Odolná americká ekonomika vzdoruje turbulencím a překvapuje tempem růstu
Americká ekonomika vstupuje do závěru roku 2025 v pozoruhodné kondici, a to navzdory celé řadě nepříznivých faktorů, které by za běžných okolností hospodářský růst výrazně brzdily.
Americká ekonomika v roce 2025 roste výrazně nad odhadovaný dlouhodobý potenciál navzdory clům, inflaci a vyšší nezaměstnanosti
Spotřebitelské výdaje zůstávají hlavním motorem růstu díky rostoucím příjmům a relativně silnému trhu práce
Investice do umělé inteligence kompenzují slabší výkon tradičních průmyslových odvětví a zvyšují produktivitu firem
Fed i Wall Street očekávají v roce 2026 další zrychlení růstu, podpořené nižšími sazbami a fiskálními impulzy
Vyšší cla, zvýšená inflace, rostoucí nezaměstnanost i rekordně dlouhé uzavření části federální vlády vytvořily prostředí plné nejistoty. Přesto se hrubý domácí produkt Spojených států vyvíjel překvapivě silně a podle dostupných odhadů by měl ve třetím čtvrtletí roku 2025 růst anualizovaným tempem 3,2 %. To je výrazně nad úrovní, kterou většina ekonomů považuje za dlouhodobě udržitelný potenciál americké ekonomiky.
Zpožděné zveřejnění dat o HDP, způsobené dvouměsíčním uzavřením vládních úřadů, sice oddálilo definitivní potvrzení těchto čísel, nicméně trend je zřejmý. Po velmi silném růstu ve druhém čtvrtletí, kdy ekonomika expandovala tempem 3,8 %, se Spojené státy dokázaly udržet na nadprůměrné růstové trajektorii i ve druhé polovině roku. To vyvolává zásadní otázku: je tato výkonnost pouze dočasným efektem výjimečných okolností, nebo jde o známku hlubší strukturální odolnosti americké ekonomiky?
Zdroj: Shutterstock
Návrat k růstu po slabém začátku roku
Začátek roku 2025 přitom nevypadal optimisticky. První čtvrtletí přineslo vzácný záporný výsledek HDP, který na první pohled signalizoval blížící se problémy. Tento pokles byl do značné míry důsledkem prudkého nárůstu obchodního deficitu. Americké firmy se totiž snažily předzásobit zahraničním zbožím a surovinami ještě před tím, než nová cla administrativy prezidenta Donalda Trumpa výrazně zvýší dovozní ceny. Tento jednorázový nákupní boom sice zlepšil pozici podniků z hlediska nákladů, ale statisticky snížil HDP.
Jakmile se tento efekt vyčerpal, ekonomika se začala stabilizovat. Na jaře a v létě sehrály klíčovou roli domácnosti, které upravily své nákupní chování. Spotřebitelé urychlili nákupy dováženého zboží – zejména automobilů, domácích spotřebičů a dalších dražších položek – aby využili dočasných odkladů nebo zmírnění cel. Právě spotřebitelské výdaje, které jsou dlouhodobě největším zdrojem hospodářského růstu v USA, se staly hlavním motorem oživení.
Pozoruhodné je, že síla spotřeby přetrvává i po odeznění nejvýraznějších celních efektů. I bez započtení dočasných nákupních pobídek zůstávají výdaje domácností vyšší, než většina analytiků očekávala. To naznačuje, že americká ekonomika stojí na pevnějších základech, než se ještě na začátku roku zdálo.
Jedním z hlavních vysvětlení této odolnosti je vývoj příjmů domácností. Mzdy a další příjmy rostou mírně rychleji než inflace, což spotřebitelům umožňuje udržet si kupní sílu i v prostředí zvýšených cen. Současně zůstává trh práce relativně silný. Nezaměstnanost sice vzrostla na čtyřleté maximum 4,6 %, stále se však pohybuje na historicky nízké úrovni. Propouštění zůstává omezené a většina zaměstnanců se cítí ve své práci relativně jistě, což podporuje ochotu utrácet.
Dalším faktorem je pokračující růst finančních trhů. Silný býčí trend zvýšil bohatství zejména domácností s vyššími příjmy. To vedlo k tomu, co ekonomové označují jako rozdvojenou ekonomiku. Zatímco bohatší vrstvy obyvatelstva nadále utrácejí bez větších omezení, rodiny se středními a nižšími příjmy čelí výraznějšímu tlaku na rozpočty. Přesto agregovaná spotřeba zůstává vysoká, protože výdaje vyšších příjmových skupin dokážou částečně kompenzovat slabší poptávku jinde.
Otázkou zůstává, zda tento model dokáže fungovat dlouhodobě. Pokud by se rozdíly mezi jednotlivými skupinami domácností dále prohlubovaly, mohl by se spotřebitelský motor postupně zadřít. Zatím však data naznačují, že ekonomika je schopna tuto nerovnováhu absorbovat.
