Americké akciové futures ve středu mírně posílily poté, co Wall Street v předchozí seanci zaznamenala nejprudší pokles od loňského října. Trhy se stále vyrovnávají s rostoucí geopolitickou nejistotou, kterou vyvolaly výroky amerického prezidenta Donald Trump o možném zavedení nových cel vůči evropským zemím v souvislosti s konfliktem kolem Grónska. Investoři v této atmosféře zvýšeného napětí přesouvají kapitál do bezpečnějších aktiv, především do zlata, jehož cena se vyšplhala na nové historické maximum. Futures na index S&P 500 vzrostly o 0,3 % a futures na Dow Jones Industrial Average přidaly 0,2 %, což naznačuje opatrný pokus trhu o stabilizaci po výrazném výprodeji technologických, finančních i průmyslových titulů. Úterní obchodování přineslo prudké ztráty napříč hlavními sektory, přičemž investoři reagovali nejen na geopolitické riziko, ale také na obavy z dalšího vývoje měnové politiky ve Spojených státech. Zlato mezitím poprvé v historii překonalo hranici 4 800 dolarů za unci a během dne posílilo o 1,7 %. Tento pohyb potvrzuje, že v obdobích politické a ekonomické nejistoty zůstává drahý kov jedním z hlavních nástrojů ochrany kapitálu. Zvýšený zájem o zlato je reakcí na kombinaci geopolitických hrozeb, kolísání akciových trhů a nejistoty ohledně budoucí obchodní politiky Spojených států. Napětí se přeneslo i na asijské trhy, které ve středu většinou pokračovaly v poklesech. Největší pozornost poutalo Japonsko, kde index Nikkei 225 oslabil o 0,7 % a uzavřel na úrovni 52 603 bodů. Tamní trhy kromě globálních rizik ovlivnila i domácí politická situace. Japonská premiérka Sanae Takaichi vyhlásila předčasné parlamentní volby na 8. února, což vyvolalo obavy z dalšího růstu veřejných výdajů a zhoršení už tak napjaté rozpočtové situace země. Reakcí na politický vývoj byl prudký pohyb na trhu státních dluhopisů. Výnosy dlouhodobých japonských dluhopisů se přiblížily historickým maximům, přičemž výnos čtyřicetiletého dluhopisu se pohyboval kolem 4,1 %. Investoři se obávají, že případné snížení daní a zvýšení výdajů by mohly zkomplikovat snahy o stabilizaci veřejných financí v zemi s jedním z nejvyšších státních dluhů na světě. Ostatní asijské trhy zaznamenaly spíše mírné pohyby. Jihokorejský index Kospi oslabil o půl procenta, hongkongský Hang Seng klesl o 0,2 %, zatímco šanghajský kompozitní index mírně posílil. Australský index S&P/ASX 200 odepsal 0,4 % a tchajwanský Taiex klesl téměř o jedno procento. Indický Sensex se pohyboval kolem nuly a dokázal mírně růst. Hlavním spouštěčem nejistoty zůstávají výroky prezidenta Trumpa, který oznámil plán zavést od února desetiprocentní cla na dovoz z několika evropských zemí včetně Německa, Francie či Spojeného království. Tato cla by se přidala k patnáctiprocentnímu clu vyplývajícímu z obchodní dohody s Evropskou unií, která dosud nebyla ratifikována. Evropské vlády podle analytiků zvažují protiopatření, která by mohla zahrnovat odvetná cla nebo zpomalení schvalovacího procesu obchodních dohod. Americké akciové trhy reagovaly na eskalaci napětí výrazným výprodejem. Index S&P 500 v úterý oslabil o 2,1 %, Nasdaq Composite ztratil 2,4 % a Dow Jones Industrial Average klesl o 1,8 %. Největší ztráty zaznamenaly technologické společnosti v čele se společností Nvidia (NVDA) a společností Apple (AAPL) , ale výrazně oslabily také banky a průmyslové tituly. Do dalšího vývoje bude výrazně promlouvat měnová politika. Federální rezervní systém se sejde příští týden a trh očekává, že úrokové sazby zůstanou beze změny. Pozornost investorů se však zaměří především na doprovodné komentáře, které mohou naznačit další směr politiky centrální banky. Podobně i zasedání japonské centrální banky může ovlivnit náladu na regionálních trzích. Na komoditních trzích se kromě zlata propadly ceny ropy. Americká ropa oslabila pod hranici 60 dolarů za barel a severomořský Brent klesl k úrovni 64 dolarů. Devizové trhy zůstaly relativně klidné, když americký dolar vůči japonskému jenu mírně oslabil a euro se drželo bez výraznějších změn.