Ten o víkendu oznámil, že Spojené státy zavedou cla na několik evropských zemí, pokud USA nezískají kontrolu nad Grónskem. Trhy tento krok vyhodnotily nejen jako další eskalaci obchodních sporů, ale také jako potenciální impuls pro další zvyšování obranných výdajů v Evropě, což tradičně nahrává právě zbrojnímu sektoru.V dopoledním obchodování rostly akcie společností napříč klíčovými evropskými trhy. Investoři se zaměřili zejména na tituly jako Leonardo v Itálii, Renk a Rheinmetall v Německu, BAE Systems ve Spojeném království a Thales ve Francii. Tyto společnosti patří mezi hlavní dodavatele vojenské techniky, systémů a služeb pro evropské armády i alianční struktury, a proto jsou velmi citlivé na změny v bezpečnostním a geopolitickém prostředí.Trump v sobotu uvedl, že Spojené státy uvalí desetiprocentní cla na osm evropských zemí – Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko, Finsko, Norsko a Spojené království – dokud USA nebudou moci koupit Grónsko. Pokud by k dohodě nedošlo, cla by se podle jeho vyjádření od června zvýšila až na 25 %. Prezident svůj postoj zdůvodňuje národní bezpečností a strategickým významem Grónska, zatímco evropské státy tyto kroky otevřeně kritizují a označují je za formu ekonomického nátlaku.Evropští lídři se mají touto situací zabývat na mimořádném summitu v Bruselu, který je plánován na tento týden. Podle informací z diplomatických kruhů se diskutuje několik možných reakcí, včetně zavedení rozsáhlého balíčku odvetných cel na dovoz z USA v objemu až 93 miliard eur. Ve hře je také aktivace takzvaného nástroje proti nátlaku, který by mohl omezit přístup amerických subjektů k evropským investicím, bankovním službám a některým segmentům obchodu se službami.Pro investory je však klíčové to, co tato situace znamená z dlouhodobého hlediska. Napětí v transatlantických vztazích zvyšuje tlak na evropské vlády, aby posílily vlastní obranné kapacity a snížily svou závislost na Spojených státech. Tento trend je patrný už delší dobu, zejména v reakci na válku na Ukrajině a rostoucí nejistotu v globálním bezpečnostním uspořádání. Trumpovy hrozby nyní tento proces podle analytiků dále urychlují.Analytici banky Bank of America upozorňují, že nejistota ohledně americké obchodní a zahraniční politiky, která byla dominantním tématem už v průběhu roku 2025, se může v následujících měsících ještě prohloubit. Zároveň varují, že podobné kroky mohou narušit soudržnost aliance NATO a vyvolat v Evropě intenzivnější debatu o strategické autonomii. Právě tato debata je z pohledu obranného sektoru zásadní, protože obvykle vede k vyšším rozpočtům na modernizaci armád, nákup nové techniky a dlouhodobé kontrakty pro domácí výrobce.Chcete využít této příležitosti?Evropské zbrojní společnosti z tohoto trendu již těží. Mnohé z nich mají rekordní objemy zakázek a jejich výrobní kapacity jsou vytížené na několik let dopředu. Rostoucí obranné rozpočty v Německu, Francii, Itálii i dalších zemích vytvářejí stabilní prostředí pro další růst tržeb i zisků. Investoři proto vnímají současné geopolitické napětí paradoxně jako faktor, který zvyšuje dlouhodobou viditelnost cash flow v tomto sektoru.Zajímavé je, že růst akcií zbrojovek přichází v době, kdy širší evropské akciové trhy čelí zvýšené volatilitě kvůli obavám z obchodní války a zpomalení globálního růstu. Obranný sektor tak opět potvrzuje svou roli relativně defenzivní části trhu, která může v obdobích nejistoty fungovat jako útočiště kapitálu. To je jeden z důvodů, proč se tyto akcie dostávají do hledáčku institucionálních investorů i dlouhodobých portfolií.Dalším faktorem je skutečnost, že případné zhoršení vztahů mezi Evropou a USA může urychlit snahy o lokalizaci výroby vojenské techniky a preferování evropských dodavatelů. To by posílilo konkurenceschopnost domácích hráčů na úkor amerických firem, což by se mohlo pozitivně promítnout do jejich tržních podílů i marží. Právě tuto možnost trh začíná postupně započítávat do cen akcií.Celkově tak pondělní růst akcií evropských zbrojovek odráží kombinaci krátkodobé reakce na geopolitické titulky a dlouhodobějšího přehodnocení strategických priorit evropských států. Pokud se tlak na vyšší obranné výdaje udrží, může být současné posílení pouze dalším krokem v trendu, který evropský obranný sektor provází už několik let.