Navzdory vysoké volatilitě se akciové trhy v roce 2025 dokázaly udržet v kladném teritoriu a index S&P 500 směřuje k velmi solidnímu ročnímu výnosu. Investoři ale dobře vědí, že stabilita nemusí být trvalá – posledních pět let přineslo pandemii, inflační šok i novou obchodní válku, které narušily téměř všechny předchozí prognózy. S tímto vědomím přichází Jim Reid, vedoucí globální ekonomiky a tematického výzkumu Deutsche Bank, se zprávou Curveballs for 2026, která mapuje možné nečekané události, jež mohou podle jeho týmu investory v příštím roce zaskočit. Zprávu doplnili analytici Henry Allen a Rajsekhar Bhattacharyya a společně představili škálu scénářů od pozitivních až po vysloveně znepokojivé. Reid upozorňuje, že největším překvapením by vlastně bylo, kdyby žádné překvapení nepřišlo. Historie trhů ukazuje, že období na první pohled klidná mají tendenci skrývat nepředvídatelné zvraty, což investory vede k opatrnosti a nutnosti počítat s širším spektrem výsledků. Jeden z pozitivních scénářů se týká možného návratu éry silného ekonomického růstu, podobné té z let 1996 až 2000, kdy čtvrtletní růst amerického HDP nikdy neklesl pod 4 %. Podle týmu Deutsche Bank existuje šance, že investice do umělé inteligence a s nimi spojený růst produktivity mohou v příštích letech rozpoutat podobně dynamickou expanzi. Boom AI už dnes přepisuje očekávání firem napříč sektory a není vyloučeno, že jeho dopad bude v následujících dvou letech ještě výraznější. Deutsche Bank patří k nejoptimističtějším institucím na Wall Street, pokud jde o výhled pro index S&P 500. Jejich cíl na rok 2026 předpokládá návratnost kolem 17 %, což podle výzkumu odpovídá historicky nejběžnějším hodnotám. V minulém století byla návratnost 15–20 % nejčastějším výsledkem, přičemž v mnoha letech byla ještě vyšší. Z tohoto pohledu není úroveň 8 000 bodů na S&P 500 statisticky nepravděpodobná. Pokud by trh pokračoval v růstu i v roce 2026, šlo by o čtvrtý rok růstu v řadě – něco, co se od finanční krize z let 2008–2009 nestalo. Jedním z klíčových motorů růstu by mohlo být očekávané snížení úrokových sazeb Fedu. Reid připomíná, že historicky období, kdy Fed uvolňuje měnovou politiku ve snaze o hladké přistání ekonomiky, vedla k mediánovému růstu S&P 500 o 50 %. Pokud by se podobný vývoj zopakoval, investoři by mohli těžit z mimořádně příznivého prostředí. Vedle měnové politiky hraje roli i politická situace – v roce 2026 by podle Reida mohl pokračovat Jerome Powell ve funkci předsedy Fedu, což není bez precedentu. Stabilita by mohla vycházet také z potenciálního zmírnění cel, klíčových listopadových voleb v USA a zlepšení vztahů mezi USA a Čínou. Zpráva však také upozorňuje na rizika, která trhy momentálně nedoceňují. Jedním z nejvýznamnějších negativních scénářů by bylo, kdyby Fed mylně odhadl vývoj inflace a byl nucen zastavit snižování sazeb, nebo dokonce opět zvýšit úrokové sazby. Takový obrat narativu by pravděpodobně způsobil turbulence napříč trhy. Reid upozorňuje, že Fed byl v éře Greenspana, Bernankeho, Yellenové i Powella relativně soudržný. Pokud by se nový předseda Fedu stal zdrojem nejistoty, mohlo by to mít velmi rušivý dopad. Ekonomové Deutsche Bank navíc nevylučují, že inflace zůstane nad cílem delší dobu. Její stabilně vyšší úroveň může být podporována celní politikou i rychlostí uvolňování měnových podmínek, která se mimo období recesí neviděla od 80. let. K rizikům se řadí také potenciální nárůst cen elektřiny, způsobený rostoucí poptávkou datových center. Zátěž energetické infrastruktury a rostoucí náklady mohou ovlivnit celé odvětví technologií. Dalším otazníkem je ocenění amerického technologického sektoru. V posledních letech byly výhledy zisků firem, jako je Nvidia, pravidelně upravovány směrem nahoru. Tato dynamika pomohla posílit důvěru investorů v dlouhodobou sílu AI. Pokud by se však růst zisků zastavil či výrazně zpomalil, mohlo by to podkopat současný optimismus a otřást základy AI investičního trendu. Zpráva zmiňuje i rizika související s trhem práce, kde AI může způsobit ztráty v některých profesích, a zároveň upozorňuje na nárůst maržových dluhů a riziko oslabení úvěrových trhů v důsledku kapitálových nároků na infrastrukturu spojenou s AI. Výsledkem je široká škála scénářů, od příležitostí až po zásadní hrozby. Vstup do roku 2026 tak bude pro investory obdobím, které si žádá vysokou obezřetnost, otevřenost k různým výsledkům a schopnost přizpůsobit strategii rychle se měnícím podmínkám.