Klíčové body
- Zlato překonalo hranici 5 000 dolarů jako reakce na politickou a fiskální nejistotu
- Růst cen drahých kovů je výsledkem dlouhodobého posunu, nikoli jednorázové události
- Stříbro těží z kombinace investiční a průmyslové poptávky
- Další vývoj bude záviset na důvěře v měnovou a fiskální stabilitu států
Vzestup byl poznamenaný významnými událostmi, které ovlivnily trh, z nichž mnohé souvisely s kroky prezidenta Donalda Trumpa.
To je hlavní důvod, proč zlato v neděli vystoupalo na dosud nevídanou cenu 5 091 dolarů za unci, poté co stříbro v pátek dosáhlo svého vlastního milníku 100 dolarů.
Rychlost růstu je sama o sobě výmluvná. Zlato během jediného týdne posílilo o více než osm procent, což byl jeho nejsilnější týdenní výkon od nejhlubších turbulencí během pandemie v roce 2020. Stříbro šlo ještě dál a za týden přidalo přes čtrnáct procent. Takové pohyby jsou v případě drahých kovů výjimečné a signalizují, že trh reaguje na něco víc než jen běžné makroekonomické cykly.

Jedním z klíčových momentů byla jarní vlna cel, kterou administrativa Donalda Trumpa oznámila v rámci takzvaného „Dne osvobození“. Akciové trhy tehdy prudce oslabily a zlato vystřelilo na nová maxima. Přestože se následně část zisků vymazala, psychologický efekt zůstal. Investoři si začali uvědomovat, že cla se mohou stát standardním politickým nástrojem, což zvyšuje dlouhodobou nejistotu v globálním obchodě. V té době také prudce vzrostl poměr ceny zlata ke stříbru, což naznačovalo, že stříbro je historicky podhodnocené. Právě to odstartovalo jeho postupné dohánění zlata v následujících měsících.
Další zásadní impuls přišel v létě, kdy americká fiskální politika začala znepokojovat zahraniční investory. Kontroverzní legislativní návrhy a rostoucí rozpočtové deficity vyvolaly obavy z dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí USA. Zlato se tehdy znovu přiblížilo k maximům a potvrdilo svou roli pojistky proti fiskálním rizikům. K tomu se přidaly obavy o nezávislost Fedu, zejména poté, co prezident Trump naznačil možnost zásahů do vedení centrální banky. Pro část investorů to byl další signál, že důvěra v tradiční měnové instituce není samozřejmá.
Stříbro mezitím těžilo nejen ze své role drahého kovu, ale i z průmyslového využití. Když bylo přidáno na seznam kritických minerálů, posílilo vnímání jeho strategického významu. Kombinace investiční a průmyslové poptávky vytvořila prostředí, ve kterém se cena stříbra mohla utrhnout z historických mantinelů. Překonání hranice 50 dolarů na podzim a následný růst nad 100 dolarů pak završily tento trend.
Vstup do roku 2026 přinesl další geopolitické šoky, včetně zatčení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy a nových hrozeb cel vůči zemím, které se staví proti americkým zájmům. Tyto události znovu posílily atraktivitu zlata a stříbra jako bezpečného útočiště v době, kdy se geopolitická rizika stávají obtížně předvídatelnými.

Otázka, kterou si nyní kladou investoři, zní: kam dál? Někteří analytici upozorňují, že obchod se zlatem je přeplněný a krátkodobě nadhodnocený. Přesto panuje shoda, že dokud ceny spíše konsolidují než prudce kolabují, zůstává dlouhodobý trend růstový. Klíčovým faktorem je podle nich fiskální realita – rostoucí deficity, vysoké zadlužení a klesající důvěra v politická rozhodnutí. Právě za stabilitu jsou investoři ochotni platit prémiovou cenu.
U stříbra je situace ještě napjatější. Cena se nachází výrazně nad dlouhodobými průměry, což zvyšuje riziko korekce. Zároveň však přetrvává strukturální nedostatek na fyzickém trhu a silná poptávka ze strany investorů. Výsledkem je extrémně volatilní prostředí, kde mohou přijít prudké výkyvy oběma směry.
Zlato nad 5 000 dolary tak není jen dalším rekordem, ale symbolem hlubší změny v chování investorů. Trhy tím dávají jasně najevo, že otázka důvěry – ve vlády, měny i instituce – se znovu dostává do centra investičního rozhodování.




























