Guvernér Federálního rezervního systému Stephen Miran v úterý jasně naznačil, že současné nastavení měnové politiky Spojených států zůstává restriktivní a v roce 2026 si podle něj vyžádá snížení úrokových sazeb o více než jeden procentní bod. Stephen Miran upozorňuje, že měnová politika zůstává restriktivní a nadále brzdí ekonomickou aktivitu V rámci Fedu nepanuje shoda, zda jsou sazby už na neutrální úrovni, nebo stále příliš utažené Část představitelů Fedu poukazuje na odolný růst a varuje před unáhleným uvolněním politiky Rok 2026 tak může přinést složité rozhodování mezi snížením sazeb a udržením inflačních očekávání Ve svém vystoupení na Fox Business Network uvedl, že je obtížné obhájit názor, podle kterého by současná úroveň sazeb byla neutrální a ekonomiku ani nebrzdila, ani nepodporovala. Podle Mirana je naopak zřejmé, že politika Fedu hospodářský růst tlumí. Jeho vyjádření přichází v době, kdy centrální banka již třikrát po sobě přistoupila ke snížení sazeb, avšak současně dává najevo, že další kroky nejsou automatické. Miran se tímto postavil do mírně odlišné pozice než část jeho kolegů, kteří v posledních týdnech zdůrazňovali, že sazby se již mohou pohybovat blízko tzv. neutrální úrovně. Právě interpretace této hranice – tedy bodu, kdy měnová politika ani nebrzdí, ani nepodporuje ekonomiku – je dnes jedním z hlavních sporů uvnitř Fedu. Miran zároveň připomněl, že o výraznější uvolnění měnové politiky usiluje již od září, kdy opustil pozici předsedy Rady ekonomických poradců Bílého domu a nastoupil do funkce guvernéra Fedu. Jeho funkční období v této roli se přitom blíží ke konci, což jeho vystoupení dodává dodatečný kontext – nejde pouze o technickou debatu, ale i o jasné vymezení postoje k dalšímu směřování politiky centrální banky. Rozdílné pohledy uvnitř Fedu na neutrální sazby Miranovy komentáře kontrastují s vyjádřeními dalších představitelů Fedu, kteří v posledních dnech hovořili o tom, že aktuální úroveň sazeb se již může nacházet v blízkosti neutrálního pásma. Prezident Fedu v Richmondu Tom Barkin například uvedl, že současné nastavení sazeb se pohybuje „v rozmezí jeho odhadů neutrální úrovně“. Odkazoval přitom na projekce zveřejněné v prosinci, které ukazují poměrně široké rozpětí názorů mezi jednotlivými členy Federálního výboru pro otevřený trh. Podobně se vyjádřil i šéf Fedu v Minneapolis Neel Kashkari, podle něhož se měnová politika nachází velmi blízko neutrální úrovně, a to zejména vzhledem k odolnému hospodářskému růstu, který americká ekonomika nadále vykazuje. Tato vyjádření naznačují, že část vedení centrální banky vnímá dosavadní uvolnění jako dostatečné a není přesvědčena o nutnosti razantnějších kroků. Aktuální cílové pásmo základní sazby Fedu se nachází mezi 3,5 % a 3,75 %. Odhady neutrální sazby mezi 19 tvůrci politiky ve výboru se pohybují v širokém rozpětí od 2,6 % do 3,9 %, přičemž medián činí přibližně 3 %. Právě tato variabilita ukazuje, proč je shoda na dalším vývoji politiky obtížná. Zatímco pro některé představitele už je současná úroveň dostatečně blízko rovnovážnému bodu, Miran se domnívá, že politika zůstává zřetelně utažená. Inflace, trh práce a křehká rovnováha mandátu Rozdílné názory uvnitř Fedu odrážejí složitost současné makroekonomické situace. Inflace se sice postupně přiblížila k cílovým hodnotám, avšak podle části představitelů centrální banky přetrvává riziko, že by se vyšší inflační očekávání mohla znovu ukotvit. Současně zůstává míra nezaměstnanosti relativně nízká, což snižuje ochotu riskovat další oslabení trhu práce. Tom Barkin ve svém projevu před obchodní komorou v Raleighu zdůraznil, že další rozhodování bude vyžadovat jemně vyladěné úsudky, které budou vyvažovat oba pilíře mandátu Fedu – cenovou stabilitu a maximální zaměstnanost. Podle něj si nikdo nepřeje, aby se trh práce v prostředí nízké nezaměstnanosti dále zhoršoval, stejně jako nikdo nechce návrat k období, kdy inflace setrvávala nad cílem po delší dobu. Právě tato křehká rovnováha činí měnovou politiku v roce 2026 mimořádně citlivou. Miranův názor, že bude zapotřebí snížení o více než 100 bazických bodů, tak stojí proti opatrnějším scénářům, které počítají pouze s jedním snížením sazeb během celého roku. Medián posledních projekcí Fedu totiž naznačuje, že většina tvůrců politiky aktuálně sází spíše na postupný a zdrženlivý přístup. Co Miranova slova znamenají pro výhled roku 2026 Význam Miranových komentářů spočívá především v tom, že znovu otevírají debatu o tom, zda současné zpomalování ekonomiky není silnější, než si část vedení Fedu připouští. Pokud má pravdu a měnová politika skutečně ekonomiku výrazně brzdí, pak by v roce 2026 mohl přijít prostor pro rychlejší a hlubší uvolnění, než jaké dnes implikují oficiální prognózy. Zároveň je však zřejmé, že Fed není v otázce dalšího vývoje jednotný. Někteří představitelé vidí současné sazby jako téměř neutrální, jiní – v čele s Miranem – je považují za nadále restriktivní. Tato nejednoznačnost zvyšuje nejistotu ohledně budoucí trajektorie úrokových sazeb a naznačuje, že rozhodování v roce 2026 bude silně závislé na nově příchozích datech o inflaci, trhu práce a celkovém tempu růstu. Pro finanční trhy i širší ekonomiku je klíčové, že Miranův hlas zaznívá v době, kdy se Fed snaží sladit dosažený pokrok v boji s inflací s rizikem zbytečného zpomalení hospodářství. Jeho výrok o potřebě snížení sazeb o více než jeden procentní bod tak nelze chápat jako hotový scénář, ale spíše jako varování, že současná politika může být utaženější, než je žádoucí. Rok 2026 se tak rýsuje jako období, kdy se bude rozhodovat nejen o rozsahu budoucích snížení sazeb, ale i o samotné definici toho, kde leží neutrální úroveň měnové politiky. A právě v tomto kontextu Miranova slova nabývají na významu – upozorňují, že debata uvnitř Fedu zdaleka není uzavřená a že další vývoj může investory i ekonomy ještě překvapit.