Klíčové body
- Zlato, stříbro i měď dosáhly rekordů díky silné poptávce a slabšímu dolaru
- Průmyslové využití stříbra a mědi roste rychleji než jejich nabídka
- Centrální banky rekordně nakupují zlato, což podporuje jeho další růst
- Deglobalizace a vyšší náklady podnikání vytvářejí tlak na dlouhodobě vyšší ceny kovů
Zlato, stříbro i měď během jediného kalendářního roku dosáhly nových rekordních maxim, což se naposledy stalo v roce 1980. Tehdy ceny tlačila vzhůru geopolitická nejistota a slabý americký dolar. Ačkoliv tyto faktory hrají svou roli i dnes, současná situace je mnohem komplexnější – a mnozí analytici se shodují, že současný růst má pevnější základy a může pokračovat i v následujících měsících.
Trh s kovy letos zažil výrazné oživení. Zlato překonalo hranici 4 359 USD za unci, stříbro vystřelilo na nové rekordní vypořádání 59,14 USD za unci a měď dosáhla svého historického maxima 5,8195 USD za libru. Tento simultánní růst je neobvyklý a podle odborníků odráží kombinaci několika dlouhodobých trendů – od zásadních změn v energetice přes deglobalizaci až po aktivní politiku centrálních bank.

Jedním z hlavních motorů růstu je zvyšující se průmyslová poptávka, která je obzvlášť výrazná u stříbra a mědi. Oba kovy hrají klíčovou roli v technologiích budoucnosti – elektromobilech, fotovoltaických panelech, infrastruktuře pro obnovitelné zdroje, čipech i ve výstavbě datových center. Jak upozorňuje analytik Axel Merk, investoři stále více vnímají tyto kovy jako součást strategických investic pro nový ekonomický cyklus. Zároveň dodává, že domácí produkce v USA zůstává relativně nízká, což při zvýšené poptávce a geopolitickém napětí vytváří vlastní růstovou dynamiku.
Zlato pak těží z rekordních nákupů centrálních bank. Zatímco v roce 1980 byl růst cen zlata výrazně spojen s panikou na trhu, dnešní situace je opřená o zcela jiné síly. Globální centrální banky zvyšují své zlaté rezervy v reakci na obavy z inflace, devalvace měn a hledání bezpečných aktiv v době, kdy dolar od začátku roku oslabil o více než 8 %. Podle Nicka Cawleyho ze společnosti Solomon Global tento trend nevykazuje žádné známky zpomalení a spíše dál posiluje dlouhodobé základy růstu.
Důležitý rozdíl mezi rokem 1980 a 2025 spočívá také ve změně globálních ekonomických podmínek. Tehdy svět vstupoval do éry deregulace a globalizace, která snižovala výrobní náklady a podporovala efektivnější obchodní toky. Dnes je svět naopak více fragmentovaný. Merk upozorňuje na rostoucí náklady podnikání, deglobalizaci a „průmyslový aktivismus“, který tlačí vlády a podniky do investic do domácí výroby a do infrastruktury náročné na suroviny. To vytváří prostředí, v němž ceny komodit mohou dlouhodobě růst.
Specifickou kapitolou je stříbro, jehož trh byl v roce 1980 do značné míry manipulován známými bratry Huntovými. Jejich pokus ovládnout trh vedl ke krátkodobé cenové explozi a následnému hlubokému propadu. Současná situace je však odlišná – růst je tažen fundamentálními faktory a nikoliv spekulativní manipulací. Podle Shree Kargutkara ze společnosti Sprott Asset Management spočívá hlavní problém současného trhu v nedostatku nabídky. Poslední dekáda byla charakterizována nízkými investicemi do průzkumu, zpomalenými povolovacími procesy a nedostatkem nových projektů, což se nyní promítá do přetrvávajícího napětí mezi poptávkou a produkcí.

Spekulanti se podle Axela Merka po letech zaměření na kryptoměny a memové akcie stále více přesouvají zpět ke komoditám, zejména ke kovům. Jejich přítomnost může krátkodobě vyvolat volatilitu, ale dlouhodobý výhled je podle většiny analytiků stabilní díky pevným fundamentům. To je důvod, proč mnoho investorů považuje zlato, stříbro i měď za perspektivní složku portfolia, která může chránit proti inflaci a zároveň nabídnout růstový potenciál.
Rok 2025 tak představuje období, kdy se potkávají silné strukturální trendy – energetická transformace, geopolitické napětí, nová průmyslová politika a nedostatečná nabídka. Výsledkem je prostředí, které může ceny kovů udržet na vyšších úrovních ještě dlouhou dobu.



























