Nesprávné informace vedly k nečekaným daňovým povinnostem
Rozdíl mezi kapitálovou daní a daní z příjmu je zásadní
Kauza může poškodit důvěru zaměstnanců v akciové pobídky
Fintechová společnost Revolut se ocitla uprostřed sporu s desítkami bývalých vedoucích pracovníků, kteří čelí výrazně vyšším daňovým povinnostem, než jaké původně očekávali. Jádrem problému jsou akciové opční plány využívané jako součást zaměstnaneckých odměn, konkrétně programy CSOP, u nichž zaměstnanci vycházeli z přesvědčení, že jejich zdanění bude podléhat pouze dani z kapitálových výnosů. Podle informací, které analyzoval deník Financial Times, však nyní Revolut bývalým zaměstnancům sdělil, že zisky z prodeje akcií budou podléhat také dani z příjmu a příspěvkům na sociální pojištění.
Tento obrat vyvolal značnou nespokojenost, protože rozdíl mezi oběma režimy zdanění je výrazný. Zatímco daň z kapitálových výnosů činí 24 %, kombinace nejvyšší sazby daně z příjmu a sociálního pojištění dosahuje přibližně 47 %. Pro bývalé manažery, kteří prodávají významné podíly, tak může jít o rozdíl v řádu milionů dolarů. Spor se rozhořel v době, kdy se Revolut snažil umožnit zaměstnancům a bývalým zaměstnancům zpeněžit prudký nárůst hodnoty firmy prostřednictvím zpětného odkupu akcií.
Spor o CSOP a nesprávné informace
Předmětem konfliktu jsou konkrétně programy opcí na akcie společnosti (CSOP), které jsou ve Spojeném království oblíbeným nástrojem k motivaci a udržení klíčových zaměstnanců. Tyto plány obvykle umožňují zaměstnancům koupit akcie firmy a při jejich následném prodeji platit pouze daň z kapitálových výnosů, nikoli daň z příjmu ani příspěvky na sociální pojištění. Standardně platí, že zaměstnanec může opce uplatnit tři roky po jejich udělení a že opce zanikají po deseti letech. Pokud zaměstnanec firmu opustí v dobrém stavu, má obvykle jen krátké období – často kolem 60 dnů – na jejich uplatnění.
Zdroj: Shutterstock
Právě zde podle všeho došlo k zásadnímu nedorozumění. Revolut měl některým bývalým zaměstnancům sdělit, že období pro uplatnění opcí bylo prodlouženo z 60 dnů až na deset let. To v nich vyvolalo přesvědčení, že jejich opce si zachovávají plné daňové výhody CSOP i po odchodu ze společnosti. Podle osob obeznámených se situací však Revolut po interní kontrole uznal, že tyto informace byly nesprávné.
Právník specializující se na CSOP uvedl, že takto rozsáhlé prodloužení působí „nevěrohodně“ a nedává obchodní smysl. Zachování stejných daňových výhod pro bývalé i současné zaměstnance by podle něj zcela eliminovalo motivační funkci těchto plánů, jejichž cílem je právě dlouhodobé setrvání ve firmě.
Spor eskaloval v okamžiku, kdy byli bývalí zaměstnanci vyzváni k účasti na zpětném odkupu akcií, který by ocenil Revolut na zhruba 52 miliard dolarů. Tento krok měl umožnit zpeněžení podílů v jedné z nejhodnotnějších fintechových společností v Evropě. Revolut byl založen v roce 2015 a postupně se vypracoval na pozici nejcennějšího evropského startupu.
Podle některých bývalých zaměstnanců byl však zpětný odkup původně prezentován jako povinný, s implicitní hrozbou, že neúčast povede k propadnutí opcí. Společnost později tento postoj zmírnila a zdůraznila, že účast je dobrovolná. Přesto se právě v této fázi ukázalo, že britský daňový úřad HM Revenue & Customs by prodloužení období pro uplatnění opcí považoval za diskvalifikační událost. To by znamenalo, že realizované zisky ztrácejí status zvýhodněného kapitálového zdanění a automaticky podléhají dani z příjmu a sociálnímu pojištění.
