Miliardy korun investované do digitalizace veřejné správy v Česku nepřinesly očekávaný výsledek. Stát v letech 2020 až 2024 vložil do digitalizace více než 50 miliard korun, přesto se mu nepodařilo naplnit klíčový cíl, se kterým zákonodárci i exekutiva počítali. Od února loňského roku měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Realita je však podle Nejvyššího kontrolního úřadu výrazně odlišná. Z celkového počtu služeb, které stát plánoval digitalizovat, bylo do tohoto termínu plně digitalizováno pouze 18 procent. Vyplývá to ze souhrnné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která shrnuje výsledky více než padesáti kontrol provedených v oblasti digitalizace veřejné správy za posledních pět let. Závěry kontrolorů poukazují nejen na pomalé tempo digitalizace, ale především na systémové nedostatky v řízení projektů, personálním zajištění i odpovědnosti za vynaložené prostředky. Ambiciózní cíle a tvrdá realita Zákon o právu na digitální služby měl zajistit zásadní proměnu fungování státní správy. Občané měli být schopni vyřídit své záležitosti se státem online, bez nutnosti osobních návštěv úřadů a bez papírování. Podle původního harmonogramu měly být všechny relevantní služby digitalizované do února loňského roku. NKÚ však konstatuje, že tento cíl splněn nebyl ani zdaleka. Plně digitálních bylo podle kontrolorů přibližně 1621 služeb, zatímco celkový počet služeb, které měly být digitalizovány prostřednictvím samoobslužných portálů, činil 8916. Právě tento nepoměr ilustruje skutečný stav digitalizace mnohem přesněji než oficiální statistiky. <!-- DIP popup--> Kontrolní úřad zároveň upozorňuje na problematickou metodiku, kterou stát používá při hodnocení pokroku. Za digitalizovanou službu je totiž často považována i taková, u níž byl digitalizován pouze jeden dílčí úkon z celého procesu. To podle NKÚ zkresluje skutečný obraz a vytváří dojem většího pokroku, než jaký odpovídá realitě. Bariéry, které brzdí digitalizaci Nejvyšší kontrolní úřad identifikoval několik hlavních důvodů, proč digitalizace veřejné správy zaostává za očekáváním. Mezi klíčové problémy patří nízká úroveň řízení projektů, nedostatek kvalifikovaných IT odborníků ve státní správě, neúplná nebo nekvalitní data a složité informační toky mezi jednotlivými institucemi. Významnou roli hraje také nejasná odpovědnost za řízení digitalizace a za efektivní využití veřejných prostředků. Projekty podle NKÚ často vykazují slabé výsledky a ani při vysokých investicích nenaplňují stanovené cíle. Administrativní zátěž občanů a firem se výrazně nesnížila a výkon jednotlivých agend se zlepšuje jen omezeně. Závažným zjištěním je i fakt, že u řady služeb digitalizace končí pouze u elektronického formuláře. Občan sice může žádost vyplnit online a odeslat ji například datovou schránkou, tím však digitalizace často končí. Další kroky úřadu probíhají manuálně, bez automatizovaného propojení s interními systémy, což výrazně snižuje přínos celého procesu. Povinnost digitalizovat služby navíc oddálila loňská novela zákona, která prodloužila lhůtu z původních pěti na sedm let. I to podle NKÚ svědčí o tom, že stát nebyl schopen splnit své závazky v původně stanoveném termínu. Odlišný pohled státu a dílčí úspěchy Digitální a informační agentura upozorňuje, že zpráva NKÚ popisuje stav ke konci února loňského roku a od té doby se digitalizace veřejné správy dále posunula. Podle mluvčího agentury Jana Hainze se uvedených 18 procent týkalo všech služeb, které stát nabízí, tedy přibližně 9231 služeb, přičemž značná část z nich zahrnuje i služby mezi samotnými úřady nebo služby, které ze své povahy nelze plně digitalizovat. Plně digitalizovatelných služeb je podle tohoto pohledu zhruba 6.000. V současnosti má být plně digitalizovaných 1723 služeb a na dalších 1663 se intenzivně pracuje s cílem dokončení do února 2027. Agentura zároveň souhlasí s tím, že jednou z největších bariér digitalizace je nedostatek IT odborníků, které stát nedokáže konkurenčně zaplatit. Prezident NKÚ Miloslav Kala jako konkrétní příklad selhání uvedl digitalizaci agendy České správy sociálního zabezpečení, kde zůstala klíčová část důchodové agendy v papírové podobě kvůli limitům zastaralého informačního systému. Kontrolní úřad nicméně připouští i některé pozitivní posuny. Mezi úspěchy řadí zavedení bankovní identity, možnost požádat online o vydání řidičského průkazu s vyzvednutím mimo úřad nebo zapojení Česka do Single Digital Gateway, která umožňuje vyřizování životních situací napříč státy Evropské unie. Podle NKÚ však tyto dílčí úspěchy nemohou zakrýt skutečnost, že digitalizace veřejné správy jako celek zůstává za očekáváním. Právě objem prostředků, které stát do této oblasti vložil, je důvodem, proč se jí kontrolní úřad věnuje s mimořádnou intenzitou a hodlá v tom pokračovat i nadále.