Nejnovější údaje Evropské komise ukazují, že obchod mezi členskými státy Evropské unie v roce 2024 zpomalil způsobem, který nemá v poslední dekádě obdoby, pokud pomineme výjimečné období pandemických lockdownů. Tento vývoj potvrzuje dlouhodobější varování evropských politiků a institucí, včetně prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové, že vnitřní trh EU „stojí na místě“, a to v době, kdy Evropa čelí rostoucím vnějším ekonomickým tlakům ze strany Spojených států a Číny. Podle návrhu výroční zprávy o jednotném trhu, který má být zveřejněn koncem tohoto měsíce, se podíl obchodu mezi členskými státy na hrubém domácím produktu EU snížil z 23,5 % v roce 2023 na 22 % v roce 2024. Jde o první meziroční pokles od roku 2016, pokud nejsou započítány mimořádné dopady pandemie covidu-19. Tento údaj je považován za významný signál, že vnitřní integrace evropské ekonomiky naráží na strukturální limity, které se dosud nepodařilo překonat. Zpomalení vnitřního obchodu přichází navzdory opakovaným snahám Bruselu posílit jednotný trh jako hlavní nástroj ochrany evropské ekonomiky. Právě vnitřní trh je dlouhodobě prezentován jako klíčový pilíř konkurenceschopnosti EU, který má evropským firmám pomoci čelit globální konkurenci a geopolitickým rizikům. První pokles vnitřního obchodu mimo pandemii Pokles podílu obchodu mezi členskými státy na HDP EU představuje zlomový moment. Od roku 2016 se tento ukazatel buď zvyšoval, nebo stagnoval, přičemž jedinou výjimkou bylo období pandemie, kdy byly ekonomické aktivity uměle omezeny lockdowny. Rok 2024 je tak prvním rokem po téměř deseti letech, kdy se vnitřní obchod snížil za normálních ekonomických podmínek. Evropská komise připouští, že část tohoto vývoje může souviset s kolísáním cen energetických produktů po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu. Energetická krize měla zásadní dopad na strukturu obchodu i výrobní náklady napříč Unií a ovlivnila tok zboží mezi státy. Přesto však řada analytiků upozorňuje, že samotné ceny energií nedokážou plně vysvětlit dlouhodobější ztrátu dynamiky jednotného trhu. Zároveň se ukazuje, že zatímco obchod uvnitř EU zpomaluje, export evropských firem mimo Unii zůstává pro řadu podniků atraktivnější alternativou. Lobbistická organizace BusinessEurope varovala, že evropské společnosti stále častěji považují trhy mimo EU za zajímavější než samotný jednotný trh, což je v přímém rozporu s původní myšlenkou evropské ekonomické integrace. Regulační překážky a zpomalující harmonizace Jedním z faktorů, které brzdí fungování jednotného trhu, je pokračující regulatorní roztříštěnost. Zpráva Evropské komise upozorňuje, že rozdílné vnitrostátní právní předpisy nadále komplikují a prodražují zakládání i provozování podniků napříč EU. Navzdory opakovaným strategiím a deklaracím v této oblasti „dosud nedošlo k žádnému skutečnému pokroku“. Tento problém se odráží i v technické oblasti. Doba potřebná k vypracování a schválení celoevropských norem pro zboží se prodloužila z 3,2 roku v roce 2023 na čtyři roky v roce 2024. To znamená zpomalení harmonizace, která je nezbytná pro hladké fungování jednotného trhu. Delší schvalovací procesy zvyšují nejistotu firem a zpomalují uvádění produktů na trh. Zatímco v některých oblastech došlo k dílčím zlepšením, například v oblasti uznávání odborných kvalifikací nebo adopce digitálních technologií, celkový obraz zůstává rozporuplný. Zpráva výslovně hovoří o „zřetelném zhoršení“ v řadě klíčových oblastí, které mají přímý dopad na konkurenceschopnost evropských podniků. Významným varovným signálem je také pokles podílu EU na přímých zahraničních investicích, který se za posledních pět let snížil o 22 %. To naznačuje, že Evropa ztrácí atraktivitu nejen pro vlastní podnikatele, ale i pro globální kapitál, který stále častěji směřuje do jiných regionů. Konkurenceschopnost Evropy pod tlakem Zpomalení vnitřního obchodu se odehrává v době, kdy evropská ekonomika čelí zesílenému tlaku zvenčí. Cla ze strany USA, rostoucí čínská konkurence a strukturálně vyšší náklady na energie i pracovní sílu oslabují pozici evropských výrobců. V tomto kontextu je funkční jednotný trh považován za klíčový obranný mechanismus. Podle Evropské centrální banky odpovídají skryté náklady spojené s obchodováním se zbožím uvnitř EU ekvivalentu 65% cla. U služeb je situace ještě horší, kde tento odhad dosahuje až 100 %. Tyto čísla ilustrují, do jaké míry vnitřní bariéry deformují fungování jednotného trhu a oslabují jeho potenciál. Kritika přichází i ze strany průmyslu. Generální tajemnice sdružení výrobců obalů Europen Francesca Stevens uvedla, že ztráta konkurenceschopnosti Evropy je z velké části způsobena vlastní vinou. Podle ní nejde jen o složité a zatěžující předpisy, ale také o falešné ideologické rozdělení mezi konkurenceschopností a udržitelností. Představa, že lze prosazovat jedno bez druhého, podle ní dlouhodobě podkopává ekonomickou sílu EU. Evropská komise se snaží na tuto situaci reagovat. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová již loni představila novou strategii jednotného trhu a do září letošního roku se očekává zveřejnění „cestovní mapy“, která má nastínit, jak dosáhnout plné integrace do roku 2028. Přesto je třeba připomenout, že od roku 2003 Komise zveřejnila nejméně osm podobných strategií, aniž by se podařilo odstranit klíčové bariéry. Aktuální data tak posilují obavy, že bez zásadních strukturálních změn zůstane jednotný trh spíše politickým ideálem než plně funkčním ekonomickým prostorem. V prostředí sílící globální konkurence by to pro Evropu znamenalo dlouhodobé oslabení její ekonomické pozice.