Revolut podle dostupné korespondence informoval dotčené osoby o tomto závěru a vyzval je, aby si zajistily nezávislé daňové poradenství. Pro řadu bývalých zaměstnanců to však přišlo příliš pozdě – rozhodnutí o prodeji akcií už učinili na základě předchozích informací.
Dopady na důvěru zaměstnanců a reputaci firmy
Aby zmírnil dopady situace, Revolut nabídl bývalým zaměstnancům, kteří se zpětného odkupu nezúčastnili a jejichž opce technicky propadly, náhradní akcie v poměru 1:1. Tyto akcie však již nemají daňové výhody CSOP, což znamená, že při jejich budoucím prodeji se uplatní méně příznivý daňový režim. Společnost zároveň uvedla, že nikoho nebude nutit k účasti na aktuálním kole zpětného odkupu.
Zdroj: Getty Images
Celá záležitost přichází v citlivém období. Revolut v září uzavřel nové kolo financování, které ocenilo firmu na 75 miliard dolarů, což je výrazně více než hodnota použitá při zpětném odkupu. Někteří bývalí zaměstnanci si již dříve stěžovali, že jim byla nabídnuta cena s výraznou slevou oproti nejnovějšímu ocenění, a aktuální daňový spor tyto pocity jen prohloubil.
Revolut dlouhodobě láká zaměstnance na lukrativní akciové opce jako klíčovou součást odměňování. Generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Nik Storonsky nedávno v rozhovoru uvedl, že mnoho zaměstnanců firmy se díky těmto podílům stalo „dolarovými multimilionáři“. Právě proto je současný spor vnímán nejen jako technická daňová otázka, ale i jako test důvěry mezi firmou a lidmi, kteří se podíleli na jejím rychlém růstu.
Revolut se k celé záležitosti oficiálně odmítl vyjádřit. Pro fintechový sektor, který je silně závislý na přitahování talentů pomocí akciových pobídek, však může mít tento případ širší dopady. Ukazuje, jak citlivé mohou být otázky spojené s interpretací daňových pravidel a jak rychle se může motivační nástroj změnit ve zdroj konfliktu, pokud není komunikace zcela jednoznačná.
Fintechová společnost Revolut se ocitla uprostřed sporu s desítkami bývalých vedoucích pracovníků, kteří čelí výrazně vyšším daňovým povinnostem, než jaké původně očekávali. Jádrem problému jsou akciové opční plány využívané jako součást zaměstnaneckých odměn, konkrétně programy CSOP, u nichž zaměstnanci vycházeli z přesvědčení, že jejich zdanění bude podléhat pouze dani z kapitálových výnosů. Podle informací, které analyzoval deník Financial Times, však nyní Revolut bývalým zaměstnancům sdělil, že zisky z prodeje akcií budou podléhat také dani z příjmu a příspěvkům na sociální pojištění.Tento obrat vyvolal značnou nespokojenost, protože rozdíl mezi oběma režimy zdanění je výrazný. Zatímco daň z kapitálových výnosů činí 24 %, kombinace nejvyšší sazby daně z příjmu a sociálního pojištění dosahuje přibližně 47 %. Pro bývalé manažery, kteří prodávají významné podíly, tak může jít o rozdíl v řádu milionů dolarů. Spor se rozhořel v době, kdy se Revolut snažil umožnit zaměstnancům a bývalým zaměstnancům zpeněžit prudký nárůst hodnoty firmy prostřednictvím zpětného odkupu akcií.Spor o CSOP a nesprávné informacePředmětem konfliktu jsou konkrétně programy opcí na akcie společnosti , které jsou ve Spojeném království oblíbeným nástrojem k motivaci a udržení klíčových zaměstnanců. Tyto plány obvykle umožňují zaměstnancům koupit akcie firmy a při jejich následném prodeji platit pouze daň z kapitálových výnosů, nikoli daň z příjmu ani příspěvky na sociální pojištění. Standardně platí, že zaměstnanec může opce uplatnit tři roky po jejich udělení a že opce zanikají po deseti letech. Pokud zaměstnanec firmu opustí v dobrém stavu, má obvykle jen krátké období – často kolem 60 dnů – na jejich uplatnění.Právě zde podle všeho došlo k zásadnímu nedorozumění. Revolut měl některým bývalým zaměstnancům sdělit, že období pro uplatnění opcí bylo prodlouženo z 60 dnů až na deset let. To v nich vyvolalo přesvědčení, že jejich opce si zachovávají plné daňové výhody CSOP i po odchodu ze společnosti. Podle osob obeznámených se situací však Revolut po interní kontrole uznal, že tyto informace byly nesprávné.Právník specializující se na CSOP uvedl, že takto rozsáhlé prodloužení působí „nevěrohodně“ a nedává obchodní smysl. Zachování stejných daňových výhod pro bývalé i současné zaměstnance by podle něj zcela eliminovalo motivační funkci těchto plánů, jejichž cílem je právě dlouhodobé setrvání ve firmě.Chcete využít této příležitosti?Zpětný odkup akcií a daňový šokSpor eskaloval v okamžiku, kdy byli bývalí zaměstnanci vyzváni k účasti na zpětném odkupu akcií, který by ocenil Revolut na zhruba 52 miliard dolarů. Tento krok měl umožnit zpeněžení podílů v jedné z nejhodnotnějších fintechových společností v Evropě. Revolut byl založen v roce 2015 a postupně se vypracoval na pozici nejcennějšího evropského startupu.Podle některých bývalých zaměstnanců byl však zpětný odkup původně prezentován jako povinný, s implicitní hrozbou, že neúčast povede k propadnutí opcí. Společnost později tento postoj zmírnila a zdůraznila, že účast je dobrovolná. Přesto se právě v této fázi ukázalo, že britský daňový úřad HM Revenue & Customs by prodloužení období pro uplatnění opcí považoval za diskvalifikační událost. To by znamenalo, že realizované zisky ztrácejí status zvýhodněného kapitálového zdanění a automaticky podléhají dani z příjmu a sociálnímu pojištění.Revolut podle dostupné korespondence informoval dotčené osoby o tomto závěru a vyzval je, aby si zajistily nezávislé daňové poradenství. Pro řadu bývalých zaměstnanců to však přišlo příliš pozdě – rozhodnutí o prodeji akcií už učinili na základě předchozích informací.Dopady na důvěru zaměstnanců a reputaci firmyAby zmírnil dopady situace, Revolut nabídl bývalým zaměstnancům, kteří se zpětného odkupu nezúčastnili a jejichž opce technicky propadly, náhradní akcie v poměru 1:1. Tyto akcie však již nemají daňové výhody CSOP, což znamená, že při jejich budoucím prodeji se uplatní méně příznivý daňový režim. Společnost zároveň uvedla, že nikoho nebude nutit k účasti na aktuálním kole zpětného odkupu.Celá záležitost přichází v citlivém období. Revolut v září uzavřel nové kolo financování, které ocenilo firmu na 75 miliard dolarů, což je výrazně více než hodnota použitá při zpětném odkupu. Někteří bývalí zaměstnanci si již dříve stěžovali, že jim byla nabídnuta cena s výraznou slevou oproti nejnovějšímu ocenění, a aktuální daňový spor tyto pocity jen prohloubil.Revolut dlouhodobě láká zaměstnance na lukrativní akciové opce jako klíčovou součást odměňování. Generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Nik Storonsky nedávno v rozhovoru uvedl, že mnoho zaměstnanců firmy se díky těmto podílům stalo „dolarovými multimilionáři“. Právě proto je současný spor vnímán nejen jako technická daňová otázka, ale i jako test důvěry mezi firmou a lidmi, kteří se podíleli na jejím rychlém růstu.Revolut se k celé záležitosti oficiálně odmítl vyjádřit. Pro fintechový sektor, který je silně závislý na přitahování talentů pomocí akciových pobídek, však může mít tento případ širší dopady. Ukazuje, jak citlivé mohou být otázky spojené s interpretací daňových pravidel a jak rychle se může motivační nástroj změnit ve zdroj konfliktu, pokud není komunikace zcela jednoznačná.