Japonská rada odborových svazů kovodělníků, jedna z nejvlivnějších odborových skupin v zemi, vstoupila do letošních jednání s požadavkem na minimálně 12 000 jenů měsíčního zvýšení základní mzdy. Tento cíl odpovídá stejnému počátečnímu návrhu jako před rokem, kdy naposledy odbory vyjednaly nárůst o 10 169 jenů – nejvyšší od roku 1998, kdy skupina začala stanovovat cíle pro základní mzdy. Podle vedení odborů je hlavním záměrem nejen udržet tlak na růst mezd, ale především vrátit reálné mzdy zpět k růstu a zastavit prohlubující se rozdíly mezi velkými a menšími firmami. Předseda JCM Akihiro Kaneko zdůraznil, že letošní strategie odráží pevné odhodlání odborů vést jednání tak, aby se zvýšení mezd týkalo co nejširšího okruhu pracovníků. Odborové svazy kovoprůmyslu zastupují přibližně dva miliony zaměstnanců velkých výrobců, jako jsou Toyota Motor Co., Panasonic Holdings Corp. či Nippon Steel Corp. Díky tomu mají zásadní vliv na celkové mzdové trendy v Japonsku, které jsou bedlivě sledovány i na mezinárodních trzích. Proč jsou letošní jednání klíčová pro Bank of Japan Mzdová dynamika se dostala do středu pozornosti především kvůli tomu, že guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda označil růst mezd za kritický ukazatel pro další rozhodnutí o měnové politice. Ueda opakovaně zdůrazňuje, že centrální banka potřebuje vidět „počáteční dynamiku“ mzdových vyjednávání, aby mohla 19. prosince rozhodnout, zda zvýší úrokové sazby. Japonská ekonomika dlouhodobě bojovala s deflací a nízkým růstem cen, a proto Bank of Japan potřebuje potvrzení, že se růst mezd dokáže stabilně přenášet do inflace tažené poptávkou. Solidní mzdový růst by tak centrální bance poskytl argumenty pro opatrné utažení měnové politiky. Právě proto nyní trhy pozorně sledují každý signál z podnikové sféry i odborových svazů. Ueda během pondělního projevu uvedl, že pravděpodobnost naplnění ekonomických a cenových prognóz banky „postupně roste“. Podle trhu (overnight-index swaps) je nyní přibližně 80% pravděpodobnost, že BoJ v prosinci sazby zvýší. Vliv amerických cel a opatrnost podniků I když některé velké společnosti během posledních let oznámily své mzdové záměry už začátkem prosince, letos je podobných signálů mnohem méně. Hlavním důvodem je zvýšená opatrnost podniků, které čelí rostoucím mezinárodním rizikům. Kovoprůmysl, jenž je na zahraniční poptávce výrazně závislý, je pod tlakem především kvůli clům, která zavedla americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy od září uplatňují 15% clo na veškerý japonský dovoz, což i přes zmírnění původně plánované sazby 25 % výrazně zhoršilo podmínky pro japonské exportéry. Výsledkem je, že během léta klesl japonský vývoz do USA o více než 10 %, a podnikové investice se poprvé za šest čtvrtletí snížily. Předseda JCM Kaneko tento vývoj označil za stále zřetelnější a upozornil, že dopady amerických cel mohou mít dlouhodobý charakter. Pro firmy to znamená nejistotu, která komplikuje rozhodování o mzdových závazcích na další rok. Zároveň však ekonomové upozorňují, že i přes tlaky způsobené cly zůstávají firemní zisky solidní. Ueda naznačil, že podniky mají dostatečnou ziskovost, aby další růst mezd podpořily, a to i po započtení vnějších rizik. Výhled jednání: očekávání, rizika a signály pro trh Analytici očekávají, že i přes opatrnost budou firmy pod tlakem, aby stejně jako loni poskytly výrazná zvýšení mezd. Tento tlak nevychází jen od odborů nebo centrální banky, ale také ze samotné struktury ekonomiky. Japonsko trápí nedostatek pracovní síly a rostoucí náklady na život, což dává mzdovým požadavkům silnou oporu. Další důležitý signál přijde už 15. prosince, kdy bude zveřejněn tradiční průzkum Tankan. Tento index měří náladu mezi podniky a představuje jeden z nejdůležitějších indikátorů pro rozhodování centrální banky. Tržní ekonomové, například Ryosuke Katagi z Mizuho Securities, očekávají, že sentiment se příliš nezmění a zůstane podobně stabilní jako v září. To by podle nich mohlo BoJ dodat „jakési zelené světlo“ pro změnu měnové politiky. Rengo, největší odborová federace v Japonsku, již dříve uvedla, že bude usilovat o minimální 5% nárůst mezd, stejně jako v předchozím roce. Tento krok je v souladu s tlakem JCM a vytváří jednotnou frontu odborových organizací v rámci celonárodního vyjednávání. Ať již jednání dopadnou jakkoli, letošní kolo bude klíčové pro posouzení toho, zda se Japonsko dokáže vymanit z období slabého růstu mezd a nízké inflace. Pokud se podaří dosáhnout solidních zvýšení a udržet jejich tempo, může to znamenat zásadní změnu pro ekonomiku, trhy i nastavení měnové politiky.