Hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí rozběhl na anualizované tempo 4,3 %, což výrazně překonalo očekávání ekonomů. Přesto průzkumy veřejného mínění ukazují, že nálada mezi běžnými Američany zůstává pochmurná. Na první pohled jde o rozpor, který však při bližším pohledu dává smysl: silná makroekonomická čísla se ne vždy promítají do každodenní zkušenosti domácností.Jak upozorňuje řada ekonomů, rychle rostoucí ekonomika automaticky neznamená, že se lidem žije lépe. Statistiky a osobní realita se mohou výrazně lišit, a právě tento rozdíl je jedním z hlavních důvodů, proč tolik Američanů hodnotí současný stav ekonomiky negativně.HDP roste, ale lidé žijí tak trochu jinou realituHDP je nejširším měřítkem ekonomické aktivity a často slouží jako jakési „vysvědčení“ celé ekonomiky. Samo o sobě však nedokáže postihnout, kdo z růstu skutečně těží. Ve třetím čtvrtletí k jeho zrychlení výrazně přispělo oživení spotřebitelských výdajů, což je trend, který se opakuje jak za vlády Joea Bidena, tak i Donalda Trumpa. Američtí spotřebitelé se i přes dlouhý seznam překážek ukázali jako mimořádně odolní.Klíčová otázka ale zní: kteří spotřebitelé vlastně utrácejí více? Podle ekonomů šlo především o domácnosti s vyššími příjmy, které těží z rekordních cen nemovitostí a silných výnosů akciových trhů. Právě tyto skupiny mají dostatek finanční rezervy, aby mohly zvyšovat spotřebu i v prostředí vyšších cen.Na opačné straně stojí mnoho Američanů s nízkými a středními příjmy, kteří se potýkají s tlakem na rodinné rozpočty. Část z nich omezuje výdaje a má problémy s placením běžných účtů. Jak shrnul Mike Reid, senior ekonom pro USA ve společnosti RBC Capital Markets, ekonomiku dnes nadále pohánějí důchodci a nejbohatších 10 % obyvatel. Výsledkem je tzv. K-tvarovaná ekonomika, kde se jednotlivé skupiny obyvatel vyvíjejí zcela rozdílným směrem.Podobně situaci popsal Mark Zandi, hlavní ekonom společnosti Moody’s Analytics, v rozhovoru pro CNN. Podle něj je HDP abstraktní pojem, zatímco lidé velmi konkrétně vnímají pracovní místa a ceny. Pokud mají pocit, že o práci mohou snadno přijít a novou jen těžko najdou, silný růst HDP pro ně ztrácí význam.Chcete využít této příležitosti?Inflace zůstává citelná, i když už není extrémníDalším důvodem nespokojenosti je inflace, kterou lidé pociťují mnohem intenzivněji než růst HDP. Letos sice nedošlo k prudkému inflačnímu výbuchu, jakého se někteří obávali v souvislosti s rozsáhlými cly prezidenta Donald Trump, ale cenová hladina se ani výrazně nezlepšila.Od ledna, kdy Trump nastoupil do úřadu, rostly ceny zhruba tříprocentním ročním tempem, zatímco v listopadu činila inflace 2,7 %. To je stále výrazně nad průměrnou roční inflací 1,7 %, kterou Američané zažívali v desetiletí před pandemií, podle údajů Bureau of Labor Statistics.Je pravda, že ceny některých základních položek klesly. Vejce byly v listopadu meziročně o 13 % levnější, mléko zhruba o 1 %. Benzín zůstal po většinu roku relativně dostupný a nedávno klesl na celostátní průměr 2,86 USD za galon, což je výrazný rozdíl oproti téměř 5 dolarům v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.Na druhé straně však zdražily jiné položky, které mají na rozpočty domácností zásadní dopad. Elektřina je v průměru o 7 % dražší, zemní plyn, nejběžnější způsob vytápění v USA, zdražil o 9 %. Cena mletého hovězího masa vzrostla o 15 %, což je největší nárůst od roku 2020. Výrazně více lidé platí také za opravy automobilů a za kávu.Mzdy sice rovněž rostou, ale často nedokážou držet krok s životními náklady. Data Bank of America ukazují, že v listopadu růst mezd předčil inflaci pouze u domácností s vysokými příjmy. U středněpříjmových domácností činil růst mezd jen 2,3 % a u nízkopříjmových dokonce pouhých 1,4 %. Právě tato nerovnováha je jedním z hlavních zdrojů frustrace.Slábnoucí pocit jistoty zaměstnáníPokud by ekonomika skutečně vzkvétala napříč společností, lidé by se méně obávali o jistotu zaměstnání. Současná data však naznačují opak. Podle průzkumů spotřebitelské důvěry, které zveřejnila organizace Conference Board, klesl podíl spotřebitelů, kteří očekávají více pracovních příležitostí v příštích šesti měsících, na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky. Zároveň přibylo těch, kteří se domnívají, že sehnat práci je stále obtížnější.Tento vývoj následoval poté, co míra nezaměstnanosti minulý měsíc dosáhla čtyřletého maxima 4,6 %, zatímco v lednu činila 4 %. Navíc se na začátku roku poprvé po čtyřech letech stalo, že počet uchazečů o práci převýšil počet volných pracovních míst.Jedním z faktorů zpomalení náboru je rychlý pokrok v oblasti umělé inteligence, díky němuž se firmy učí dosahovat vyšší produktivity s menším počtem zaměstnanců. Další roli hraje nejistota spojená s obchodní politikou. Časté a obtížně předvídatelné změny v oblasti cel vedly mnoho podniků k pozastavení plánů na rozšiřování pracovních míst. Některé firmy dokonce přistoupily ke snižování stavů, aby se vyhnuly nutnosti přenášet vyšší náklady na spotřebitele.Výsledkem je kombinace solidních makroekonomických dat a slábnoucího pocitu bezpečí mezi běžnými Američany. Jak ukazují průzkumy důvěry, právě obavy o budoucnost a zaměstnání mají na vnímání ekonomiky větší vliv než samotná čísla o růstu HDP.Závěrem lze říci, že HDP, bez ohledu na to, jak vysoký je, sám o sobě názor Američanů na ekonomiku nezlepší. To, co skutečně rozhoduje, jsou vyšší výplaty, nižší tlak na rodinné rozpočty a větší jistota zaměstnání. Dokud se tyto faktory neprojeví v každodenním životě většiny domácností, zůstane propast mezi statistikami a realitou otevřená.