Prezident Donald Trump znovu rozvířil debatu o budoucnosti americké centrální banky. Donald Trump znovu naznačil možnost odvolání šéfa Fedu a tvrdí, že má vybraného nástupce Jerome Powell čelí politickému tlaku, přestože jeho mandát předsedy končí až v květnu 2026 Nejistota kolem vedení Fedu vyvolává obavy o stabilitu a nezávislost měnové politiky Trump tlačí na rychlejší snižování sazeb, zatímco Fed signalizuje výrazně opatrnější postup v roce 2026 Na konci prosince otevřeně prohlásil, že stále zvažuje možnost odvolání současného předsedy Federálního rezervního systému, Jerome Powell, a současně naznačil, že má vybraného favorita na jeho nástupce. Přesto s oficiálním oznámením podle svých slov nespěchá. Tato vyjádření přicházejí v citlivém období, kdy finanční trhy sledují nejen další vývoj úrokových sazeb, ale i míru politického tlaku na nezávislost Federální rezervní systém. Trumpovy komentáře navazují na dlouhodobé napětí mezi Bílým domem a centrální bankou. Prezident se netají nespokojeností s měnovou politikou Fedu a opakovaně dává najevo, že by preferoval rychlejší a agresivnější snižování sazeb. Nejnovější vyjádření však jdou ještě dál – Trump připustil nejen možnost Powellova odvolání, ale dokonce i podání žaloby v souvislosti s údajnou „hrubou neschopností“. Trump na tiskové konferenci uvedl, že má stále svého preferovaného kandidáta na příštího předsedu Fedu a že „se nic nezměnilo“. Zároveň ale dodal, že oznámení učiní „ve správný čas“ a že není kam spěchat. Tato zdrženlivost kontrastuje s jeho předchozími výroky z počátku prosince, kdy tvrdil, že okruh kandidátů už výrazně zúžil. Mezi jmény, která se v zákulisí objevují nejčastěji, je Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady. Trump však projevil zájem i o Kevina Warshe, bývalého guvernéra Fedu. Ve hře mají být rovněž současní členové Rady guvernérů Fedu Christopher Waller a Michelle Bowmanová, stejně jako Rick Rieder ze společnosti BlackRock. Prezident ale žádné jméno oficiálně nepotvrdil a opakovaně vysílá rozporuplné signály, což u investorů i analytiků zvyšuje nejistotu. Právě tato nejednoznačnost je jedním z důvodů, proč se finanční trhy k celé záležitosti staví obezřetně. Historicky totiž platí, že jakýkoli náznak politického zásahu do vedení Fedu bývá vnímán negativně, zejména pokud vyvolává pochybnosti o jeho institucionální nezávislosti. Trumpův dlouhodobý konflikt s Powellem Napětí mezi Trumpem a Powellem není novinkou. Powell byl do čela Fedu jmenován samotným Trumpem během jeho prvního funkčního období, přesto se z něj postupně stal jeden z prezidentových nejviditelnějších terčů kritiky. Trump opakovaně tvrdí, že Fed držel úrokové sazby příliš vysoko a brzdil tak ekonomický růst i snahy administrativy snížit náklady na hypotéky. Centrální banka sice snížila úrokové sazby na každém ze svých posledních tří zasedání, nicméně představitelé Fedu v prosinci naznačili, že v roce 2026 pravděpodobně dojde už jen k jednomu dalšímu snížení. Právě tato opatrnost je v přímém rozporu s Trumpovými představami o měnové politice, které jsou výrazně expanzivnější. Prezident navíc připomněl, že se už v červenci téměř pokusil Powella odvolat, ale od tohoto kroku ustoupil poté, co finanční trhy reagovaly negativně. Nyní však znovu otevřel možnost, že by k takovému kroku přece jen přistoupil, a to i přes potenciální tržní turbulence. Právní rovina a otázka mandátu Z právního hlediska je situace složitá. Trump v pondělí uvedl, že zvažuje žalobu na Powella v souvislosti s probíhající rekonstrukcí budovy Fedu, kterou označil za důkaz „hrubé neschopnosti“. Tyto výroky okamžitě vyvolaly debatu o tom, zda by podobný krok obstál před soudy a zda by mohl skutečně vést k Powellovu odvolání. Powellovo funkční období v roli předsedy Fedu končí v květnu 2026, avšak jeho mandát člena Rady guvernérů trvá až do roku 2028. Pokud by Powell po skončení předsednického mandátu zůstal v radě, Trump by nemohl jmenovat dalšího nového člena, což by výrazně omezilo jeho vliv na složení vedení Fedu. Powell se zatím k otázce, zda by po roce 2026 ve funkci setrval, veřejně nevyjádřil. Právě tato skutečnost zvyšuje politickou citlivost celé situace. Pro prezidenta by bylo strategicky výhodnější mít možnost jmenovat nejen nového předsedu, ale i další členy rady, čímž by mohl dlouhodoběji ovlivnit směřování měnové politiky. Dopady na trhy a důvěru v centrální banku Z pohledu investorů je klíčovou otázkou, nakolik Trumpova prohlášení představují reálné riziko pro stabilitu měnové politiky. Samotná nejistota ohledně vedení Fedu může vést ke zvýšené volatilitě na dluhopisových i akciových trzích, zejména pokud by prezident své hrozby začal naplňovat konkrétními kroky. Fed si dlouhodobě zakládá na své nezávislosti a důvěryhodnosti. Jakékoli kroky, které by mohly tuto nezávislost zpochybnit, by mohly mít dlouhodobé důsledky pro inflační očekávání, vývoj sazeb i kurz dolaru. I proto trhy pečlivě sledují každý Trumpův výrok a snaží se odhadnout, zda jde spíše o politickou rétoriku, nebo o skutečný záměr zasáhnout do fungování centrální banky. V tuto chvíli je zřejmé jediné: otázka budoucího vedení Fedu zůstává otevřená a Trump je odhodlán ji udržovat v centru pozornosti. Ať už se rozhodne jakkoli, jeho další kroky budou mít zásadní význam nejen pro Jeromea Powella, ale i pro širší ekonomické prostředí Spojených států v roce 2026 a dál.