Ceny červeného kovu letos prudce vzrostly, opakovaně posunuly historická maxima a podle řady analytiků tím zdaleka nekončí. Kombinace omezené nabídky, strukturálně silné poptávky a specifického chování Spojených států vytváří prostředí, ve kterém se měď může skutečně dostat do „nových stratosférických maxim“, jak naznačují někteří odborníci.Jedním z hlavních motorů růstu je dlouhodobý trend spojený s energetickou transformací. Elektrifikace dopravy, rozšiřování přenosových sítí, modernizace infrastruktury a masivní výstavba datových center vyžadují obrovské množství mědi. Tento kov je klíčový pro kabeláž, přenos elektrické energie i chladicí systémy, a v současnosti neexistuje žádná plnohodnotná náhrada, která by dokázala jeho roli převzít v takovém rozsahu. Právě tato strukturální poptávka dává trhu s mědí pevný dlouhodobý základ.Analytici Citi očekávají, že ceny mědi budou pokračovat v růstu minimálně do roku 2026. Jejich scénáře počítají s tím, že cena by se na začátku roku 2026 mohla dostat k hranici 13 000 dolarů za tunu a ve druhém čtvrtletí dokonce atakovat úroveň 15 000 dolarů. Takový vývoj by znamenal další výrazné zhodnocení oproti současným hodnotám, přičemž klíčovým faktorem není jen poptávka, ale především stále napjatější nabídka.Zvláštní roli v současné dynamice trhu hraje chování Spojených států. Podle Citi i dalších analytiků dochází k masivnímu „hromadění“ mědi v USA, které je taženo arbitrážními příležitostmi a obavami z budoucích cel. Rozdíl mezi cenami na americké burze COMEX a londýnské burze kovů LME vytváří silnou motivaci dovážet měď do USA, kde se obchoduje za vyšší ceny. Tento tok kovu směrem do Spojených států zároveň snižuje dostupnost mědi na ostatních trzích.Podle dostupných dat vzrostl letos dovoz rafinované mědi do USA přibližně o 650 000 tun, čímž se zásoby v zemi zvýšily na zhruba 750 000 tun. Tento objem je v globálním kontextu mimořádně významný a přispívá k utažení nabídky jinde ve světě. Jak upozorňují analytici, USA tímto způsobem fakticky vysávají globální zásoby, což zesiluje tlak na ceny na mezinárodních trzích.Růst cen je dále podporován zmenšujícími se zásobami na Londýnské burze kovů, která je často považována za trh poslední instance. Právě zásoby na LME jsou pečlivě sledovány jako barometr napjatosti trhu. Aktuální data ukazují, že zásoby mědi na LME klesly na přibližně 165 000 tun, což je téměř o 40 % méně než na začátku roku. Zhruba 40 % tohoto objemu je navíc vázáno v takzvaných zrušených zárukách, tedy rezervováno pro fyzické dodání a fakticky nedostupné pro trh.Dalším zásadním faktorem jsou přetrvávající problémy na straně těžby. Řada velkých producentů v posledních měsících snížila své produkční výhledy kvůli technickým potížím, nižší kvalitě rudy nebo provozním omezením. Deutsche Bank ve své analýze označila rok 2025 za období výrazných výpadků, které budou mít dopad i na rok 2026. Podle jejích odhadů by aktualizované prognózy těžařů mohly snížit globální produkci mědi v roce 2026 přibližně o 300 000 tun.Chcete využít této příležitosti?Konkrétní kroky již oznámili někteří klíčoví hráči. Komoditní gigant Glencore snížil svůj odhad produkce pro rok 2026 kvůli nižšímu odběru z chilského dolu Collahuasi. Podobně i Rio Tinto očekává pokles produkce oproti letošnímu roku. Tyto revize potvrzují, že problémy na straně nabídky nejsou krátkodobé a mohou přetrvávat delší dobu.Je však důležité dodat, že současný růst cen není tažen pouze klasickými fundamenty. Někteří analytici upozorňují, že významnou roli hrají i obavy z budoucích amerických cel na dovoz rafinované mědi, která by mohla být zavedena od roku 2027. Právě tato očekávání vedou k neobvykle silnému přesunu fyzického kovu do USA. Zároveň ale platí, že čínská poptávka po mědi v posledních měsících spíše zklamala, což naznačuje, že bez amerického faktoru by byl cenový vývoj umírněnější.Celkový obraz trhu je však jednoznačný. Kombinace strukturálně silné poptávky, klesajících zásob a omezené těžby vytváří prostředí, ve kterém je riziko dalšího růstu cen výrazně vyšší než pravděpodobnost prudkého poklesu. Pokud se současné trendy udrží, může se měď v příštích čtvrtletích skutečně přiblížit úrovním, které ještě nedávno působily jako nerealistické.