Klíčové body Nejvyšší soud pravděpodobně rozhodne o Trumpových clech až v roce 2026, přesto nelze vyloučit překvapivé rozhodnutí ještě letos Spor se točí kolem otázky, zda prezident při zavádění cel nepřekročil své pravomoci podle zákona z roku 1977 Verdikt může výrazně ovlivnit finanční trhy a případně otevřít cestu k vracení již zaplacených cel firmám I při nepříznivém rozhodnutí má administrativa připravené alternativní právní cesty, jak cla zachovat Investoři, firmy i politici sledují, zda Nejvyšší soud Spojených států rozhodne ještě letos, nebo zda verdikt odloží až na rok 2026. Přestože se trhy postupně smiřují se scénářem pozdějšího rozhodnutí, případ je natolik výjimečný, že nelze vyloučit ani překvapivě rychlý vývoj. Klíčová je především otázka, zda Trump při zavádění cel nepřekročil své pravomoci, když se opřel o zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích z roku 1977.Celní politika se tak znovu dostává do středu pozornosti nejen právníků, ale i investorů, kteří si uvědomují, že verdikt Nejvyššího soudu může mít přímý dopad na akciové trhy, obchodní vztahy i rozpočty velkých amerických firem. Mezi těmi, kdo proti clům otevřeně vystupují, je například Costco Wholesale Corp. , která se připojila k právním krokům zpochybňujícím jejich zákonnost. Základní otázka zní poměrně jednoduše: měl prezident právo využít zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích k zavedení rozsáhlých cel, nebo tím překročil mantinely, které mu stanovuje ústava a obchodní legislativa? Právě tuto hranici má Nejvyšší soud nyní posoudit.Podle běžné praxe Nejvyšší soud vydává svá klíčová rozhodnutí spíše v první polovině následujícího roku, tedy v tomto případě v roce 2026. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že v polovině prosince 2025 nebylo rozhodnutí zařazeno do programu soudu a po zveřejnění ranního seznamu příkazů se neobjevily žádné signály, že by verdikt měl padnout ještě před koncem roku. Právě to vede mnoho pozorovatelů k závěru, že soudci si ponechají více času.Jak ale upozorňuje analytická komunita, tento případ se vymyká standardním sporům. Nejvyšší soud sice souhlasil s urychleným projednáním, zároveň však neurčil pevný termín, do kdy musí rozhodnutí padnout. To vytváří prostor pro flexibilitu, a tedy i pro možnost, že by soudci mohli překvapit a rozhodnout dříve, než trhy nyní očekávají.Chcete využít této příležitosti?Proč by soud mohl rozhodnout ještě v roce 2025Navzdory převažujícímu očekávání verdiktu v roce 2026 existují argumenty, proč by Nejvyšší soud mohl jednat rychleji. Podle analytičky sporů z Bloomberg Intelligence Holly Froum se sice při pohledu na předchozí praxi jeví pravděpodobnější rozhodnutí až příští rok, nicméně výjimečnost případu může vést soud k odklonu od zavedených zvyklostí.Cla se totiž neustále vybírají a jejich ekonomický dopad narůstá s každým dalším měsícem. Firmy platí dodatečné náklady, které se promítají do cen pro spotřebitele, a právní nejistota komplikuje dlouhodobé plánování. Právě tento tlak může být motivací k rychlejšímu rozhodnutí, aby bylo jasno, zda je současný režim udržitelný.Podobně uvažuje i Brent Skorup z Cato Institute, který případ dlouhodobě sleduje. Podle něj by soud mohl rozhodnout během několika týdnů, možná ještě před koncem roku, protože spor otevírá zásadní otázky prezidentských pravomocí a zároveň má okamžitý dopad na reálnou ekonomiku. Rychlé řešení by tak mohlo být v zájmu jak soudu, tak zúčastněných stran.Dopady verdiktu na trhy a další kroky vládyVýsledek rozhodnutí Nejvyššího soudu má potenciál výrazně zahýbat trhy, včetně širších indexů typu S&P 500. Pokud by soud rozhodl proti administrativě a označil využití zákona z roku 1977 za neoprávněné, otevřela by se cesta k vracení již zaplacených cel firmám. To by znamenalo nejen administrativně náročný proces, ale i zásah do státního rozpočtu.Zároveň by vláda musela rychle reagovat, aby zabránila rozpadu své obchodní politiky. Ministr financí Scott Bessent již dříve uvedl, že administrativa je na takový scénář připravena. V případě nepříznivého verdiktu by se cla mohla opřít o jiné právní základy, například o ustanovení obchodního zákona z roku 1974 nebo zákona o rozšiřování obchodu z roku 1962. Jinými slovy, i negativní rozhodnutí soudu by nutně neznamenalo okamžitý konec cel, ale spíše jejich přesun pod jinou legislativní oporu.Pro investory je proto klíčové chápat, že nejde o binární scénář „cla ano, nebo ne“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu spíše určí, jakým způsobem budou cla v budoucnu obhajována a jak stabilní jejich právní základ skutečně je. To může mít dlouhodobý vliv na ocenění firem citlivých na mezinárodní obchod i na celkovou důvěru trhu v předvídatelnost hospodářské politiky.Co by si měli investoři z případu odnéstZ pohledu investorů je současná situace především o časování a řízení rizika. Přestože většina indicií směřuje k rozhodnutí v roce 2026, nelze přehlížet možnost rychlejšího verdiktu, který by mohl přijít bez dlouhého varování. Trhy jsou na toto téma citlivé a jakýkoli posun v právním vývoji může vyvolat krátkodobou volatilitu.Současně platí, že i případná prohra administrativy u soudu by nemusela znamenat dramatický zlom v obchodní politice, protože existují alternativní cesty, jak cla udržet v platnosti. Investoři by proto měli sledovat nejen samotný verdikt, ale i signály z ministerstva financí a Bílého domu, které napoví, jaký scénář se začne naplňovat.Celkově tak platí, že ačkoli rozhodnutí Nejvyššího soudu o Trumpových clech pravděpodobně padne až v roce 2026, nejistota kolem načasování zůstává vysoká. Právě tato nejistota je hlavním faktorem, který budou muset trhy i investoři zohledňovat v závěru roku 2025 i na začátku roku příštího.