Administrativa prezidenta Donald Trump se rozhodla odložit zavedení nových cel na dovoz kritických minerálů poté, co skončilo měsíční vyšetřování amerického ministerstva obchodu. Trumpova administrativa odkládá cla na kritické minerály a dává přednost vyjednávání se zahraničními partnery Vyšetřování podle § 232 potvrdilo rizika pro národní bezpečnost, okamžitá obchodní omezení však zatím nebudou zavedena USA zvažují minimální dovozní ceny jako alternativu ke klasickým clům na strategické suroviny Nedostatek domácí produkce omezuje účinnost cel a komplikuje snahy o posílení dodavatelských řetězců Cílem přezkumu bylo posoudit, zda zahraniční dodávky těchto surovin představují hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států. Přestože vyšetřování dospělo k závěru, že dovoz zpracovaných kritických minerálů a jejich derivátů může bezpečnost USA ohrožovat, prezident se v této fázi rozhodl nepřistoupit k okamžitým obchodním restrikcím. Místo toho Trump oznámil, že se pokusí vyjednat dohody se zahraničními partnery, jejichž cílem má být zajištění dostatečných dodávek strategických surovin a rychlé snížení zranitelnosti amerického dodavatelského řetězce. Zároveň však dal jasně najevo, že možnost zavedení dovozních omezení zůstává na stole, pokud se nepodaří dosáhnout uspokojivých výsledků v přiměřeném časovém horizontu. Vyšetřování podle § 232 a otázka národní bezpečnosti Rozhodnutí navazuje na vyšetřování zahájené loni v dubnu podle § 232 zákona o rozvoji obchodu, které umožňuje zavedení obchodních opatření v případě ohrožení národní bezpečnosti. Vyšetřování dospělo k závěru, že dovoz zpracovaných kritických minerálů má zásadní význam pro širokou škálu obranných a strategických průmyslových odvětví, a jejich vysoká závislost na zahraničních dodavatelích tak představuje riziko. Odborníci z oboru přitom rozhodnutí administrativy očekávali již několik měsíců. Absence okamžitých cel je podle nich signálem, že Bílý dům se snaží postupovat opatrně a zabránit narušení citlivých obchodních vztahů. Zejména jde o snahu neudestabilizovat obchodní příměří s Čínou, na kterém se Trump a čínský prezident Si Ťin-pching dohodli na podzim předchozího roku. Součástí této dohody bylo snížení dovozních sazeb a uvolnění vývozních kontrol na obou stranách. Trump byl zároveň vystaven tlaku reagovat na kroky Číny, která je největším světovým zpracovatelem mnoha kritických minerálů. Během loňského obchodního sporu Peking omezil přístup k vzácným zeminám, jež jsou klíčové pro pokročilé technologie, obranné systémy i energetiku. Právě tato epizoda znovu otevřela debatu o strategické závislosti USA na zahraničních zdrojích. Minimální dovozní ceny jako alternativní nástroj Prezident ve svém prohlášení naznačil, že Spojené státy zvažují i méně tradiční nástroje ochrany trhu. Vedle klasických procentních cel zmínil možnost zavedení minimálních dovozních cen pro vybrané kritické minerály. Tento přístup by měl podpořit rozvoj dodavatelských řetězců spojených se spojeneckými zeměmi USA a zároveň omezit dovoz surovin, jejichž ceny jsou podle Washingtonu uměle podhodnoceny. Takový mechanismus by fakticky zvýšil cenu dovážených minerálů na úroveň, která by byla konkurenceschopná vůči produkci z jiných zemí. Podle osob obeznámených s přístupem administrativy by tento nástroj mohl fungovat podobně jako cla v antidumpingových a antisubvenčních řízeních, kde jsou konečné odvody nastaveny tak, aby vyrovnaly neférové cenové praktiky zahraničních dodavatelů a podpořily domácí výrobce. Trump si tuto možnost zatím vyhrazuje a jasně uvedl, že cla mohou následovat, pokud se nepodaří dosáhnout dohod se zahraničními partnery. Tento postup dává administrativě flexibilitu a zároveň vysílá signál trhům, že Spojené státy jsou připraveny jednat razantně, pokud budou považovat situaci za neudržitelnou. Dopady na energetiku, uran a domácí výrobu Rozhodnutí může mít širší dopady i na energetický sektor. V prohlášení je uran výslovně uveden jako jeden z kritických minerálů, na nichž je energetika závislá. Uran se v poslední době dostává do popředí zájmu USA, protože země usiluje o rychlejší rozvoj jaderné energetiky, která má pomoci pokrýt rostoucí poptávku po elektřině, mimo jiné v souvislosti s rozvojem umělé inteligence a datových center. Podporovatelé tvrdší obchodní politiky krok administrativy vítají. Nick Iacovella, výkonný viceprezident Koalice pro prosperující Ameriku, uvedl, že zvolený přístup dává americkým výrobcům důvěru potřebnou k investicím, expanzi a obnově kritických dodavatelských řetězců přímo na území USA. Podle jeho názoru je právě jistota politického směru klíčová pro dlouhodobá investiční rozhodnutí v těžbě a zpracování strategických surovin. Zároveň však zůstává zásadní překážka: nedostatek domácí produkce většiny kritických minerálů. Obchodní právníci tradičně argumentují, že cla mají chránit existující průmysl před nekalou zahraniční konkurencí. V případě kritických minerálů je však americká těžba a zpracování v mnoha segmentech omezená nebo prakticky neexistující. Situaci komplikuje skutečnost, že Čína zpracovává více než 80 % světových zásob vzácných zemin, zatímco Kazachstán disponuje většinou světových zásob uranu. V prostředí takto koncentrované globální nabídky není jasné, jaké okamžité výhody by americké společnosti získaly z dovozních omezení, pokud jsou i nadále nuceny spoléhat se na zahraniční dodávky. Celkově Trumpovo rozhodnutí odložit cla ukazuje snahu vyvážit obchodní tlak s geopolitickou realitou. Administrativa si ponechává možnost tvrdého zásahu, ale v první fázi dává přednost vyjednávání a hledání dohod. Vývoj v oblasti kritických minerálů tak bude i nadále jedním z klíčových témat americké obchodní a bezpečnostní politiky v roce 2026, s významnými dopady na průmysl, energetiku i globální dodavatelské řetězce.