Růst prodejů elektromobilů zpomalí nejvíce od roku 2020
USA čeká výrazný pokles, Evropa poroste pomaleji
Čína zůstává dominantní, ale s nižší dynamikou
Hybridy posilují jako přechodná fáze elektrifikace
Globální trh s elektromobily vstupuje do roku 2026 ve zcela jiné kondici než v předchozích letech. Po období mimořádně rychlého růstu, které bylo taženo především Čínou a podporováno rozsáhlými dotacemi, se tempo rozšiřování trhu citelně zpomaluje. Podle dostupných dat a vyjádření manažerů automobilového průmyslu se prodej elektromobilů letos zvýší nejpomalejším tempem od roku 2020, kdy globální ekonomiku ochromila pandemie. Přechod od spalovacích motorů tak naráží na kombinaci regulatorních, politických i čistě tržních překážek.
Zdroj: Shutterstock
Podle výzkumné společnosti Benchmark Mineral Intelligence by měl celosvětový prodej elektromobilů v roce 2026 vzrůst o 13 % na přibližně 24 milionů vozidel. To je výrazné zpomalení oproti odhadovanému 22% růstu v roce 2025. Klíčovou roli v tomto vývoji hraje ochlazení poptávky v Číně, slabší dynamika v Evropě a dokonce pokles prodejů na americkém trhu, který byl dosud považován za důležitý pilíř budoucího růstu.
USA a Evropa: konec podpory a přehodnocení strategie
Jedním z hlavních důvodů zpomalení je změna politického a regulatorního prostředí. Ve Spojených státech se očekává zrušení daňových pobídek na nákup elektromobilů, což má podle analytiků zásadní dopad na spotřebitelskou poptávku. Benchmark odhaduje, že prodeje elektromobilů v USA letos klesnou o 29 % na 1,1 milionu vozidel, zatímco v roce 2025 dosáhly rekordních 1,5 milionu.
Tento vývoj nutí automobilky k přehodnocení svých plánů. Ford (F) v reakci na slabší poptávku oznámil náklady ve výši 19,5 miliardy dolarů poté, co omezil některé projekty elektromobilů, včetně plně elektrického pick-upu F-150.
Společnost se chce více soustředit na hybridní a spalovací vozy, které jsou v současnosti ziskovější. Generální ředitel Jim Farley dokonce uvedl, že podíl elektromobilů na americkém trhu s novými vozy by mohl v blízké budoucnosti klesnout z loňských zhruba 10 % na 5 %.
Evropa sice zůstává růstovým trhem, ale i zde je patrné zpomalení. Prodeje by se měly zvýšit o 14 % na 4,9 milionu vozidel, což je výrazně méně než odhadovaný 33% nárůst v roce 2025. Kromě slabší poptávky hraje roli i zmírnění plánů na zákaz prodeje vozů se spalovacím motorem, který měl v Evropské unii vstoupit v platnost v roce 2035. Tato nejistota snižuje tlak na spotřebitele i výrobce, aby přechod na plně elektrická vozidla probíhal tak rychle, jak se ještě nedávno zdálo.
Čína zůstává zdaleka největším světovým trhem s elektromobily, nicméně i zde dochází ke zpomalení. Podle prognóz Benchmarku by se letos mělo prodat 15,5 milionu elektromobilů a plug-in hybridů, oproti 13,3 milionu v roce 2025. Jde sice stále o dvouciferný růst, ale výrazně nižší než v předchozích pěti letech, kdy se prodeje zvýšily z přibližně 1,1 milionu na více než 13 milionů vozidel.
Tento vývoj přichází po letech, kdy Peking masivně podporoval odvětví prostřednictvím dotací a daňových úlev s cílem vybudovat globálně dominantní průmysl. Přestože byla část podpory omezena, čínská vláda letos prodloužila program výměny vozidel, který zahrnuje slevy na elektromobily, již na třetí rok. Prodeje tak mohou i nadále těžit z širších stimulačních opatření zaměřených na domácí spotřebu a investice do dobíjecí infrastruktury.
