Prezident Donald Trump během úterního vystoupení v Detroitu prohlásil, že americká ekonomika zažívá „mimořádně vysoký růst“ a že Spojené státy se rychle dostaly z období stagflace, které podle něj zanechal jeho předchůdce Joe Biden. Ve zhruba hodinovém projevu před Ekonomickým klubem Detroitu Donald Trump vyzdvihoval svůj návrat do Bílého domu jako zásadní obrat pro hospodářství a tvrdil, že inflace je téměř pryč, zatímco růst je „super vysoký“. Pro investory však zůstává klíčová otázka, nakolik tato tvrzení odpovídají tvrdým datům a jak na ně reagují finanční trhy. Při bližším pohledu na oficiální statistiky je obraz výrazně střízlivější. Hrubý domácí produkt Spojených států v prvním čtvrtletí roku 2025 dokonce poprvé po třech letech klesl, což zpochybnilo představu o bezproblémovém růstu na začátku roku. Následně sice ekonomika znovu zrychlila a ve druhém čtvrtletí vykázala růst kolem 3,8 %, zatímco ve třetím čtvrtletí dosáhla zhruba 4,3 %. Tento výkon je solidní, avšak nelze jej označit za výjimečný v historickém kontextu. Navíc část tohoto růstu byla ovlivněna jednorázovými faktory. Podniky i spotřebitelé zrychlili nákupy dovozového zboží v obavách z budoucích cel, což krátkodobě nafouklo ekonomickou aktivitu. Po odeznění tohoto efektu se tempo růstu postupně normalizovalo. V delším horizontu přitom americká ekonomika rostla tempem blízkým třem procentům ročně již během posledních dvou let Bidenova prezidentství, což znamená, že rozdíly mezi oběma obdobími nejsou tak výrazné, jak Trump ve svých projevech naznačuje. Podobně je tomu i u inflace. Ta skutečně výrazně zpomalila, avšak tento proces začal ještě před Trumpovým návratem do úřadu. Po dosažení čtyřicetiletého maxima 9,1 % v roce 2022 klesla inflace v lednu 2025 zhruba na tři procenta. Od té doby se drží poblíž této úrovně, což je sice výrazné zlepšení, ale stále nad dvouprocentním cílem Fedu. O „téměř nulové inflaci“, o níž Trump hovoří, tak z pohledu dat nelze mluvit. Právě inflace a měnová politika se staly jedním z hlavních témat Trumpova projevu. Prezident znovu zopakoval, že chce do čela Fedu jmenovat kandidáta, který bude ochoten snížit úrokové sazby i v době, kdy se akciovým trhům daří. Trump zdůraznil, že nižší sazby by podle něj ještě více posílily ekonomiku a zvýšily konkurenceschopnost Spojených států. Současně tak nepřímo zpochybnil opatrný přístup, který dosud zastává stávající předseda Fedu Jerome Powell. Tyto výroky však investory příliš neuklidnily. Americké akcie během úterní seance oslabily, přičemž tlak byl patrný zejména ve finančním sektoru. Akcie JPMorgan Chase (JPM) klesly poté, co prezident vyzval vydavatele kreditních karet k omezení úrokových sazeb, což by mohlo negativně zasáhnout jejich ziskovost. Podobně reagovaly i akcie Visa (V) , které patřily k hlavním brzdám trhu. Celkově tak indexy zakončily den v červených číslech, což naznačuje, že investoři Trumpovy výroky spíše vnímají jako zdroj nejistoty než jako důvod k optimismu. Dalším faktorem, který komplikuje Trumpova tvrzení o „super vysokém růstu“, je napětí kolem nezávislosti centrální banky. V posledních dnech se řada zákonodárců, centrálních bankéřů i ekonomů postavila na obranu Jeroma Powella poté, co se objevily informace o možném trestním oznámení v souvislosti s jeho výpovědí před Kongresem ohledně renovace budovy Fedu. Tyto události zvyšují nervozitu na trzích a posilují obavy, že politický tlak by mohl ovlivnit měnovou politiku. Z investičního pohledu tak Trumpova prohlášení vyžadují opatrnou interpretaci. Americká ekonomika sice roste a inflace je podstatně nižší než před dvěma lety, avšak data nenaznačují žádný mimořádný boom. Reakce akciových trhů ukazuje, že investoři se více soustředí na konkrétní hospodářské ukazatele, vývoj úrokových sazeb a stabilitu institucionálního rámce než na politickou rétoriku. Pro trhy tak zůstává klíčové, jakým směrem se vydá měnová politika a zda se podaří udržet důvěru v nezávislost Fedu.