Nejbohatší lidé světa mají nesrovnatelně vyšší pravděpodobnost, že se dostanou do politické moci, než zbytek populace. Vyplývá to z výroční zprávy organizace Oxfam, která se dlouhodobě zabývá globální nerovností. Data ukazují, že ekonomická koncentrace bohatství se stále těsněji propojuje s koncentrací politického vlivu, což má zásadní dopady na fungování demokracie i veřejných institucí. Podle studie, kterou Oxfam zveřejnil v neděli, zastávalo v roce 2023 74 z celkem 2 027 miliardářů na světě výkonnou nebo legislativní vládní funkci. To odpovídá přibližně 3,6% pravděpodobnosti, že miliardář vykonává veřejnou funkci. Naproti tomu průměrný obyvatel planety měl ve stejném období pouze 0,0009% šanci dostat se do obdobné pozice. Jinými slovy: miliardáři mají zhruba 4 000krát vyšší pravděpodobnost, že budou rozhodovat o veřejných záležitostech. Politická a ekonomická nerovnost jdou ruku v ruce Podle Rebeccy Riddell, vedoucí politiky pro ekonomickou spravedlnost v Oxfam America, tato čísla jasně ilustrují hluboké propojení politické nerovnosti a ekonomické nerovnosti. Skutečnost, že úzká skupina extré mně bohatých lidí má tak výrazně větší přístup k moci než běžní občané, podle ní podtrhuje rozsah vlivu, který miliardáři ve společnosti získali. Zpráva vychází z dat časopisu Forbes a dalších veřejně dostupných zdrojů a byla zveřejněna symbolicky v době zahájení výročního zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu, kde se každoročně setkávají světoví lídři, vrcholní politici a nejbohatší lidé planety. Právě tento kontext podle Oxfamu ukazuje, jak úzce jsou dnes propojeny ekonomické elity a politické rozhodování. Zveřejnění zprávy navíc přichází v období, kdy americký prezident Donald Trump završil první rok svého mandátu. Trumpova administrativa se podle Oxfamu stala příkladem extrémní koncentrace bohatství a moci. Prezident sestavil nejbohatší kabinet v moderní historii USA, v němž řadu klíčových vládních institucí vedou miliardáři nebo multimilionáři. USA jako příklad koncentrace moci bohatých Ve Spojených státech se propojení bohatství a politické moci projevuje obzvlášť výrazně. Republikánská administrativa spolu s Kongresem v uplynulém roce prosadila rozsáhlý balíček domácích opatření, který zahrnoval výrazné daňové škrty pro nejbohatší a zároveň historické omezení sociálních programů. Podle Oxfamu tyto kroky dále prohloubily nerovnost a posunuly USA blíže k extrémním rozdílům v příjmech a majetku. Současně Trumpova vláda usiluje o oslabení odborových ochran pro významnou část federálních zaměstnanců a omezování regulací zaměřených na ochranu spotřebitelů a dohled nad korporacemi. Podle Riddellové jde o typický příklad toho, jak administrativa vedená miliardáři prosazuje politiku výhodnou především pro miliardáře. Oxfam však zdůrazňuje, že nejde pouze o americký problém. Zpráva poukazuje i na situaci v dalších regionech světa, kde nejbohatší podnikatelé udržují úzké vztahy s politickými lídry. V Argentině a v několika afrických zemích vedly tyto vazby podle Oxfamu k daňovým úlevám a regulatorním výhodám pro vybrané firmy, což dále posiluje moc úzké ekonomické elity na úkor širší společnosti. Rekordní růst bohatství miliardářů Rok 2025 byl pro světové miliardáře mimořádně úspěšný. Podle Oxfamu jejich celkové bohatství rostlo třikrát rychleji než průměr za posledních pět let a dosáhlo rekordní úrovně 18,3 bilionu dolarů. Jen za jeden rok se společné jmění miliardářů zvýšilo o 2,5 bilionu dolarů. Tato částka je téměř totožná s celkovým bohatstvím, které vlastní 4,1 miliardy lidí v dolní polovině globálního majetkového žebříčku. Oxfam upozorňuje, že dvě třetiny tohoto ročního přírůstku by teoreticky stačily k tomu, aby se na jeden rok odstranila extrémní chudoba na celém světě. Ve Spojených státech dosahuje čisté jmění miliardářů téměř 8 bilionů dolarů a země má zároveň 932 miliardářů, což je nejvíce ze všech států světa. Podle Oxfamu není vyloučeno, že svět se brzy dočká prvního bilionáře. Pokud by Elon Musk zopakoval v roce 2026 stejně úspěšný rok jako v roce 2025, jeho majetek by mohl hranici jednoho bilionu dolarů překročit ještě před dalším zasedáním fóra v Davosu. Tento vývoj kontrastuje se stagnací v boji proti chudobě. Oxfam uvádí, že tempo snižování chudoby se globálně zastavilo a úroveň chudoby se vrátila zhruba na úroveň roku 2019. V roce 2022 žilo podle organizace 3,8 miliardy lidí, tedy téměř polovina světové populace, v chudobě. Jak podle Oxfamu nerovnost řešit Oxfam ve své zprávě neomezuje kritiku pouze na popis problému, ale navrhuje i konkrétní směry řešení. Klíčové je podle organizace omezování nerovnosti prostřednictvím posilování práv pracovníků, růstu mezd, rozbíjení monopolů a investic do univerzálních veřejných služeb a sociálních systémů. Dalším pilířem je omezení moci superbohatých, zejména prostřednictvím vyššího zdanění extrémních majetků a reformy financování volebních kampaní, která by snížila vliv velkých peněz na politiku. Třetím zásadním prvkem je posílení politické moci obyčejných lidí, a to skrze širší volební právo, transparentnější rozhodování a participativní formy vlády. Podle Riddellové jsou právě tyto kroky klíčové nejen ke snížení ekonomické nerovnosti, ale i k ochraně samotné demokracie. Pokud bude koncentrace bohatství i politického vlivu pokračovat současným tempem, hrozí podle Oxfamu další oslabování důvěry veřejnosti v demokratické instituce a růst společenského napětí.