Prezident Trump stanovil jako klíčový cíl intervence ve Venezuele snížení ceny ropy na úroveň 50 USD za barel. Analytici očekávají letní pokles cen ropy k hranici 50 USD, ačkoliv se komodita aktuálně obchoduje za 59 USD za barel. Hranice rentability pro americké těžaře se pohybuje mezi 62 a 64 USD za barel, což činí Trumpův cenový cíl ekonomicky nevýhodným pro domácí ropný sektor. Venezuelská ropa představuje pouze 1 % globálního trhu, což limituje volatilitu cen i přes politické změny v regionu.   Prezident Donald Trump identifikoval v souvislosti s děním ve Venezuele specifickou „magickou“ hodnotu: 50 dolarů za barel ropy . Tato cenová hladina se stává klíčovým cílem v rámci americké intervence, která v tuto chvíli nemá stanovený konec. Spojené státy již fakticky převzaly kontrolu nad prodejem venezuelské suroviny a zorganizovaly předání měsíčních zásob ropy, přičemž administrativa slibuje, že americké ropné společnosti pomohou s obnovou tamní ekonomiky. Rozpor mezi Bílým domem a těžaři Trumpova preferovaná cena však znervózňuje ropné manažery, kteří sice doufají v býčí trend a vyšší ceny, ale pravděpodobně se jich v dohledné době nedočkají. Podle Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu americký sektor ropy a zemního plynu propouští zaměstnance, a to i přesto, že těžba v USA dosahuje rekordních denních objemů. Ropní giganti jako ExxonMobil, Chevron a ConocoPhillips již v loňském roce oznámili výrazné snižování stavů. Trumpův tlak na stlačení cen jde přímo proti zájmům amerických ropných společností, které v prostředí klesajících cen bojují o udržení zisků a dividend pro akcionáře. Carolyn Kissane, profesorka energetiky na New York University, pro server Quartz uvedla, že Trump operuje se starým energetickým narativem, podle kterého ropa za 50 dolarů automaticky znamená mnohem levnější benzín. Upozorňuje však na zásadní důsledek pro americké energetické firmy: nebudou těžit, pokud budou ve ztrátě. Cenový výhled a geopolitická rizika Analytici předpovídají, že ceny ropy by mohly v průběhu léta sklouznout směrem dolů k hranici 50 dolarů za barel. Obchodování s komoditou zůstalo i po událostech, které vedly k odstranění Nicoláse Madura od moci, relativně klidné. Venezuelská ropa totiž tvoří pouze 1 % globálního trhu, což tlumí výraznější cenové výkyvy na obě strany. V pátek se ropa obchodovala za 59 dolarů za barel, což představuje nárůst o 3 % od začátku týdne. Většina tohoto nárůstu pramení z narůstajících obav z přerušení dodávek po vypuknutí protivládních protestů v Íránu. Ekonomická rentabilita těžby Vedení ropných firem vyjádřilo obavy z dopadu nízkých cen již ve čtvrtletním průzkumu Federální rezervní banky v Dallasu zveřejněném koncem prosince. Jeden z anonymních účastníků uvedl, že klesající ceny činí mnoho firemních vrtů nerentabilními. Jiný respondent poznamenal, že trhy s ropou se mohou přiblížit vyvážené pozici pouze v případě, že dodávky z Íránu a Venezuely zůstanou utlumené. Americké rafinérie jsou soustředěny na pobřeží Mexického zálivu, avšak ekonomická realita pro producenty je neúprosná. Podle Úřadu pro energetické informace (EIA) se bod zvratu (break-even price) pro těžaře surové ropy pohybuje kolem 62 až 64 dolarů za barel. Nižší ceny by tak mohly vyvolat omezení produkce nejen mezi ropnými státy Blízkého východu, ale také přímo u amerických producentů.