské státy čelí tlaku, aby našly udržitelný způsob financování obrany Kyjeva v situaci, kdy válka vstupuje do další fáze a výhled na rychlé řešení zůstává nejistý.
Jedním z klíčových témat summitu bude využití zmrazených ruských aktiv. Evropská unie zvažuje, jakým způsobem použít miliardy eur těchto prostředků k podpoře úvěru ve výši zhruba 210 miliard eur pro Ukrajinu. Nejde přitom jen o technickou otázku financování, ale také o zásadní politické a právní dilema, které může mít dlouhodobé důsledky pro mezinárodní finanční systém. Obrana ukrajinských hranic zůstává podle evropských lídrů klíčovou součástí jakéhokoli budoucího mírového řešení, přičemž prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce naznačil možnost vnitrostátního hlasování o případných územních ústupcích v rámci amerického mírového plánu.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem tento proces nijak neusnadňuje. Výroky prezidenta Trumpa přispívají k nervozitě v evropských metropolích a zvyšují obavy z oslabení transatlantické spolupráce. Generální tajemník NATO Mark Rutte tento týden varoval, že Evropa se může stát dalším cílem Ruska a že bezpečnostní rizika nelze podceňovat. Pro investory to znamená zvýšenou citlivost evropských aktiv na geopolitické zprávy a možné výkyvy na trzích s měnami i dluhopisy.

Další oblastí, kde se očekává eskalace napětí, jsou vztahy mezi EU a USA v oblasti technologií a obchodu. Evropská unie pokračuje v přísném dohledu nad velkými technologickými společnostmi, což se dlouhodobě nelíbí americké administrativě. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer otevřeně vyjádřil nespokojenost s tím, jak EU uplatňuje zákon o digitálních službách, přestože v rámci letní obchodní dohody padly sliby o spravedlivém zacházení s americkými technologickými společnostmi.
Evropské regulační orgány v posledních měsících udělily pokuty společnosti X za porušování pravidel moderace obsahu a zároveň zahájily antimonopolní šetření vůči společnosti Google v souvislosti s využíváním obsahu pro trénink modelů umělé inteligence. Společnost Meta se snaží předejít dalším sankcím úpravami fungování platforem Facebook a Instagram. Tyto kroky sice posilují regulatorní autoritu EU, zároveň však zvyšují riziko obchodních sporů s USA, což mohou trhy vnímat jako další destabilizující faktor.
Vedle politických sporů přichází i důležitý moment pro měnovou politiku. Evropská centrální banka se ve čtvrtek sejde na svém posledním zasedání v letošním roce. Prezidentka ECB Christine Lagardeová naznačila, že centrální banka by mohla v prosinci znovu mírně zlepšit své prognózy hospodářského růstu, poté co v září odhadla letošní růst HDP na 1,2 %. Tento opatrně optimistický výhled podporuje očekávání, že ECB ponechá úrokové sazby na úrovni 2 % i v následujícím období.
Členové Rady guvernérů ECB v posledních týdnech vysílali poměrně jednotné signály. Podle Isabel Schnabel se sazby pravděpodobně v nejbližší době měnit nebudou, François Villeroy de Galhau nevidí důvod k jejich zvyšování a podobně se vyjádřili i Gediminas Simkus či Joachim Nagel. Pro finanční trhy to znamená určitou míru stability, alespoň na měnové frontě, což je v kontrastu s politickým napětím, které Evropu obklopuje.

Týden doplní i řada makroekonomických dat a politických jednání. V pondělí se sejde Rada EU pro zahraniční věci, v úterý Rada pro obecné záležitosti. Ve středu investoři dostanou nové údaje o inflaci v EU a Velké Británii spolu s německým indexem IFO. Čtvrtek pak bude nabitý nejen summitem EU a zasedáním ECB, ale také rozhodnutími centrálních bank ve Velké Británii, Švédsku a Norsku.
Pro investory tak půjde o týden, který může významně ovlivnit výhled evropských trhů. Kombinace geopolitických rizik, regulatorních sporů a klíčových měnových rozhodnutí vytváří prostředí, kde může i relativně malá zpráva vyvolat výraznější reakci. Evropa je v tuto chvíli pod tlakem a globální trhy budou její kroky sledovat s mimořádnou pozorností.



























