Rok 2025 přinesl prudký nárůst poptávky po výpočetním výkonu a infrastruktuře pro umělou inteligenci, což se okamžitě promítlo do energetiky, průmyslu i investičních priorit vlád a firem. Klíčové body Boom umělé inteligence prudce zvyšuje spotřebu energie a odhaluje limity stávající infrastruktury Datová centra se stávají klíčovým tlakem na energetické sítě i investiční priority států Průmysl a energetika profitují z masivních infrastrukturních investic spojených s rozvojem AI Nedostatek kapacit a dlouhé lhůty výstavby zůstanou hlavní brzdou růstu i v roce 2026 Diskuse na Světovém ekonomickém fóru v Davosu potvrdily, že tento trend není krátkodobý a že i v roce 2026 zůstane infrastruktura jedním z hlavních omezení dalšího rozvoje AI. Přestože technologický pokrok postupuje rychle, fyzické limity výroby a distribuce energie se ukazují jako zásadní brzda. Světoví lídři i vrcholní manažeři se v Davosu shodli, že bez masivních investic do energetiky, přenosových sítí a průmyslové infrastruktury nebude možné naplnit ambice spojené s umělou inteligencí. Výsledkem je návrat k tématům, která byla ještě před několika lety považována za okrajová – od kapacit elektrických sítí až po roli jaderné energie. Energetický paradox umělé inteligence Boom umělé inteligence v roce 2025 vedl k výraznému růstu spotřeby energie, především v souvislosti s rozšiřováním datových center. Podle výzkumu Goldman Sachs se očekává, že globální spotřeba energie datovými centry vzroste z přibližně 55 gigawattů na 84 gigawattů během pouhých dvou let. Tento nárůst představuje enormní tlak na již tak napjaté energetické systémy. Prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu upozornil na zásadní rozpor současné ekonomiky. Zdůraznil, že výroba energie v potřebném rozsahu není samozřejmostí a že by bylo nutné více než zdvojnásobit současné kapacity, aby bylo možné plně pokrýt závody v oblasti AI. Zároveň však opakovaně deklaroval závazek Spojených států budovat silnou domácí elektrickou infrastrukturu a místo uzavírání energetických závodů je naopak otevírat. Podobně situaci popsal i Olivier Blum, generální ředitel společnosti Schneider Electric, když uvedl, že AI je digitálním motorem růstu, ale zároveň masivním spotřebitelem jednoho z nejžádanějších zdrojů – energie. Tento rozpor mezi digitálním pokrokem a fyzickými limity zdrojů se stal jedním z ústředních témat letošního Davosu. Zdroj: Shutterstock Průmysl a infrastruktura jako vítězové investičního cyklu Rostoucí potřeba nové infrastruktury se již promítá do výkonnosti průmyslových firem. Sektor průmyslu zastoupený indexem Industrial Select Sector SPDR ETF (XLI) vzrostl za poslední rok o 17,5 %, zatímco index S&P 500 dosáhl návratnosti 13,5 %. Ještě výraznější byl růst u společnosti Caterpillar (CAT) , největšího amerického výrobce těžkých strojů, jejíž akcie za stejné období posílily o 58 %. Tato čísla odrážejí skutečnost, že výstavba datových center, energetických zařízení a související infrastruktury vyžaduje masivní nasazení těžké techniky. Zároveň však průmyslové firmy čelí dlouhodobým zpožděním v dodávkách klíčových komponent, například turbín na zemní plyn. Dalším problémem jsou extrémně dlouhé lhůty pro připojení nových zařízení k elektrické síti, které ve Spojených státech mohou přesáhnout deset let. Prezident Trump označil současný vývoj za „největší výstavbu infrastruktury v historii“ a poukázal na růst výroby oceli, výstavbu nových oceláren a výrazné zvýšení investic do továren. Tyto domácí investice podle něj jasně dokládají neukojitelnou poptávku po infrastruktuře, která má podpořit další růst umělé inteligence. Jaderná energie a hledání stabilních zdrojů Jedním z nejdiskutovanějších témat v Davosu byla renesance jaderné energie. Prezident Trump otevřeně přiznal, že v minulosti k jádru přistupoval skepticky, avšak technologický pokrok a bezpečnostní standardy ho přesvědčily o jeho významu pro budoucnost energetiky i AI. Ve svém projevu zmínil výkonná nařízení podepsaná v květnu 2025, jejichž cílem je do roku 2030 přidat 300 gigawattů nové jaderné kapacity, zvýšit domácí produkci jaderného paliva a urychlit schvalovací procesy. Analytici Bank of America tento pohled podporují a upozorňují, že jaderná energie byla znovu objevena právě díky kombinaci růstu datových center, elektrifikace budov, průmyslového rozvoje a rozmachu elektromobility. Banka odhaduje, že mezi lety 2025 a 2040 bude každoročně vybudováno v průměru 18 gigawattů nové jaderné kapacity a celé odvětví dosáhne obratu 10 bilionů dolarů. Současně se však ukazuje, že budování energetické infrastruktury je nákladné a časově náročné. Podle Bank of America je 31 % přenosového zařízení a 46 % distribučního zařízení v USA na konci své životnosti nebo se k tomuto bodu blíží. Data společnosti Grid Strategies navíc ukazují, že tempo výstavby přenosových sítí výrazně zpomalilo oproti první polovině minulého desetiletí. Náklady, omezení a výhled na rok 2026 Rozvoj infrastruktury probíhá v době, kdy spotřebitelé čelí rostoucím nákladům na energie. Podle údajů Energetické informační agentury vzrostly měsíční účty za elektřinu od ledna 2025 přibližně o 13 %, zatímco průměrné platby za elektřinu a plyn meziročně vzrostly o 3,6 %. Tlak na ceny tak zvyšuje citlivost veřejnosti na další investice do energetiky. Administrativa prezidenta Trumpa proto představila plán, který má financování nových elektráren částečně přenést na technologické společnosti, jež jsou hlavními odběrateli energie. Klíčovým prvkem je také tlak na dodavatele energie PJM, aby provozovatelé velkých datových center soutěžili o dlouhodobé kontrakty s fixními cenami, což by mělo motivovat k výstavbě nových zdrojů. Generální ředitel Microsoftu (MSFT) Satya Nadella v Davosu zdůraznil, že náklady na energii a dostupnost infrastruktury budou rozhodujícím faktorem v závodě o umělou inteligenci. Podle něj již nejde jen o software nebo čipy, ale o schopnost přetavit výpočetní „tokeny“ v reálný ekonomický růst. Velcí hyperscaleři jako Amazon (AMZN) , Google (GOOG) , Meta (META) a Microsoft podle očekávání dále zvýší kapitálové výdaje na AI, nicméně analytici HSBC upozorňují na přetrvávající omezení kapacity cloudu. Vzhledem k dlouhým lhůtám výstavby infrastrukturních projektů neočekávají, že by se tato situace v roce 2026 zásadně změnila. Celkově tak Davos potvrdil, že budoucnost umělé inteligence není jen technologickou otázkou, ale především otázkou energie, infrastruktury a schopnosti ekonomiky překonat své fyzické limity. Zdroj: Shutterstock