Americká centrální banka stojí na dalším rozcestí měnové politiky. Fed tento týden ponechá úrokové sazby beze změny a zahájí delší období vyčkávání Trh neočekává první snížení sazeb dříve než v letních měsících Ekonomové se rozcházejí v názoru, zda letos ke snížení sazeb vůbec dojde Přetrvávající inflace a nejistý trh práce drží Fed v opatrné pozici Federální rezervní systém zahajuje tento týden dvoudenní zasedání, od něhož trh neočekává žádnou okamžitou akci. Referenční úroková sazba má zůstat beze změny, a pozornost se tak přesouvá k méně jednoznačné otázce: jak dlouho bude Fed vyčkávat a zda už jsme v dohledné budoucnosti neviděli poslední snížení sazeb. Po loňském uvolnění měnové politiky se očekávání investorů postupně posunula. Zatímco ještě na podzim se zdálo, že další snížení sazeb mohou přijít relativně rychle, dnes finanční trhy počítají s výrazně delší pauzou. První možný krok směrem dolů je nyní podle tržních cen odkládán nejdříve na léto, přičemž část ekonomů začíná zpochybňovat, zda k němu letos vůbec dojde. Pauza po loňském uvolnění a slábnoucí očekávání trhu Fed na konci loňského roku třikrát v řadě snížil úrokové sazby, celkem o 75 bazických bodů, a dostal je do pásma 3,5 % až 3,75 %. Tento krok byl reakcí na obavy ze zpomalení ekonomiky a známky křehkosti na trhu práce. Přestože inflace zůstávala znatelně nad dvouprocentním cílem centrální banky, převládl názor, že je třeba podpořit hospodářskou aktivitu a vyhnout se riziku recese. Od té doby se však situace změnila. Očekávání rychlého dalšího snížení sazeb se rozplývají a trh nyní nevidí prostor pro nový krok dříve než v červenci. Jak upozorňuje Sarah House, hlavní ekonomka společnosti Wells Fargo (WFC) , čím déle Fed s dalším uvolněním vyčkává, tím vyšší bude laťka pro ekonomické zdůvodnění takového kroku. Šestiměsíční pauza totiž sama o sobě snižuje pravděpodobnost, že by centrální banka shledala nutnost jednat. Někteří ekonomové jdou ještě dál. Michael Feroli, hlavní ekonom pro USA ve společnosti JPMorgan Chase & Co. (JPM) , očekává, že Fed zůstane po celý letošní rok stranou. Podle jeho odhadu by dalším pohybem nemělo být snížení, ale naopak zvýšení sazeb – ovšem až ve druhé polovině roku 2027. Inflace nad cílem a trh práce bez jasného směru Jedním z hlavních důvodů opatrnosti zůstává inflace, která se stále pohybuje výrazně nad cílem Fedu. Přestože loňské snížení sazeb získalo podporu většiny představitelů centrální banky, bylo motivováno spíše obavami o trh práce než přesvědčením, že je cenový tlak definitivně pod kontrolou. Fed se dlouhodobě snaží dosáhnout rovnováhy: snížit inflaci, ale ne za cenu prudkého ekonomického poklesu. Nejnovější vládní statistiky po podzimním uzavření vlády naznačují solidnější hospodářskou aktivitu, než se původně čekalo. Míra nezaměstnanosti v prosinci klesla na 4,4 %, což signalizuje relativně stabilní trh práce. Ekonomové však zůstávají obezřetní. Podle Diane Swonk, hlavní ekonomky americké divize HSBC (HSBC) , se Fed nachází „mezi mlýnskými kameny“. Na jedné straně přetrvává inflace, na druhé straně chybí výraznější růst příjmů, který by mohl dodat ekonomice nový impuls. Podobně Lindsey Piegza, hlavní ekonomka společnosti Stifel (SF) , upozorňuje na vnitřní rozpor v samotném Fedu. Část představitelů se stále více obává slábnoucí dynamiky najímání, zatímco jiní zůstávají soustředěni na přetrvávající cenový tlak. Mezi některými členy panuje rovněž obava, že jakékoli další uvolnění by mohlo inflaci znovu urychlit. Výhled na rok 2026 a role příštího vedení Fedu Další důležitou proměnnou je politické a institucionální prostředí. Cenová politika prezidenta Donald Trump nadále ovlivňuje ekonomiku a vytváří nejistotu, jaká podle ekonomů nemá obdoby od druhé světové války. To vede k mimořádné opatrnosti při tvorbě prognóz. Bývalý prezident pobočky Fedu v Dallasu Robert Kaplan uvedl, že centrální banka bude váhat s dalším snížením sazeb, dokud neuvidí jasné důkazy o zpomalování inflace. Podle něj je možné, že se mírnější cenový vývoj dostaví, ale Fed jej bude chtít nejprve vidět v datech. Očekávání trhu se přitom soustředí i na personální změny. Finanční trhy v současnosti nepočítají s prvním snížením sazeb dříve než v červenci, tedy po skončení funkčního období předsedy Fedu Jerome Powell v květnu. Mnozí ekonomové si dříve mysleli, že nástup nového předsedy automaticky povede k uvolnění politiky. Dluhopisový trh však tento názor přehodnotil. Podle Briana Bethunea z Boston College by agresivní snížení sazeb mohlo paradoxně tlačit dlouhodobé výnosy nahoru, což by oslabilo efekt měnového uvolnění. Scott Anderson, hlavní ekonom americké divize BMO Capital Markets, očekává, že středeční prohlášení Fedu i Powellova tisková konference budou mít spíše jestřábí nádech. Podle něj v tuto chvíli neexistuje žádná akutní naléhavost jednat jedním či druhým směrem. Přesto stále počítá se třemi sníženími sazeb v průběhu letošního roku, pokud inflace skutečně začne ochlazovat. O něco konkrétnější scénář nabízí David Mericle, hlavní ekonom pro USA ve společnosti Goldman Sachs (GS) . Ten předpokládá snížení sazeb v červnu, následované posledním krokem v září, čímž by se sazby dostaly do pásma 3,25 % až 3,5 %. Podle něj jsou rizika v horizontu příštího roku či dvou spíše na straně poklesu sazeb, protože zvýšení považuje za velmi nepravděpodobné, zatímco důvody pro další uvolnění si dokáže představit. Celkový obrázek je tak jasný: Fed se chystá vyčkávat. Otázkou už není, zda tento týden ponechá sazby beze změny, ale zda se loňská série snížení neukáže jako poslední na delší dobu. Pro investory to znamená prostředí delší nejistoty, v němž bude každý nový inflační a pracovně-tržní údaj pečlivě vážen jako potenciální signál dalšího kroku centrální banky.