Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 %, zatímco v listopadu činil 2,4 %. Vyplývá to z aktuálních dat statistického úřadu Eurostat, který pro srovnání mezi členskými státy používá harmonizovanou metodiku výpočtu inflace. Česká republika si v tomto kontextu udržela velmi příznivou pozici – inflace zde zůstala na 1,8 %, což znamenalo pátou nejnižší hodnotu v celé EU. Vývoj inflace napříč evropskými ekonomikami ukazuje na pokračující, i když nerovnoměrný proces dezinflačního vývoje. Zatímco některé země se již dostaly velmi blízko k cenové stabilitě, jiné nadále čelí výrazně vyšším inflačním tlakům. Prosincová data tak poskytují důležitý kontext nejen pro hodnocení ekonomické situace v jednotlivých státech, ale i pro další rozhodování centrálních bank. Inflace v EU: rozdíly mezi jednotlivými státy přetrvávají Pohled na detailní strukturu dat Eurostatu potvrzuje, že inflační vývoj v Evropské unii zůstává značně rozdílný. Nejnižší inflaci v prosinci zaznamenal Kypr, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily pouze o 0,1 %. Na opačném konci žebříčku se nacházelo Rumunsko, které vykázalo inflaci ve výši 8,6 %, tedy téměř čtyřnásobek unijního průměru. Tyto rozdíly odrážejí rozdílnou strukturu ekonomik, tempo růstu mezd, vývoj cen energií i specifika fiskální politiky jednotlivých vlád. Zatímco některé státy již plně vstřebaly inflační šoky z předchozích let, jiné se s jejich důsledky stále vyrovnávají. Právě vysoké hodnoty inflace v některých částech EU jsou důvodem, proč nelze hovořit o plošném návratu k cenové stabilitě napříč celým blokem. Celkový pokles průměrné inflace v EU z 2,4 % na 2,3 % je sice relativně mírný, ale potvrzuje trend postupného ochlazování cenových tlaků, který je patrný již několik měsíců. Tento vývoj je důležitým signálem pro finanční trhy i tvůrce hospodářské politiky, protože naznačuje, že období extrémně vysoké inflace je pravděpodobně za námi, i když rizika zcela nezmizela. Česká republika a Visegrádská skupina: Česko zůstává nejníže Z pohledu regionu střední Evropy si Česká republika udržela nejnižší inflaci ze zemí Visegrádské skupiny (V4). Zatímco v Česku činila prosincová inflace podle harmonizovaných dat 1,8 %, v Polsku dosáhla 2,5 %, v Maďarsku 3,3 % a na Slovensku dokonce 4,1 %. Tento rozdíl potvrzuje, že cenový vývoj v Česku je v současnosti výrazně umírněnější než u jeho regionálních sousedů. Zároveň je třeba zdůraznit, že Eurostat používá harmonizovanou metodiku, která se liší od národních výpočtů. Data Českého statistického úřadu ukazují, že spotřebitelské ceny v České republice v prosinci meziročně vzrostly o 2,1 %, což bylo stejné tempo jako v listopadu. Rozdíl mezi hodnotami 1,8 % a 2,1 % je dán právě odlišnou metodikou výpočtu. Navzdory této metodické odchylce zůstává hlavní sdělení stejné: inflace v Česku patří v rámci EU i regionu k nejnižším. To má významné dopady nejen na reálnou kupní sílu domácností, ale i na měnovou politiku České národní banky, která může postupovat opatrněji než centrální banky v zemích s vyšší inflací. Eurozóna a návrat pod inflační cíl ECB Zvláštní pozornost si zaslouží vývoj inflace v eurozóně. Podle zpřesněných údajů Eurostatu klesla prosincová inflace v zemích používajících euro na 1,9 %, zatímco v listopadu činila 2,1 %. Eurostat tak mírně upravil svůj předchozí odhad, který hovořil o prosincové inflaci ve výši 2,0 %. Tento pokles znamená, že inflace v eurozóně se vrátila pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB). Pod touto hranicí se inflace naposledy nacházela v květnu loňského roku. Z pohledu ECB jde o důležitý milník, protože cenová stabilita je hlavním mandátem centrální banky. ECB v prosinci podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změny, přičemž klíčová depozitní sazba zůstává na úrovni 2 %. Zároveň banka naznačila, že s případnými úpravami úrokových sazeb nehodlá spěchat. O dalším nastavení měnové politiky bude rozhodovat na svém zasedání začátkem února, přičemž vývoj inflace bude jedním z klíčových vstupů do rozhodovacího procesu. Postoj centrálních bank: opatrnost přetrvává Zatímco eurozóna se již dostala pod inflační cíl ECB, v České republice zůstává měnová politika stále relativně restriktivní. Bankovní rada České národní banky v prosinci ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 %, kde se nachází již od začátku loňského května. Tento krok odráží snahu udržet inflaci pod kontrolou a zároveň neohrozit ekonomickou stabilitu příliš rychlým uvolňováním měnových podmínek. Rozdílné úrovně úrokových sazeb mezi Českem a eurozónou tak odpovídají rozdílné struktuře ekonomik i specifickým inflačním rizikům. Přestože inflace v Česku patří k nejnižším v EU, centrální banka zůstává obezřetná a vyčkává na další potvrzení dlouhodobějšího trendu cenové stability. Celkově lze prosincová data interpretovat jako potvrzení pokračujícího dezinflačního procesu v Evropě. Zároveň však ukazují, že návrat k plné cenové stabilitě bude nerovnoměrný a bude vyžadovat opatrný přístup měnových autorit. Meziroční míra inflace v zemích EU - v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen: Zeměprosinec 2024červenec 2025srpen 2025září 2025říjen 2025listopad 2025prosinec 2025EU2,72,42,42,62,52,42,5Eurozóna2,42,02,02,22,12,11,9Belgie4,42,62,62,72,52,62,2Bulharsko2,13,43,54,13,83,73,5Česko3,32,52,42,02,31,81,8Dánsko1,82,21,92,22,12,01,9Estonsko4,15,66,25,34,54,74,0Finsko1,61,92,22,21,41,51,7Francie1,80,90,81,10,80,80,7Chorvatsko4,54,54,64,64,04,33,8Irsko1,01,61,92,72,83,12,7Itálie1,41,71,61,81,31,11,2Kypr3,10,10,00,00,20,10,1Litva1,93,43,63,73,73,63,2Lotyšsko3,43,94,24,24,33,83,4Lucembursko1,62,62,83,13,03,63,3Maďarsko4,84,24,24,34,23,73,3Malta1,82,52,72,42,52,52,4Německo2,81,82,12,42,32,62,0Nizozemsko3,92,52,43,03,02,62,5Polsko3,92,92,72,92,92,62,5Portugalsko3,12,52,51,92,02,12,4Rakousko2,13,74,13,94,04,03,8Rumunsko5,56,68,58,68,48,68,6Řecko2,93,73,11,81,62,82,9Slovensko3,24,64,44,63,93,94,1Slovinsko2,02,93,02,73,12,42,6Španělsko2,82,72,73,03,23,23,0Švédsko1,63,13,43,23,12,22,1