Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v listopadu zpomalil na 2,4 procenta, zatímco v říjnu činil 2,5 procenta. V České republice byl vývoj ještě výraznější, když se inflace snížila na 1,8 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Ten pro účely mezinárodního srovnání používá harmonizovaný index spotřebitelských cen, jenž se metodicky liší od výpočtů národních statistických úřadů, v českém případě od dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Listopadová čísla potvrzují pokračující trend zpomalování cenového růstu napříč Evropou, byť tempo poklesu není ve všech zemích stejné. Zatímco některé státy se již pohybují velmi blízko cenové stability, jiné nadále čelí výrazně vyšší inflaci. Celkový obraz tak zůstává v rámci Evropské unie značně diferencovaný. Vývoj inflace v EU a eurozóně v meziročním srovnání V celoevropském pohledu inflace v listopadu dosáhla 2,4 procenta, což představuje mírné zpomalení oproti říjnovému tempu. Pro srovnání, před rokem činila inflace v Evropské unii 2,5 procenta, tedy prakticky stejnou úroveň, jakou zaznamenala ještě letos na podzim. To naznačuje, že cenový vývoj se v meziročním horizontu stabilizuje, ale návrat k výrazně nižším hodnotám je spíše pozvolný. V eurozóně, tedy v zemích platících eurem, inflace v listopadu zůstala na úrovni 2,1 procenta. Oproti říjnu se tedy nezměnila. Ve stejném období loňského roku přitom činila 2,2 procenta, což potvrzuje mírné, ale setrvalé ochlazování cenových tlaků. Data ukazují, že cenová dynamika v eurozóně je o něco slabší než v průměru celé Evropské unie, kde jsou zahrnuty i státy mimo eurozónu s často volatilnějším vývojem cen. Z pohledu meziměsíčního vývoje došlo v listopadu k poklesu cen v EU o 0,2 procenta, zatímco v eurozóně ceny klesly dokonce o 0,3 procenta. Tento vývoj naznačuje, že krátkodobé cenové tlaky v závěru podzimu slábly, což se promítlo i do meziročních ukazatelů. Česká republika pod průměrem Evropské unie Česká republika zaznamenala v listopadu výraznější zpomalení inflace než většina ostatních členských států. Podle harmonizovaných údajů Eurostatu klesla meziroční inflace na 1,8 procenta, což je výrazně pod průměrem celé Evropské unie i eurozóny. Pro srovnání, v listopadu loňského roku dosahovala inflace v Česku 3,1 procenta, tedy o více než jeden procentní bod více než nyní. Meziměsíčně ceny v České republice v listopadu klesly o 0,4 procenta, což je hlubší pokles než v průměru EU i eurozóny. To ukazuje na relativně rychlé odeznívání cenových tlaků v domácí ekonomice, alespoň z pohledu harmonizované metodiky. Zároveň je však důležité rozlišovat mezi údaji Eurostatu a národní statistikou. Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil vlastní data, podle nichž inflace v Česku v listopadu klesla na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. I tento ukazatel potvrzuje výrazné zpomalení cenového růstu a zároveň jde o nejnižší hodnotu od letošního dubna. Rozdíl mezi 1,8 procenta podle Eurostatu a 2,1 procenta podle ČSÚ je dán odlišnou metodikou výpočtu, nikoli rozdílným skutečným vývojem cen. <!-- DIP popup--> Rozdíly mezi členskými státy a struktura inflace Při pohledu na jednotlivé členské státy Evropské unie zůstávají rozdíly v inflaci značné. Nejnižší meziroční míru inflace zaznamenal v listopadu Kypr, kde činila 0,1 procenta. Velmi nízkou inflaci vykázala také Francie s hodnotou 0,8 procenta a Itálie, kde ceny meziročně vzrostly o 1,1 procenta. Tyto země se tak pohybují výrazně pod průměrem EU. Na opačném konci žebříčku stojí státy s přetrvávajícím vysokým cenovým růstem. Nejvyšší inflaci vykázalo Rumunsko, kde v listopadu dosáhla 8,6 procenta. Následovalo Estonsko se 4,7 procenta a Chorvatsko s 4,3 procenta. Tato čísla ukazují, že cenová situace v některých částech EU zůstává napjatá i přes celkové zpomalování inflace na úrovni celého bloku. Ve srovnání s říjnem se meziroční inflace snížila ve 12 členských státech, v pěti zemích zůstala beze změny a v deseti státech naopak vzrostla. To potvrzuje, že vývoj inflace není jednotný a že jednotlivé ekonomiky reagují na cenové tlaky rozdílně v závislosti na své struktuře a vnitřních podmínkách. Pokud jde o strukturu inflace v eurozóně, k jejímu růstu v listopadu nejvíce přispěly služby, a to o 1,58 procentního bodu. Dalšími faktory byly potraviny, alkohol a tabák, následované neenergetickým průmyslovým zbožím a energiemi. Tento rozklad ukazuje, že hlavní cenové tlaky se i nadále soustřeďují zejména do sektoru služeb, zatímco energie již nehrají tak dominantní roli jako v předchozích obdobích.