Klíčové body
- Globální obranné akcie prudce rostou po vojenském zásahu USA ve Venezuele
- Investoři vnímají události jako signál návratu politiky „tvrdé síly“
- Očekává se dlouhodobý růst vojenských výdajů v Evropě i Asii
- Obranný sektor se po krátkém oslabení znovu dostává do centra zájmu trhu
Investoři tento krok nehodnotí pouze jako izolovanou regionální událost, ale jako signál hlubší změny v globální geopolitice, která by mohla zahájit novou éru důrazu na „tvrdou sílu“ a dlouhodobě zvýšit vojenské výdaje napříč kontinenty.
V Evropě patřil obranný sektor k jednoznačným vítězům obchodování. Německá společnost Rheinmetall, největší výrobce zbraní v zemi, posílila v ranních hodinách o více než 7 %. Silný růst zaznamenal také specialista na vojenskou elektroniku a sledovací technologie Hensoldt, jehož akcie přidaly téměř 7 %. V Itálii vzrostly akcie skupiny Leonardo o 5,8 %, zatímco německý výrobce pohonných a převodových systémů Renk si připsal podobné zisky.
Pozitivní nálada se nevyhnula ani severským zemím. Švédský výrobce bojových letounů Saab posílil téměř o 5 %, čímž navázal na dlouhodobý trend, kdy investoři oceňují jeho expozici vůči evropským obranným rozpočtům a modernizaci armád.

Ještě výraznější pohyby byly patrné v Asii. Japonská společnost IHI Corp vedla růst regionálních obranných akcií se skokem téměř o 10 %. Těsně za ní následovala Mitsubishi Heavy Industries, jejíž akcie vzrostly o 9,2 %, a Kawasaki Heavy Industries s růstem 6,9 %. V Jižní Koreji zaznamenala společnost Hanwha Aerospace nárůst o více než 6 %, zatímco výrobce munice Poongsan posílil o zhruba 2 %.
Podle investorů a analytiků tento synchronizovaný růst napříč regiony odráží změnu v očekáváních ohledně budoucí bezpečnostní politiky. Fawaz Chaudhry, hlavní investiční ředitel společnosti Fulcrum Asset Management, označil svržení Madura za „signální cvičení“, které může přetvořit globální geopolitické prostředí. Ve vysílání CNBC uvedl, že Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zjevně hlásí k asertivnějšímu pojetí zahraniční politiky.
Chaudhry připomněl, že Trump ve svých komentářích opakovaně odkazoval na Monroeovu doktrínu, tedy myšlenku, že Spojené státy si udrží dominantní vliv ve svém bezprostředním okolí, a to i prostřednictvím vojenské síly. Podle něj se svět posouvá do fáze, kdy diplomacie a ekonomické nástroje ustupují do pozadí a do popředí se dostává použití „tvrdé síly“. Právě tento posun podle Chaudhryho vytváří dlouhodobě příznivé prostředí pro obranný průmysl.
Důsledky tohoto vývoje se podle investorů neomezí pouze na Latinskou Ameriku. Naopak lze očekávat, že evropské i asijské státy budou reagovat zvýšením vlastních vojenských rozpočtů, a to jak kvůli nejistotě kolem americké zahraniční politiky, tak kvůli širším bezpečnostním rizikům. To by znamenalo stabilní a dlouhodobý růst zakázek pro výrobce zbraní, vojenské techniky i specializovaných technologií.

Zajímavé je, že tento prudký růst obranných akcií přichází po období relativní slabosti. V posledních týdnech byl sektor pod tlakem kvůli spekulacím o možném přiblížení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést ke zpomalení růstu vojenských výdajů v Evropě. Události ve Venezuele však tento narativ rychle otočily a znovu připomněly, že geopolitická rizika zůstávají vysoká a nepředvídatelná.
Pro investory tak obranný sektor znovu potvrzuje svou roli strategického segmentu v portfoliích. Nejde pouze o krátkodobou reakci na jednu vojenskou operaci, ale o širší přecenění budoucího bezpečnostního prostředí. Pokud se svět skutečně posouvá k éře, kde bude dominovat tvrdá síla a vojenská připravenost, mohou být obranné akcie jedním z hlavních dlouhodobých vítězů této změny.
Lockheed Martin Corporation



























