Kanada oznámila zahájení ambiciózního fondu ve výši 1,7 miliardy kanadských dolarů (1,2 miliardy USD), jehož cílem je přilákat až 1 000 předních mezinárodních a amerických výzkumníků. Jde o jednu z největších investic do vědeckého talentu v historii země a přichází v době, kdy řada amerických akademiků zvažuje odchod do zahraničí kvůli krokům administrativy Donalda Trumpa, které omezují federální financování, snižují podporu univerzitám a zasahují do akademické svobody. Nový program nese název Canada Global Impact+ Research Talent Initiative. Zahrnuje 1 miliardu CAD určenou na podporu náboru špičkových vědců v horizontu 12 let. Dalších 400 milionů CAD bude směřovat do výzkumné infrastruktury, 134 milionů CAD na přesídlení doktorandů a postdoktorandů a 120 milionů CAD na podporu začínajících vědců, kteří se rozhodnou působit v Kanadě. Celkový cíl je jasný: posílit domácí vědecké instituce a zároveň využít situace, kdy americký akademický sektor čelí největším omezením za poslední dekády. Silná politická zpráva: Kanada investuje do vědy, zatímco USA omezují Kanadská ministryně průmyslu Mélanie Joly uvedla, že iniciativa je reakcí na globální trend omezování akademické svobody. Zdůraznila, že „Kanada investuje do vědy a zdvojnásobuje své úsilí“, aby přilákala nejlepší mozky z celého světa a posílila vlastní ekosystém výzkumu a inovací. Tento kontrast je patrný zejména vůči USA, kde Trumpova administrativa tento rok zmrazila a částečně zrušila federální financování výzkumu, což vedlo ke snižování nákladů univerzit a k dramatickému omezení nových postdoktorandských pozic. Zdroj: Shutterstock Několik průzkumů ukázalo, že značný počet amerických výzkumníků by vážně zvažoval přesun do jiné země, pokud by tam měli stabilnější podmínky pro práci a financování. Kanada se nyní snaží být jejich hlavní destinací. Univerzity se připravují: kapacity, nábor a infrastruktura Podle Alana Bernsteina, emeritního prezidenta Kanadského institutu pro pokročilý výzkum, který program inicioval, nejde pouze o reakci na situaci v USA. Jde o strategickou snahu „vybudovat silnější Kanadu založenou na vědě a inovacích“. Zdůrazňuje také nutnost diverzifikovat ekonomiku prostřednictvím vysoce kvalifikovaného výzkumu. Kanadské univerzity už podle něj aktivně sestavují seznamy amerických vědců, které by rády přilákaly. Vláda zároveň uvolní prostředky na nákladné laboratorní vybavení, které je nezbytné pro výzkum v přírodních, technických i lékařských oborech. Očekává se také, že velké nadace a firmy navýší filantropické rozpočty, aby státní investici doplnily. Významné kanadské instituce již začaly jednat. Síť nemocnic a výzkumných center United Health Network v Torontu zahájila nábor 100 výzkumníků z celého světa. Přesto zatím jen malý počet amerických akademiků veřejně oznámil přechod do Kanady – mezi nejznámější patří tři profesoři z Yale University, kteří odešli na Torontskou univerzitu: Jason Stanley, Marci Shore a Timothy Snyder. Zdroj: Shutterstock Globální trend: přesuny špičkových výzkumníků Příliv vědců z USA není omezen pouze na Kanadu. Nobelovi laureáti Esther Duflo a Abhijit Banerjee oznámili odchod z MIT na Univerzitu v Curychu, zatímco Rakouská akademie věd letos přijala 25 špičkových amerických výzkumníků. Akademický svět tak zažívá období významných přesunů způsobených kombinací politického tlaku, snižování rozpočtů a nejistoty ohledně dlouhodobé podpory vědy v USA. Profesor Timothy Snyder však své rozhodnutí neprezentuje jako únik před americkou politikou. Řekl, že změna je součástí jeho „pozitivní krize středního věku“ a že Kanada mu umožní učit více studentů a oslovit širší veřejnost, než bylo možné v USA. Podle něj tedy nejde pouze o odchod kvůli negativním vlivům, ale i o příležitost rozšířit dopad své práce. Kanadská iniciativa zároveň ukazuje širší geopolitický trend, ve kterém se vědecký výzkum stává strategickým nástrojem státní politiky. Země, které investují do vědy, získávají významnou konkurenční výhodu – přístup k inovacím, technologickému rozvoji i přímým ekonomickým přínosům. Kanada tímto programem vysílá jasný signál, že chce patřit mezi globální lídry, kteří staví na znalostní ekonomice, nikoli na krátkodobých úsporných opatřeních. Pro samotné vědce představuje přesun do Kanady nejen finanční stabilitu, ale i širší možnosti výzkumu. Program podporuje interdisciplinární projekty a spolupráci mezi univerzitami, klinickými centry i průmyslem. Takové prostředí umožňuje realizaci dlouhodobých výzkumných plánů, které často vyžadují stabilní financování a přístup k moderním technologiím. Právě tato kombinace činí Kanadu atraktivní pro špičkové akademiky, kteří chtějí pracovat v méně politicky zatíženém prostředí.