Napětí na finančních trzích se v úterý výrazně zvýšilo poté, co investoři začali znovu zvažovat, kam až může prezident Donald Trump zajít ve svém tlaku na evropské spojence v souvislosti s plánem na získání Grónska. Klíčové body Trhy reagovaly na Trumpovy hrozby cly růstem výnosů, oslabením dolaru a propadem akcií Investoři ale očekávají, že politický tlak je dočasný a může ustoupit Prodej amerických dluhopisů dánským fondem zvýšil nervozitu, nikoli systémové riziko Klíčovou hranicí pro trhy zůstává výnos 10letých dluhopisů kolem 4,5 % Prudké pohyby na trhu státních dluhopisů, oslabení dolaru a výrazný propad amerických akcií ukázaly, že riziková averze se v krátkém čase vrátila do hry. Zároveň je ale patrné, že část investorů tuto epizodu vnímá spíše jako politický manévr než jako dlouhodobý strukturální problém. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostl o 6,4 bazických bodů na 4,294 %, což je nejvyšší úroveň od konce srpna. Americký dolar oslabil o 0,9 % vůči koši hlavních měn a index S&P 500 zaznamenal nejhorší obchodní den od října. Trhy tak reagovaly velmi citlivě na víkendová vyjádření prezidenta, který pohrozil novými cly proti osmi evropským spojencům poté, co se postavili proti jeho snaze koupit Grónsko proti vůli Dánska. Zdroj: Unsplash Politická hrozba a rychlá tržní reakce Investory znepokojuje především nejistota ohledně rozsahu a trvání případných obchodních opatření. Trumpova rétorika připomněla jarní epizodu z dubna 2025, kdy oznámení cel vyvolalo prudké výprodeje napříč trhy. Jak připomněl Kevin Gordon ze Schwab Center for Financial Research, reakce trhu byla „podobná dni osvobození“, tedy okamžiku, kdy investoři ve velkém snižovali riziko. Zkušenost z minulého roku však zároveň vysvětluje, proč část trhu zůstává relativně klidná. Akcie tehdy po dočasném pozastavení cel rychle posílily a většina opatření byla následně zmírněna nebo vyjednána do přijatelnější podoby. Navíc se očekává rozhodnutí Nejvyššího soudu o zákonnosti řady Trumpových cel z roku 2025, což může další eskalaci brzdit. Podle Gordona by plošné zvýšení cel vůči klíčovým evropským spojencům bylo bezpochyby problematické. Současně ale upozorňuje na vysokou míru politické proměnlivosti. Jak sám říká, nikdo dnes nedokáže říct, zda se situace znovu nezmění během několika dnů. Právě tato nejistota je hlavním faktorem, který drží trhy v napětí. Trh státních dluhopisů a nervozita investorů Výrazná pozornost se přesunula na trh státních dluhopisů, kde investoři sledují nejen vývoj výnosů, ale i chování zahraničních držitelů amerického dluhu. Obavy panují zejména z toho, že evropští spojenci by mohli využít své významné pozice v amerických aktivech k vytvoření tlaku na dolar a americké finanční podmínky. Symbolem těchto obav se stal krok dánského penzijního fondu, který podle informací agentury Bloomberg plánuje prodat americké státní dluhopisy v hodnotě zhruba 100 milionů dolarů. V absolutním měřítku jde o relativně malou částku, ale její symbolický význam je značný. Menší počet kupců by mohl tlačit výnosy výše a tím zvyšovat náklady na financování nejen pro americkou vládu, ale i pro domácnosti a firmy. Ruben Hovhannisyan ze společnosti TCW popsal náladu na trzích jako nervózní a úzkostnou. Zároveň však upozornil, že trhy mají tendenci v podobných situacích přehánět. Podle jeho slov je objem držený dánským fondem „kapkou v moři“ ve srovnání s 30bilionovým americkým dluhopisovým trhem. Růst výnosů považuje za problematický i v kontextu nedávného rozhodnutí prezidenta Trumpa nařídit společnostem Freddie Mac (FMCC) a Fannie Mae (FNMA) nákup hypotečních cenných papírů v objemu 200 miliard dolarů s cílem snížit třicetileté hypoteční sazby. Vyšší výnosy státních dluhopisů totiž tento cíl přímo podkopávají. Mezinárodní kontext a hranice, které trh sleduje Vývoj v USA nelze oddělit od globálního prostředí. Růst výnosů amerických dluhopisů následoval také po pohybech v Japonsku, kde výnosy státních dluhopisů dosáhly nových rekordních maxim. Impulzem byl návrh Tokia snížit daně a zvýšit výdaje na podporu ekonomiky. Vyšší japonské výnosy mohou podle George Catramboneho z DWS motivovat japonské investory, aby část kapitálu přesunuli zpět na domácí trh a omezili investice do zahraničních aktiv, včetně amerických státních dluhopisů. Catrambone však nepovažuje současnou situaci za neřešitelný diplomatický konflikt. Klíčovou úrovní, kterou trhy sledují, je podle něj hranice 4,5 % u desetiletého výnosu. Pokud by se výnos přiblížil této úrovni, obavy by výrazně zesílily. Současné hodnoty kolem 4,2 % až 4,3 % zatím vnímá jako zvládnutelné. Technicky je však situace citlivá. Desetiletý výnos překonal svůj 200denní klouzavý průměr na úrovni 4,2 %, což může signalizovat další tlak na růst sazeb a tím i negativní dopad na akciový trh. Na rozdíl od loňského jara ale investoři nyní čelí administrativě, která se snaží reagovat na otázky dostupnosti bydlení a dalších životních nákladů, jež budou před nadcházejícími volbami do Kongresu zásadním tématem. Catrambone se proto domnívá, že v krátkodobém horizontu jsou sazby omezeny právě blízkostí hranice 4,5 %. Pokud by se napětí uklidnilo, může se podle něj trh vrátit do restriktivnějšího, ale stabilnějšího prostředí. Právě tato možnost „úniku“ je důvodem, proč řada investorů zatím vyčkává a sází na to, že politická rétorika nakonec ustoupí pragmatičtějšímu řešení. Zdroj: Shutterstock