Zdroj: Shutterstock
Na čínském trhu zároveň sílí konkurence. Domácí výrobci, v čele se společností BYD (BYDDY), uspěli s levnějšími modely, které narušily pozici tradičních evropských a amerických automobilek. Podle aktuálních údajů BYD v roce 2025 předstihl Teslu (TSLA) a stal se největším výrobcem elektromobilů na světě. Tento posun má významné dopady i na evropský trh, kde čínské značky rychle rozšiřují svou přítomnost.
Hybridy jako přechodné řešení a nutnost flexibility
Zpomalení růstu elektromobilů neznamená konec elektrifikace, ale spíše změnu její podoby. Manažeři automobilek stále častěji zdůrazňují roli hybridních a plug-in hybridních vozů, které kombinují elektrický pohon se spalovacím motorem. Tyto modely získávají na popularitě zejména tam, kde spotřebitele odrazuje nedostatečná dobíjecí infrastruktura nebo obavy z dojezdu.
Jim Farley z Fordu otevřeně přiznal, že částečná elektrifikace je v současnosti pro mnoho zákazníků stejně atraktivní jako plně elektrická vozidla. Podobně se vyjadřují i další představitelé průmyslu.
Markus Haupt, generální ředitel značky Seat-Cupra vlastněné Volkswagen (VOW3.DE), upozornil, že automobilky musí během přechodu zachovat maximální flexibilitu modelových řad.
Zároveň však zdůraznil, že dlouhodobým cílem zůstává dekarbonizace mobility a že budoucnost je stále elektrická.
Celkový obrázek trhu tak ukazuje, že éra snadného a rychlého růstu skončila. Elektromobily se staly běžnou součástí nabídky, ale jejich další rozšiřování bude záviset na kombinaci cenové dostupnosti, infrastrukturních investic a stabilního regulatorního rámce. Rok 2026 bude z tohoto pohledu testem odolnosti celého odvětví a schopnosti automobilek přizpůsobit se méně příznivým podmínkám, aniž by opustily dlouhodobý směr k elektrifikaci.
Klíčové body
Růst prodejů elektromobilů zpomalí nejvíce od roku 2020
USA čeká výrazný pokles, Evropa poroste pomaleji
Čína zůstává dominantní, ale s nižší dynamikou
Hybridy posilují jako přechodná fáze elektrifikace
Globální trh s elektromobily vstupuje do roku 2026 ve zcela jiné kondici než v předchozích letech. Po období mimořádně rychlého růstu, které bylo taženo především Čínou a podporováno rozsáhlými dotacemi, se tempo rozšiřování trhu citelně zpomaluje. Podle dostupných dat a vyjádření manažerů automobilového průmyslu se prodej elektromobilů letos zvýší nejpomalejším tempem od roku 2020, kdy globální ekonomiku ochromila pandemie. Přechod od spalovacích motorů tak naráží na kombinaci regulatorních, politických i čistě tržních překážek.Podle výzkumné společnosti Benchmark Mineral Intelligence by měl celosvětový prodej elektromobilů v roce 2026 vzrůst o 13 % na přibližně 24 milionů vozidel. To je výrazné zpomalení oproti odhadovanému 22% růstu v roce 2025. Klíčovou roli v tomto vývoji hraje ochlazení poptávky v Číně, slabší dynamika v Evropě a dokonce pokles prodejů na americkém trhu, který byl dosud považován za důležitý pilíř budoucího růstu.USA a Evropa: konec podpory a přehodnocení strategieJedním z hlavních důvodů zpomalení je změna politického a regulatorního prostředí. Ve Spojených státech se očekává zrušení daňových pobídek na nákup elektromobilů, což má podle analytiků zásadní dopad na spotřebitelskou poptávku. Benchmark odhaduje, že prodeje elektromobilů v USA letos klesnou o 29 % na 1,1 milionu vozidel, zatímco v roce 2025 dosáhly rekordních 1,5 milionu.Tento vývoj nutí automobilky k přehodnocení svých plánů. Ford v reakci na slabší poptávku oznámil náklady ve výši 