Spor mezi Elonem Muskem a jeho někdejšími partnery v oblasti umělé inteligence nabírá na obrátkách a může mít významné dopady nejen právní, ale i investiční. Elon Musk totiž ve svém nejnovějším soudním podání požaduje po společnostech OpenAI a Microsoft náhradu škody, která se podle jeho právníků může vyšplhat až na 134 miliard dolarů. Tvrdí, že obě společnosti dosáhly „neoprávněných zisků“ díky jeho rané finanční, reputační a strategické podpoře. Podle podání u federálního soudu Musk argumentuje, že OpenAI získala díky jeho zapojení hodnotu v rozmezí 65,5 až 109,4 miliardy dolarů, zatímco Microsoft měl profitovat částkou mezi 13,3 a 25,1 miliardy dolarů. Tyto odhady vycházejí z analýzy externího znalce, finančního ekonoma C. Paula Wazzana, který měl kvantifikovat hodnotu Muskových příspěvků v rané fázi vývoje OpenAI. Spor se tak posouvá z roviny ideologického konfliktu o směřování umělé inteligence do tvrdého finančního boje s potenciálně historickými nároky na odškodnění. Zdroj: Getty Images Elon Musk, který OpenAI spoluzakládal v roce 2015 jako neziskový projekt, se od společnosti odpojil v roce 2018. Tvrdí, že bez jeho účasti by OpenAI vůbec nevznikla. Podle jeho žaloby poskytl přibližně 38 milionů dolarů, což mělo představovat zhruba 60 % počátečního financování, pomáhal s náborem klíčových zaměstnanců, zajišťoval kontakty a propůjčil projektu svou osobní reputaci. Právě tento nehmotný přínos považuje Musk za klíčový faktor pozdějšího úspěchu OpenAI i následného strategického partnerství s Microsoftem. Základním bodem sporu je podle Muska skutečnost, že OpenAI opustila svou původní neziskovou misi a restrukturalizovala se směrem k ziskovému modelu. Musk tvrdí, že tento krok byl v rozporu se zakládajícími principy organizace, na nichž se podílel, a že výsledné ekonomické přínosy tak vznikly na základě porušení původní dohody. Ve své argumentaci přirovnává situaci k ranému investorovi do start-upu, jehož počáteční vklad může vést k mnohonásobně vyšším ziskům, a domnívá se, že má nárok na jejich část. OpenAI se proti těmto tvrzením ostře ohradila a Muskovy požadavky označila za „neseriózní“ a za součást dlouhodobé kampaně obtěžování. Společnost argumentuje, že její transformace byla nezbytná pro další rozvoj technologií a že Muskova žaloba postrádá právní i faktický základ. Microsoft (MSFT) se k výši požadovaného odškodného veřejně nevyjádřil, jeho právní zástupci však již dříve uvedli, že neexistují žádné důkazy o tom, že by společnost OpenAI „napomáhala a podporovala“ v porušování zakládajících principů. Obě společnosti navíc v samostatných podáních napadly Muskovy nároky a žádají soud, aby omezil rozsah důkazů, které může jeho znalec předložit porotě. Podle jejich vyjádření je použitá metodika „vymyšlená“, „neověřitelná“ a bezprecedentní. Tvrdí také, že by šlo o nebezpečný precedent, kdy by bývalý dárce neziskové organizace mohl zpětně požadovat miliardové částky poté, co se sám stal přímým konkurentem. Právě konkurenční rozměr dodává celému sporu další vrstvu. Musk dnes stojí v čele společnosti xAI, která přímo soupeří s produkty OpenAI, včetně ChatGPT. Pro investory je proto důležité vnímat, že soudní spor není jen o minulosti, ale také o budoucím postavení jednotlivých hráčů na rychle se rozvíjejícím trhu umělé inteligence. Případné vítězství Muska by mohlo zásadně změnit vnímání právních rizik spojených s financováním a restrukturalizací AI projektů. Zdroj: Getty Images Soudce v Oaklandu v Kalifornii již rozhodl, že případ projedná porota, přičemž samotné soudní řízení by mělo začít v dubnu. Pokud by porota shledala OpenAI nebo Microsoft odpovědnými, Musk by kromě finanční náhrady mohl požadovat i další sankce, včetně soudního příkazu. Jeho konkrétní podoba zatím nebyla upřesněna, ale mohla by mít dalekosáhlé dopady na fungování obou společností. Z investičního hlediska představuje tento spor významný zdroj nejistoty. U OpenAI, která není veřejně obchodovaná, se riziko promítá nepřímo prostřednictvím partnerů a investorů, především Microsoftu. Pro technologický sektor jako celek jde o varování, že právní spory kolem duševního vlastnictví, zakládajících misí a raného financování mohou v budoucnu nabývat na intenzitě a ovlivňovat valuace i strategická rozhodnutí.