Umělá inteligence a výhled do roku 2026
Vedle spotřeby sehrály v roce 2025 významnou roli také podnikové investice, zejména v oblasti umělé inteligence. Výdaje firem na AI dosáhly podle odhadů stovek miliard dolarů a více než vykompenzovaly slabší investice v tradičnějších průmyslových odvětvích mimo technologický sektor. Cla dopadla nejtvrději právě na výrobní podniky, zatímco technologické firmy pokračovaly v masivních investicích do výpočetního výkonu, softwaru a datové infrastruktury.
Mnozí ekonomové se domnívají, že právě rychlé zavádění AI je klíčovým důvodem, proč může americká ekonomika růst výrazně rychleji, než je její dlouhodobě odhadovaný potenciál kolem 1,8 % ročně. Nové technologie podle nich zvyšují produktivitu a ziskovost firem, což se postupně promítá do vyšších mezd, investic i spotřeby.
Výhled do roku 2026 navíc vypadá příznivěji než ještě před několika měsíci. Očekává se kombinace nižších úrokových sazeb, postupného uvolnění cel, snížení daní a regulací a také vyšších vládních výdajů v roce střednědobých voleb. Tyto faktory vedly Federální rezervní systém k výrazné revizi prognózy růstu HDP pro rok 2026 z původních 1,8 % na 2,3 %, což je na poměry Fedu nezvykle optimistický posun.
S tímto názorem se ztotožňuje i řada analytiků na Wall Street, kteří očekávají, že americká ekonomika si část své letošní dynamiky udrží i v příštím roce. Přesto zůstává opatrnost na místě. Čtvrté čtvrtletí roku 2025 mohlo být poznamenáno zpomalením spotřeby v důsledku rekordního 43denního uzavření vlády, během něhož statisíce federálních zaměstnanců nedostaly výplatu. Skutečný dopad tohoto faktoru se však plně projeví až s odstupem času, protože řada klíčových ekonomických dat byla zveřejněna se zpožděním.
Celkově však platí, že americká ekonomika v roce 2025 prokázala pozoruhodnou odolnost. Pokud se podaří udržet tempo inovací, zejména v oblasti umělé inteligence, a zároveň zabránit výraznému oslabení spotřebitelské důvěry, existuje reálná šance, že nadprůměrný růst nebude pouze krátkodobou epizodou, ale předzvěstí silnějšího ekonomického cyklu v nadcházejících letech.
Zdroj: Unsplash
Klíčové body
Americká ekonomika v roce 2025 roste výrazně nad odhadovaný dlouhodobý potenciál navzdory clům, inflaci a vyšší nezaměstnanosti
Spotřebitelské výdaje zůstávají hlavním motorem růstu díky rostoucím příjmům a relativně silnému trhu práce
Investice do umělé inteligence kompenzují slabší výkon tradičních průmyslových odvětví a zvyšují produktivitu firem
Fed i Wall Street očekávají v roce 2026 další zrychlení růstu, podpořené nižšími sazbami a fiskálními impulzy
Vyšší cla, zvýšená inflace, rostoucí nezaměstnanost i rekordně dlouhé uzavření části federální vlády vytvořily prostředí plné nejistoty. Přesto se hrubý domácí produkt Spojených států vyvíjel překvapivě silně a podle dostupných odhadů by měl ve třetím čtvrtletí roku 2025 růst anualizovaným tempem 3,2 %. To je výrazně nad úrovní, kterou většina ekonomů považuje za dlouhodobě udržitelný potenciál americké ekonomiky.Zpožděné zveřejnění dat o HDP, způsobené dvouměsíčním uzavřením vládních úřadů, sice oddálilo definitivní potvrzení těchto čísel, nicméně trend je zřejmý. Po velmi silném růstu ve druhém čtvrtletí, kdy ekonomika expandovala tempem 3,8 %, se Spojené státy dokázaly udržet na nadprůměrné růstové trajektorii i ve druhé polovině roku. To vyvolává zásadní otázku: je tato výkonnost pouze dočasným efektem výjimečných okolností, nebo jde o známku hlubší strukturální odolnosti americké ekonomiky?Návrat k růstu po slabém začátku rokuZačátek roku 2025 přitom nevypadal optimisticky. První čtvrtletí přineslo vzácný záporný výsledek HDP, který na první pohled signalizoval blížící se problémy. Tento pokles byl do značné míry důsledkem prudkého nárůstu obchodního deficitu. Americké firmy se totiž snažily předzásobit zahraničním zbožím a surovinami ještě před tím, než nová cla administrativy prezidenta Donalda Trumpa výrazně zvýší dovozní ceny. Tento jednorázový nákupní boom sice zlepšil pozici podniků z hlediska nákladů, ale statisticky snížil HDP.Jakmile se tento efekt vyčerpal, ekonomika