Vláda v demisi má na svém středečním zasedání na programu zásadní bod, který by mohl výrazně proměnit způsob, jakým se v České republice plánují a hlídají veřejné finance. Jde o projednání novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, která reaguje na nové požadavky přicházející z Evropské unie. Hlavním tématem této legislativní úpravy je změna metodiky, podle které se stanovují výdajové rámce státního rozpočtu. Dosavadní praxe, která se opírá o takzvané strukturální saldo, by měla být v budoucnu nahrazena novým mechanismem. Ten se bude orientovat na evropské pravidlo čistých výdajů. Tato změna pravidel vychází přímo z evropské směrnice, jejímž cílem je sjednotit a zefektivnit pravidla pro střednědobé rozpočtové plánování napříč členskými státy. <!-- DIP popup--> Od strukturálního salda k čistým výdajům V současné době je český legislativní rámec nastaven tak, že klíčovým ukazatelem pro státní rozpočet je strukturální saldo. Tento ekonomický ukazatel představuje výsledek hospodaření státu, který je však matematicky očištěn o vlivy aktuálního hospodářského cyklu a také o různé jednorázové či mimořádné dopady, které by mohly zkreslit reálný pohled na kondici veřejných financí. Zákon o rozpočtové odpovědnosti v tuto chvíli přesně definuje, jak se mají limity pro toto saldo vyvíjet v čase, přičemž trend směřuje k postupnému snižování povoleného schodku. Zdroj: Shutterstock Podle aktuálně platných pravidel je pro letošní rok stanovena maximální hodnota strukturálního schodku na úrovni 2,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Plán pro nadcházející období je ještě přísnější. V příštím roce by tento limit měl klesnout na 1,75 procenta HDP a v roce 2027 by strukturální schodek neměl překročit hranici 1,25 procenta HDP. Dlouhodobým cílem, který zákon stanovuje pro další léta, je pak omezení strukturálního schodku na maximální úroveň jednoho procenta HDP. Navrhovaná novela však tento systém mění. Nová pravidla by měla namísto dosavadního strukturálního salda pracovat s ukazatelem čistých výdajů. Důvodová zpráva k předkládanému návrhu zákona vysvětluje, že tento nový ukazatel byl sestaven s jasným záměrem. Jeho hlavním účelem je omezit vliv výkyvů, které se nacházejí mimo přímou působnost a kontrolu veřejné správy. Tím by se mělo dosáhnout stabilnějšího a předvídatelnějšího prostředí pro plánování státních financí. Základní filozofie vychází z evropských pravidel, podle kterých musí členské státy udržovat takový růst čistých výdajů, který bude dlouhodobě zajišťovat udržitelnost zadlužení celého veřejného sektoru. Přísné limity a nápravná opatření při zadlužení Novela zákona a s ní spojená evropská pravidla přinášejí také jasně definované mechanismy, které se aktivují v případě, že se veřejné finance odchýlí od stanovených mantinelů. Systém je nastaven tak, aby nutil státy k fiskální disciplíně, zejména pokud se jejich dluh nebo deficit dostane na nebezpečnou úroveň. Pokud celkové zadlužení státu přesáhne hranici 60 % HDP, nebo pokud rozpočtový deficit v daném roce překročí tři procenta HDP, stát nebude moci jen nečinně přihlížet. V takové situaci bude muset vláda přistoupit k povinným nápravným opatřením, která mají situaci stabilizovat a vrátit finance na udržitelnou dráhu. Evropská pravidla v tomto ohledu stanovují velmi konkrétní kroky, jak by měla náprava vypadat. V případě existence nadměrného dluhu bude muset stát nastavit své čisté výdaje velmi obezřetně. Cílem je, aby se zadlužení každoročně snižovalo. Pokud se výše dluhu pohybuje v pásmu do 90 procent HDP, pravidla vyžadují, aby se zadlužení ročně snižovalo tempem o 0,5 procenta HDP. Situace je ještě vážnější v případě vyššího zadlužení. Pokud by dluh překročil hranici 90 procent HDP, bude nutné nasadit razantnější tempo a snižovat dluh o celé jedno procento HDP ročně. Kromě pravidel pro celkový dluh existují i specifická pravidla pro řešení nadměrného schodku. V takovém případě bude muset stát upravit své výdaje takovým způsobem, aby docházelo k postupnému zlepšování strukturálního salda. Požadované tempo zlepšení je stanoveno na 0,4 procenta HDP ročně. Tato opatření mají zajistit, že se veřejné finance nebudou vymykats kontrole a že stát bude schopen své závazky dlouhodobě splácet bez rizika destabilizace ekonomiky. Zdroj: Shutterstock Legislativní proces a snaha o zrychlené schválení Implementace těchto nových pravidel do českého právního řádu je vázána na lhůty pro převedení evropské směrnice. Podle původních předpokladů by účinnost nového zákona měla nastat již 1. ledna. Ministerstvo financí, které je předkladatelem tohoto zákona, si je však vědomo reality legislativního procesu v České republice. Vzhledem k délce standardního projednávání zákonů nepovažuje resort financí tento termín za reálný. Pokud by se mělo postupovat běžnou cestou, hrozilo by, že Česká republika nestihne nová pravidla včas zavést. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí navrhlo úpravu v účinnosti normy. Místo pevného data 1. ledna navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Aby se celý proces co nejvíce urychlil a minimalizovalo se zpoždění oproti evropským požadavkům, ministerstvo zároveň přichází s doporučením pro zákonodárce. Resort doporučuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila se zákonem souhlas již v prvním čtení. Tento institut zrychleného projednávání by umožnil přijmout nezbytné změny v rozpočtových pravidlech v co nejkratším možném čase, což je vzhledem k blížícím se termínům pro přípravu státních rozpočtů na další léta klíčové.