Americký dolar vstoupil do nového týdne pod zvýšeným tlakem a jeho oslabení vůči většině hlavních světových měn znovu otevřelo debatu o dlouhodobější změně nálady investorů vůči světové rezervní měně. Americký dolar oslabil kvůli spekulacím o koordinované měnové intervenci Japonska s možnou účastí USA Politická nejistota ve Washingtonu a obavy o nezávislost Fedu podkopávají důvěru investorů v dolar Cena zlata překonala 5 000 dolarů za unci, protože investoři hledají ochranu před znehodnocením měn Očekávání uvolněnější měnové politiky zvyšuje zranitelnost dlouhodobých sázek na silný dolar Impulzem nebyl jediný faktor, ale souběh několika událostí – od spekulací o možné měnové intervenci v Japonsku s potenciální účastí USA, přes politickou nejistotu ve Washingtonu, až po rostoucí obavy o nezávislost americké centrální banky. Výsledkem je prostředí, ve kterém se dolar stává zranitelnějším než v předchozích měsících. V pondělí dolar oslabil vůči většině klíčových měn, přičemž pozornost trhu se soustředila především na vývoj japonského jenu. Ten v ranním asijském obchodování posílil vůči dolaru téměř o jedno procento. Tento pohyb přišel poté, co se během víkendu znovu rozšířily spekulace, že japonské úřady by mohly být připraveny zasáhnout s cílem podpořit oslabenou měnu. Klíčové přitom bylo, že se v zákulisí začalo hovořit i o možné spolupráci s americkou vládou, což by mělo výrazně širší dopad než jednostranný zásah Tokia. Index americké měny agentury Bloomberg v reakci klesl až o 0,3 procenta a navázal tak na pokles z minulého týdne, kdy ztratil zhruba 1,6 procenta. Pro investory to byl další signál, že tlak na dolar není krátkodobým výkyvem, ale součástí širšího trendu, který má jak měnové, tak politické kořeny. Spekulace o intervenci a návrat starých scénářů Pro řadu pozorovatelů trhu představují náznaky možné podpory USA pro posílení jenu návrat debaty o koordinované měnové intervenci mezi hlavními ekonomikami. Takový krok by v praxi znamenal vědomé oslabení dolaru vůči klíčovým obchodním partnerům Spojených států. Z pohledu americké ekonomiky by to mohlo pomoci vývozcům lépe konkurovat zemím, jako je Čína nebo Japonsko, jejichž měny byly v posledních letech relativně slabé. Podle Daniela Baezy, senior viceprezidenta společnosti Frontclear, není klíčovým signálem samotná intervence, ale spíše koordinace politiky. Pokud by trhy začaly vnímat tuto koordinaci jako ochotu tolerovat uvolněnější globální podmínky pro dolar, mohlo by to – zejména v kombinaci s holubičím postojem americké centrální banky – posílit krátkodobý pokles americké měny. Takový výklad by měl dopad nejen na měnové páry, ale i na širší alokaci kapitálu napříč globálními trhy. Diskuse se znovu rozhořela v pátek, kdy obchodníci informovali o tom, že Federální rezervní banka v New Yorku kontaktovala vybrané finanční instituce s dotazy týkajícími se směnného kurzu jenu. Wall Street tyto kroky interpretoval jako možnou přípravu půdy pro intervenci Japonska s podporou Spojených států. Samotné dotazy sice ještě neznamenají konkrétní akci, ale na devizových trzích často fungují jako signál, že se situace dostává do citlivé fáze. Politická nejistota a tlak na Fed Dalším faktorem, který v posledních dnech dolaru výrazně uškodil, je nepředvídatelnost americké politiky. Minulý týden byl pro dolar nejhorší od května poté, co sérii trhů zneklidňujících kroků a výroků předvedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Nejprve zazněly hrozby zavedení cel vůči Evropě v souvislosti s debatou o odkupu Grónska, které byly následně náhle staženy. O víkendu pak prezident pohrozil Kanadě stoprocentními cly v případě, že by uzavřela obchodní dohodu s Čínou. Takto proměnlivé kroky zvyšují nervozitu investorů a posilují vnímání politického rizika spojeného s americkými aktivy. K tomu se přidávají obavy o nezávislost Federálního rezervního systému. Trh stále více zohledňuje možnost, že nástupce předsedy Jerome Powella by mohl čelit silnému tlaku ze strany Bílého domu na rychlé snižování úrokových sazeb. Očekávání uvolněnější měnové politiky přitom tradičně působí proti dolaru. Index dolaru agentury Bloomberg od začátku loňského roku klesl o více než devět procent, což podtrhuje, že oslabení americké měny není jen reakcí na jednotlivé zprávy, ale spíše odrazem změny širšího makroekonomického a politického prostředí. Zlato, debasement trade a křehká rovnováha Napětí kolem dolaru se promítá i do dalších tříd aktiv. V pondělí zlato poprvé překročilo hranici 5 000 dolarů za unci, čímž potvrdilo rekordní růst drahých kovů. Investoři v prostředí zvýšených geopolitických rizik a oslabení důvěry ve fiat měny stále častěji sahají po takzvaném debasement trade, tedy po aktivech, která mají chránit hodnotu kapitálu před znehodnocením měn. Podle Anthonyho Doyla, hlavního investičního stratéga společnosti Pinnacle Investment Management, bývá zapojení amerického ministerstva financí do diskusí o měnových kurzech signálem, že se situace na devizových trzích dostala za hranice běžného vývoje. Potenciál koordinované akce podle něj omezuje prostor pro další posilování dolaru vůči jenu a činí dlouhodobé sázky na silný dolar výrazně křehčími. Celkový obraz tak naznačuje, že dolar čelí kombinaci strukturálních i krátkodobých tlaků. Spekulace o intervencích, politická nejistota a rostoucí obliba alternativních uchovatelů hodnoty vytvářejí prostředí, ve kterém se americká měna pohybuje na tenkém ledě. Ať už k formální koordinované akci skutečně dojde, nebo nikoli, samotná debata o ní stačí k tomu, aby změnila chování investorů a posunula rovnováhu sil na globálních měnových trzích.