19,5 miliardy dolarů poté, co omezil některé projekty elektromobilů, včetně plně elektrického pick-upu F-150.Společnost se chce více soustředit na hybridní a spalovací vozy, které jsou v současnosti ziskovější. Generální ředitel Jim Farley dokonce uvedl, že podíl elektromobilů na americkém trhu s novými vozy by mohl v blízké budoucnosti klesnout z loňských zhruba 10 % na 5 %.Evropa sice zůstává růstovým trhem, ale i zde je patrné zpomalení. Prodeje by se měly zvýšit o 14 % na 4,9 milionu vozidel, což je výrazně méně než odhadovaný 33% nárůst v roce 2025. Kromě slabší poptávky hraje roli i zmírnění plánů na zákaz prodeje vozů se spalovacím motorem, který měl v Evropské unii vstoupit v platnost v roce 2035. Tato nejistota snižuje tlak na spotřebitele i výrobce, aby přechod na plně elektrická vozidla probíhal tak rychle, jak se ještě nedávno zdálo.Chcete využít této příležitosti?Čína zůstává dominantní, ale tempo růstu slábneČína zůstává zdaleka největším světovým trhem s elektromobily, nicméně i zde dochází ke zpomalení. Podle prognóz Benchmarku by se letos mělo prodat 15,5 milionu elektromobilů a plug-in hybridů, oproti 13,3 milionu v roce 2025. Jde sice stále o dvouciferný růst, ale výrazně nižší než v předchozích pěti letech, kdy se prodeje zvýšily z přibližně 1,1 milionu na více než 13 milionů vozidel.Tento vývoj přichází po letech, kdy Peking masivně podporoval odvětví prostřednictvím dotací a daňových úlev s cílem vybudovat globálně dominantní průmysl. Přestože byla část podpory omezena, čínská vláda letos prodloužila program výměny vozidel, který zahrnuje slevy na elektromobily, již na třetí rok. Prodeje tak mohou i nadále těžit z širších stimulačních opatření zaměřených na domácí spotřebu a investice do dobíjecí infrastruktury.Na čínském trhu zároveň sílí konkurence. Domácí výrobci, v čele se společností BYD , uspěli s levnějšími modely, které narušily pozici tradičních evropských a amerických automobilek. Podle aktuálních údajů BYD v roce 2025 předstihl Teslu a stal se největším výrobcem elektromobilů na světě. Tento posun má významné dopady i na evropský trh, kde čínské značky rychle rozšiřují svou přítomnost.Hybridy jako přechodné řešení a nutnost flexibilityZpomalení růstu elektromobilů neznamená konec elektrifikace, ale spíše změnu její podoby. Manažeři automobilek stále častěji zdůrazňují roli hybridních a plug-in hybridních vozů, které kombinují elektrický pohon se spalovacím motorem. Tyto modely získávají na popularitě zejména tam, kde spotřebitele odrazuje nedostatečná dobíjecí infrastruktura nebo obavy z dojezdu.Jim Farley z Fordu otevřeně přiznal, že částečná elektrifikace je v současnosti pro mnoho zákazníků stejně atraktivní jako plně elektrická vozidla. Podobně se vyjadřují i další představitelé průmyslu.Markus Haupt, generální ředitel značky Seat-Cupra vlastněné Volkswagen , upozornil, že automobilky musí během přechodu zachovat maximální flexibilitu modelových řad.Zároveň však zdůraznil, že dlouhodobým cílem zůstává dekarbonizace mobility a že budoucnost je stále elektrická.Celkový obrázek trhu tak ukazuje, že éra snadného a rychlého růstu skončila. Elektromobily se staly běžnou součástí nabídky, ale jejich další rozšiřování bude záviset na kombinaci cenové dostupnosti, infrastrukturních investic a stabilního regulatorního rámce. Rok 2026 bude z tohoto pohledu testem odolnosti celého odvětví a schopnosti automobilek přizpůsobit se méně příznivým podmínkám, aniž by opustily dlouhodobý směr k elektrifikaci.