se začala stabilizovat. Na jaře a v létě sehrály klíčovou roli domácnosti, které upravily své nákupní chování. Spotřebitelé urychlili nákupy dováženého zboží – zejména automobilů, domácích spotřebičů a dalších dražších položek – aby využili dočasných odkladů nebo zmírnění cel. Právě spotřebitelské výdaje, které jsou dlouhodobě největším zdrojem hospodářského růstu v USA, se staly hlavním motorem oživení.Pozoruhodné je, že síla spotřeby přetrvává i po odeznění nejvýraznějších celních efektů. I bez započtení dočasných nákupních pobídek zůstávají výdaje domácností vyšší, než většina analytiků očekávala. To naznačuje, že americká ekonomika stojí na pevnějších základech, než se ještě na začátku roku zdálo.Chcete využít této příležitosti?Spotřebitelé, trh práce a rozdvojená ekonomikaJedním z hlavních vysvětlení této odolnosti je vývoj příjmů domácností. Mzdy a další příjmy rostou mírně rychleji než inflace, což spotřebitelům umožňuje udržet si kupní sílu i v prostředí zvýšených cen. Současně zůstává trh práce relativně silný. Nezaměstnanost sice vzrostla na čtyřleté maximum 4,6 %, stále se však pohybuje na historicky nízké úrovni. Propouštění zůstává omezené a většina zaměstnanců se cítí ve své práci relativně jistě, což podporuje ochotu utrácet.Dalším faktorem je pokračující růst finančních trhů. Silný býčí trend zvýšil bohatství zejména domácností s vyššími příjmy. To vedlo k tomu, co ekonomové označují jako rozdvojenou ekonomiku. Zatímco bohatší vrstvy obyvatelstva nadále utrácejí bez větších omezení, rodiny se středními a nižšími příjmy čelí výraznějšímu tlaku na rozpočty. Přesto agregovaná spotřeba zůstává vysoká, protože výdaje vyšších příjmových skupin dokážou částečně kompenzovat slabší poptávku jinde.Otázkou zůstává, zda tento model dokáže fungovat dlouhodobě. Pokud by se rozdíly mezi jednotlivými skupinami domácností dále prohlubovaly, mohl by se spotřebitelský motor postupně zadřít. Zatím však data naznačují, že ekonomika je schopna tuto nerovnováhu absorbovat.Umělá inteligence a výhled do roku 2026Vedle spotřeby sehrály v roce 2025 významnou roli také podnikové investice, zejména v oblasti umělé inteligence. Výdaje firem na AI dosáhly podle odhadů stovek miliard dolarů a více než vykompenzovaly slabší investice v tradičnějších průmyslových odvětvích mimo technologický sektor. Cla dopadla nejtvrději právě na výrobní podniky, zatímco technologické firmy pokračovaly v masivních investicích do výpočetního výkonu, softwaru a datové infrastruktury.Mnozí ekonomové se domnívají, že právě rychlé zavádění AI je klíčovým důvodem, proč může americká ekonomika růst výrazně rychleji, než je její dlouhodobě odhadovaný potenciál kolem 1,8 % ročně. Nové technologie podle nich zvyšují produktivitu a ziskovost firem, což se postupně promítá do vyšších mezd, investic i spotřeby.Výhled do roku 2026 navíc vypadá příznivěji než ještě před několika měsíci. Očekává se kombinace nižších úrokových sazeb, postupného uvolnění cel, snížení daní a regulací a také vyšších vládních výdajů v roce střednědobých voleb. Tyto faktory vedly Federální rezervní systém k výrazné revizi prognózy růstu HDP pro rok 2026 z původních 1,8 % na 2,3 %, což je na poměry Fedu nezvykle optimistický posun.S tímto názorem se ztotožňuje i řada analytiků na Wall Street, kteří očekávají, že americká ekonomika si část své letošní dynamiky udrží i v příštím roce. Přesto zůstává opatrnost na místě. Čtvrté čtvrtletí roku 2025 mohlo být poznamenáno zpomalením spotřeby v důsledku rekordního 43denního uzavření vlády, během něhož statisíce federálních zaměstnanců nedostaly výplatu. Skutečný dopad tohoto faktoru se však plně projeví až s odstupem času, protože řada klíčových ekonomických dat byla zveřejněna se zpožděním.Celkově však platí, že americká ekonomika v roce 2025 prokázala pozoruhodnou odolnost. Pokud se podaří udržet tempo inovací, zejména v oblasti umělé inteligence, a zároveň zabránit výraznému oslabení spotřebitelské důvěry, existuje reálná šance, že nadprůměrný růst nebude pouze krátkodobou epizodou, ale předzvěstí silnějšího ekonomického cyklu v nadcházejících letech.