Americká měna se v závěru uplynulého obchodního týdne ocitla pod bezprecedentním tlakem, který vyústil v historicky významnou sérii ztrát. Americký dolar čelil již desátému dni nepřetržitého poklesu vůči koši světových měn, což je situace, která na finančních trzích nebyla zaznamenána po velmi dlouhou dobu. Jednalo se o mimořádně vzácný projev dlouhodobé slabosti, neboť s takto dlouhou a nepřerušenou sérií každodenních poklesů se tato klíčová rezervní měna nesetkala více než půl století. Tento vývoj upoutal pozornost analytiků i investorů po celém světě, kteří nyní pečlivě zkoumají příčiny tohoto trendu. Hlavním indikátorem tohoto pohybu byl pokles takzvaného dolarového indexu, což je klíčový ukazatel sledující výkonnost a kurz dolaru vůči koši šesti dalších hlavních světových měn. Bezprostředním katalyzátorem tohoto oslabení bylo silné očekávání trhu týkající se kroků centrální banky. Investoři totiž masivně sázeli na to, že Federální rezervní systém (Fed) na svém nadcházejícím zasedání o měnové politice, které je naplánováno na příští týden, přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Právě vyhlídka na uvolnění měnových podmínek vede k přecenění hodnoty měny směrem dolů. Politické tlaky a personální obsazení Fedu Do čistě ekonomických kalkulací však začínají výrazně promlouvat i politické faktory a spekulace ohledně budoucího vedení americké centrální banky. V médiích se v poslední době objevily zásadní zprávy, které naznačují možné změny na nejvyšších postech. Podle těchto reportů by prezident Donald Trump mohl jako nástupce současného předsedy Fedu Jeromea Powella preferovat jinou osobnost. Konkrétně se hovoří o tom, že by jeho volbou mohl být ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett. Tato personální změna by mohla mít hluboký dopad na směřování měnové politiky Spojených států. Kevin Hassett, který je považován za blízkého spojence Donalda Trumpa, by mohl do vedení centrální banky přinést zcela nový přístup. Existují předpoklady, že by mohl potenciálně prosazovat velmi agresivní a rychlé snižování úrokových sazeb. Takový krok prezident často veřejně požaduje a vnímá jej jako nezbytný nástroj k oživení ekonomické aktivity a podpoře růstu. Pokud by se do čela Fedu dostala osoba, která by byla ochotna těmto politickým tlakům vyhovět, trhy by musely přehodnotit svá očekávání ohledně rychlosti a hloubky snižování sazeb, což by mělo přímý dopad na hodnotu dolaru. Výhled analytiků a koncept neutrální sazby Expertní týmy velkých finančních institucí již začínají tyto scénáře zapracovávat do svých dlouhodobých předpovědí. Analytici bankovní skupiny ING (ING) ve své čtvrteční zprávě uvedli, že jsou do roku 2026 ohledně vývoje dolaru mírně pesimističtí. Svůj postoj odůvodňují právě probíhajícím cyklem uvolňování měnové politiky. Klíčovým faktorem je podle nich skutečnost, že Fed snižuje úrokovou sazbu na takzvanou neutrální úroveň. Tento ekonomický termín označuje teoretickou úroveň úrokových sazeb, která je v rovnováze s ekonomikou – tedy takovou výši sazeb, která hospodářský růst ani nepodporuje, ani jej aktivně nebrzdí. Experti z ING (ING) dále varují před scénářem, kdy by se centrální banka stala více závislou na politických přáních. Vidí totiž jasná rizika směřující k dalšímu oslabení dolaru, pokud by politicky orientovaná centrální banka přistoupila k výraznému snížení reálných úrokových sazeb ve Spojených státech. Ještě radikálnějším krokem, který by mohl dolar podkopat, by bylo případné zapojení Fedu do plánu zaměřeného na cílování výnosů dlouhodobých státních dluhopisů. Mechanismus dopadu na měnu je v tomto případě zřejmý: nižší úrokové sazby přirozeně snižují atraktivitu dolaru pro zahraniční investory, kteří na globálních trzích hledají vyšší výnosy pro svůj kapitál. Pokud americká aktiva vynesou méně, poptávka po dolarech klesne, což by mělo negativní dopad na jeho kurz. Dlouhodobé faktory a potenciální síla měny Na druhou stranu existují i názory, které varují před jednosměrným pohledem na věc a upozorňují na složitost globálních vlivů. Analytici společnosti Standard Chartered (STAN) sice připouštějí, že dlouhodobě by dolar mohl oslabit, ale jejich analýza zahrnuje širší spektrum proměnných. Mezi faktory, které by mohly vést k poklesu, řadí například stagnující trh práce v USA, což by signalizovalo zpomalení ekonomiky. Dalším rizikem je potenciální zrušení Trumpových plošných cel, která dosud fungovala jako určitá ochrana domácího trhu. Významnou roli by mohl sehrát i "překvapivý růst" ekonomik mimo Spojené státy, který by odlákal kapitál do jiných regionů. Přesto však analytici Standard Chartered (STAN) zdůrazňují, že silný dolar může ještě přijít a jeho éra nemusí být u konce. Ve své poznámce nastínili několik možných zdrojů, které by mohly americkou měnu v budoucnu posílit. Mezi hlavní pozitivní katalyzátory patří zvýšení produktivity, které by mohlo být taženo rychlým technologickým pokrokem a inovacemi. Dále zmiňují přirozené tržní síly a také možnost zvýšené domácí poptávky, která by spolu s inflací mohla vytvořit tlak na udržení vyšších sazeb, než se nyní očekává. Velmi důležitým faktorem pro investory zůstává takzvaný reálný výnos, což je výnos z investice očištěný o inflaci, tedy zisk po zohlednění cenových změn. Preference investorů pro tento typ výnosu zůstává podle analytiků vysoká, což nahrává americkým aktivům, pokud si udrží svou výnosnost. Kromě toho analytici poukazují na to, že Trumpův rozsáhlý fiskální balíček může mít nečekaně pozitivní efekt na nabídkovou stranu ekonomiky. Tento stimul by mohl podpořit "silné stránky nabídky více, než se v současnosti očekává". Závěrem své analýzy experti ze Standard Chartered (STAN) konstatují, že ačkoliv negativní témata mohou občas pohánět tržní sentiment a způsobovat volatilitu, celkově očekávají, že pozitivní faktory pro americký dolar nakonec převáží.