Spor mezi OpenAI a Microsoftem na jedné straně a Elon Musk na straně druhé vstupuje do klíčové fáze. Federální soud rozhodl, že žaloba Elona Muska proti OpenAI a Microsoftu (MSFT) bude projednána porotou Musk tvrdí, že OpenAI porušila svůj původní neziskový a otevřený závazek po vstupu kapitálu Microsoftu Soud shledal, že existují sporné důkazy o tom, jak OpenAI prezentovala svou charitativní misi Microsoft se vyhnul nároku na neoprávněné obohacení, ale jeho role v restrukturalizaci zůstává předmětem řízení Federální soud v Kalifornii rozhodl, že žaloby, jimiž Musk napadá transformaci OpenAI z původně neziskové organizace směrem k ziskovému modelu, budou projednány porotou. Zamítnutí návrhů na zastavení řízení znamená, že OpenAI a Microsoft (MSFT) přišly o poslední možnost vyhnout se veřejnému soudnímu procesu, jehož začátek je naplánován na konec dubna. Podstata sporu se netýká pouze osobního konfliktu bývalých partnerů, ale míří k samotným základům fungování jedné z nejvlivnějších technologických organizací současnosti. Musk tvrdí, že OpenAI porušila svůj původní charitativní závazek, když přijala miliardy dolarů od Microsoftu a začala se chovat jako komerční subjekt. Odpůrci tohoto názoru naopak argumentují, že vývoj špičkové umělé inteligence vyžaduje rozsáhlé investice a komplexní organizační strukturu. Rozhodnutí soudu a význam pro další průběh kauzy Americká okresní soudkyně Yvonne Gonzalez Rogers ve čtvrtek zamítla žádosti OpenAI i Microsoftu o ukončení sporu v jeho rané fázi. Tím dala jasně najevo, že Muskovy nároky nelze považovat za zjevně neopodstatněné a že existuje dostatek sporných skutečností, o nichž musí rozhodnout porota. Proces je v tuto chvíli naplánován na konec dubna, což zvyšuje tlak na všechny zúčastněné strany. Soudkyně se ve svém rozhodnutí soustředila především na tvrzení, že Musk poskytl OpenAI významné finanční prostředky s jasně definovaným charitativním účelem. Podle jeho verze byly tyto příspěvky vázány na dvě základní podmínky: aby OpenAI zůstala neziskovou organizací a aby její technologie byly open source. Tyto cíle měly odpovídat zakládající chartě a poslání organizace, s nimiž Musk podle soudu mohl oprávněně počítat. Klíčové je, že soudkyně odmítla argument OpenAI, podle něhož Musk ztratil právo tyto podmínky vymáhat tím, že peníze poskytl prostřednictvím zprostředkovatele. Podle soudu by opačný výklad výrazně oslabil možnost vymáhání závazků u charitativních nadací, což by bylo v rozporu s moderním právním trendem. Sporné důkazy a role vedení OpenAI Významnou část rozhodnutí tvoří hodnocení důkazů, které se týkají interní komunikace uvnitř OpenAI. Soudkyně odmítla zamítnout Muskovy nároky z podvodu a odkázala na e-maily a poznámky z roku 2017, do nichž byl zapojen spoluzakladatel OpenAI Greg Brockman. Tyto dokumenty naznačují, že uvnitř organizace existovala nejistota ohledně budoucího směřování. V jednom z e-mailů z roku 2017, který soud výslovně cituje, informovala členka představenstva Shivon Zilis Muska, že Brockman by rád pokračoval v neziskové struktuře OpenAI. O několik měsíců později však Brockman v soukromé poznámce uvedl, že si není jistý závazkem zůstat neziskovou organizací, a dokonce připustil možnost přechodu na jiný právní model. Právě tento rozpor je podle soudu podstatný, protože může naznačovat, že Musk dostával zavádějící ujištění. Muskov právník Marc Toberoff označil rozhodnutí soudu za potvrzení existence významných důkazů, že vedení OpenAI vědomě prezentovalo charitativní misi, kterou ve skutečnosti nehodlalo dlouhodobě naplnit. Podle jeho slov nyní musí vedení OpenAI své kroky obhájit před porotou, přičemž v sázce je nejen pověst organizace, ale i důvěra v celý model neziskového financování technologických projektů. Microsoft, restrukturalizace a širší dopady sporu Zvláštní pozornost soud věnuje roli Microsoftu, který je dlouhodobým strategickým partnerem OpenAI. Soudkyně uvedla, že bude na porotě, aby rozhodla, zda Microsoft vědomě pomohl OpenAI porušit její povinnosti vůči dárcům, mezi něž Musk patří. Podle rozhodnutí existuje dostatek důkazů k tomu, aby byla tato otázka považována za spornou, a nelze ji tedy uzavřít bez projednání. Na druhé straně soud zamítl Muskovu námitku, že se Microsoft na jeho úkor neoprávněně obohatil. Podle soudkyně by k tomu musel existovat alespoň právní závazek srovnatelný se smlouvou mezi Muskem a Microsoftem, což nebylo prokázáno. Z tohoto pohledu tak Microsoft čelí především reputačnímu a procesnímu riziku, nikoli přímému finančnímu nároku ze strany Muska. Celý spor se odehrává na pozadí zásadních změn v samotné OpenAI. Společnost v říjnu oznámila restrukturalizaci, v jejímž rámci získal Microsoft 27% podíl. Nezisková část OpenAI si má ponechat kontrolu nad ziskovými aktivitami, což má podle vedení zajistit zachování původního poslání při současném umožnění dalšího růstu. Přeměna na veřejně prospěšnou společnost tak naplnila dlouhodobý cíl generálního ředitele Sam Altman, který prosazoval flexibilnější strukturu schopnou přilákat kapitál. Konflikt mezi Muskem a Altmanem však přesahuje tuto jednu kauzu. Oba se od roku 2024 soudí o budoucnost OpenAI a jejich vztah se z někdejší spolupráce proměnil v otevřené soupeření. Musk mezitím založil vlastní společnost xAI, která se stala přímým konkurentem OpenAI. V loňském roce OpenAI navíc odmítla Muskovu nevyžádanou nabídku na odkup aktiv neziskové organizace, jež ji ovládá, za 97,4 miliardy dolarů. Altman označil Muskovu žalobu za zneužití právního systému s cílem oslabit konkurenci. Nadcházející soudní proces tak nebude jen právním střetem o minulost OpenAI, ale i testem toho, jaké hranice mohou mít neziskové ideály v prostředí rychle se rozvíjejícího trhu s umělou inteligencí.