Aktuální zprávy z Paříže přinášejí pro Českou republiku pozitivní signály. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své nejnovější analýze přehodnotila dosavadní předpoklady a významně zlepšila výhled růstu tuzemského hospodářství pro tento kalendářní rok. Zatímco ještě v červnu ekonomové této prestižní organizace předpovídali, že se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 1,9 procenta, nynější data ukazují na optimističtější scénář. Podle aktualizovaného výhledu by česká ekonomika měla letos vzrůst o 2,4 procenta. Tato korekce směrem vzhůru naznačuje, že se hospodářství zotavuje rychleji, než se původně očekávalo, a to i přes složitou mezinárodní situaci. Tento pozitivní trend je patrný i při srovnání s loňským rokem, kdy česká ekonomika vzrostla pouze o 1,1 procenta. Letošní zrychlení je tedy zřetelným signálem oživení. Pokud se podíváme dále do budoucnosti, OECD nastiňuje mírné zvolnění tempa v následujícím roce, kdy by růst měl zpomalit na dvě procenta. Původní červnové odhady přitom byly pro příští rok o něco příznivější a počítaly s růstem o 2,2 procenta. Nicméně v roce 2027 by se dynamika měla opět obnovit a růst by měl podle odhadů zrychlit na 2,1 procenta. Hlavním motorem tohoto pozitivního vývoje bude podle analytiků především domácí spotřeba, která hraje klíčovou roli v oživování poptávky. K ní se přidají i investice, jejichž objem by měl být vyšší díky čerpání prostředků z unijních fondů určených na podporu obnovy a odolnosti. Tyto zdroje budou pro Českou republiku k dispozici až do konce roku 2026, což představuje významný investiční impuls. <!-- DIP popup--> Rizika a doporučení pro hospodářskou politiku Ačkoliv jsou celková čísla povzbudivá, česká ekonomika není izolovaným ostrovem a čelí řadě vnějších i vnitřních rizik. V krátkodobém horizontu bude vývozní aktivita pravděpodobně slabší, což je přímým důsledkem různých obchodních omezení na mezinárodní scéně. Očekává se však, že situace se zlepší, jakmile dojde k oživení zahraniční poptávky. Pro české exportéry je v tomto ohledu naprosto klíčový vývoj v sousedním Německu, které je tradičně nejdůležitějším obchodním partnerem. Mezi hlavní rizika, která by mohla zpomalit slibně se rozvíjející ekonomiku, patří rostoucí obchodní a geopolitické napětí. Tyto faktory vnášejí do globálního obchodu nejistotu, která může brzdit investiční rozhodování firem. Na domácí scéně pak OECD varuje před rizikem příliš expanzivní fiskální politiky. Pokud by stát utrácel příliš agresivně, mohlo by to vést k opětovnému nárůstu inflace, což je scénář, kterému se chce každý vyhnout. Z tohoto důvodu organizace doporučuje, aby centrální banka zůstala i nadále opatrná a pečlivě sledovala dopady veškerých obchodních a fiskálních kroků vlády. Chytře vedená fiskální politika je nezbytná nejen pro udržení cenové stability, ale také pro vytvoření dostatečných rezerv pro budoucnost. Tyto rezervy budou potřeba k pokrytí rostoucích výdajů v oblastech, které nelze ignorovat. Jedná se především o náklady spojené s obranou státu, řešení dopadů stárnutí populace a financování náročné zelené transformace. Globální kontext a vývoj ve světě Zatímco výhled pro Českou republiku doznal změn, pohled OECD na globální ekonomiku zůstává pro letošní i příští rok stabilní. Organizace ponechala své předpovědi beze změny, což znamená, že letos očekává růst světového HDP o 3,2 procenta. V příštím roce by mělo dojít k mírnému zpomalení tempa na 2,9 procenta. Teprve v roce 2027 by měl hospodářský růst ve světě opět zrychlit na 3,1 procenta. Globální ekonomika se v letošním roce ukázala být překvapivě odolná, a to i přes řadu negativních vlivů. K lepšímu než očekávanému výkonu přispěly příznivější finanční podmínky a oživení mezinárodního obchodu. Významným faktorem byl také růst investic souvisejících s rozvojem umělé inteligence, která se stává novým motorem technologického pokroku. Přestože celková čísla vypadají solidně, pod povrchem přetrvávají a v některých případech se i prohlubují základní slabiny. Trhy práce v mnoha zemích začínají vykazovat první známky oslabení. I když se míra nezaměstnanosti v členských zemích OECD drží na relativně nízké úrovni 4,9 procenta, počet volných pracovních míst v mnoha ekonomikách klesl pod průměr z předkrizového roku 2019. Současně s tím klesá důvěra podniků i spotřebitelů, což může mít dopad na budoucí výdaje. Mezi hlavní globální rizika patří možnost zavedení dalších obchodních omezení, problémy v rizikových nebankovních institucích či nestabilita na trzích s kryptoměnami. Regionální rozdíly a výhled inflace Vývoj v jednotlivých klíčových regionech světa se bude v následujících letech lišit. Ve Spojených státech odhaduje OECD letošní růst na dvě procenta, přičemž v příštím roce by mělo dojít ke zpomalení na 1,7 procenta před opětovným zrychlením v roce následujícím. Eurozóna čeká v příštím roce zpomalení růstu HDP na 1,2 procenta z letošních 1,3 procenta, s mírným oživením v roce 2027. Specifická je situace v Číně, kde organizace očekává postupné zpomalování hospodářského růstu. Z letošních pěti procent by tempo mělo klesnout na 4,4 procenta v příštím roce a dále na 4,3 procenta v roce přespříštím. Inflace zůstává v některých regionech stále vysoká, ale celkový trend je pozitivní. Podle prognóz by se měla míra inflace do roku 2027 vrátit k cílovým hodnotám téměř ve všech hlavních ekonomikách. Tento proces by měl podpořit poptávku a stabilizovat finanční podmínky. OECD, která dnes sdružuje 38 zemí a jejíž kořeny sahají až k poválečnému Marshallovu plánu, však upozorňuje, že přetrvávající fiskální obavy mohou vést k růstu výnosů státních dluhopisů, což by prodražilo obsluhu dluhu a brzdilo další růst.