Investoři se v pondělí během asijského obchodování přesunuli k bezpečným přístavům poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením nových cel na evropské spojence. Tento krok přímo spojil se svou ambicí koupit dánské arktické území Grónsko. Trump oznámil, že dodatečná cla ve výši 10 % vstoupí v platnost 1. února na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie. Pokud nedojde k dohodě, sazba se k 1. červnu zvýší na 25 %.
Trhy reagovaly okamžitým výprodejem akcií a oslabením amerického dolaru, zatímco drahé kovy, dluhopisy, euro, japonský jen a švýcarský frank posilovaly. Analytici upozorňují, že trhy začínají do dolaru započítávat zvýšenou prémii za politické riziko. Situace vrhá stín na potenciální obchodní dohody mezi USA a EU i Velkou Británií a nutí investory přehodnotit výhledy pro oživení evropské ekonomiky, zejména v případě Německa.
Podle tržních stratégů je propojení cel s geopolitickými cíli znepokojivým signálem, že se tarify stávají nástrojem pro řešení neobchodních sporů. Tato nejistota se obtížně oceňuje a může vést k tomu, že firmy odloží klíčová investiční rozhodnutí a rozhodnutí v rámci dodavatelských řetězců, což by mohlo mít dlouhodobý negativní dopad na globální hospodářský růst.
Investoři se v pondělí během asijského obchodování přesunuli k bezpečným přístavům poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením nových cel na evropské spojence. Tento krok přímo spojil se svou ambicí koupit dánské arktické území Grónsko. Trump oznámil, že dodatečná cla ve výši 10 % vstoupí v platnost 1. února na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie. Pokud nedojde k dohodě, sazba se k 1. červnu zvýší na 25 %.
Trhy reagovaly okamžitým výprodejem akcií a oslabením amerického dolaru, zatímco drahé kovy, dluhopisy, euro, japonský jen a švýcarský frank posilovaly. Analytici upozorňují, že trhy začínají do dolaru započítávat zvýšenou prémii za politické riziko. Situace vrhá stín na potenciální obchodní dohody mezi USA a EU i Velkou Británií a nutí investory přehodnotit výhledy pro oživení evropské ekonomiky, zejména v případě Německa.
Podle tržních stratégů je propojení cel s geopolitickými cíli znepokojivým signálem, že se tarify stávají nástrojem pro řešení neobchodních sporů. Tato nejistota se obtížně oceňuje a může vést k tomu, že firmy odloží klíčová investiční rozhodnutí a rozhodnutí v rámci dodavatelských řetězců, což by mohlo mít dlouhodobý negativní dopad na globální hospodářský růst.
