Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že nemá aktuální informace o tom, zda Státní zemědělský intervenční fond zahájil řízení související s vymáháním dotací po firmách vlastněných holdingem Agrofert. Minimálně u dvou společností holdingu podle něj kontroly proběhly již v době jeho působení na ministerstvu a došlo také k vypořádání námitek. Výborný tehdy očekával, že proces bude pokračovat dalšími kroky. Premiér Andrej Babiš mezitím 15. ledna ve Sněmovně prohlásil, že Agrofert žádné peníze nedluží. Celá kauza se znovu dostala do centra pozornosti poté, co server Seznam Zprávy upozornil, že fond dosud řízení o vrácení dotací formálně nezahájil. Ministerstvo zemědělství, které nyní vede Martin Šebestyán (za SPD), argumentuje tím, že mu chybí klíčová právní analýza. Podle Výborného je tento postup problematický a označuje jej za alibistický. Spory o právní analýzy a odpovědnost fondu Podle Marka Výborného si ministerstvo zemědělství za jeho působení žádné samostatné právní analýzy nezadávalo, protože zadavatelem byl vždy Státní zemědělský intervenční fond. Ministr však podle něj nese politickou odpovědnost za činnost všech podřízených organizací, tedy i fondu. Výborný zároveň uvedl, že fond měl k dispozici celkem tři právní analýzy, z nichž první pocházela z konce července, druhá z poloviny srpna a třetí z poloviny téhož měsíce. Proces, který tehdy zahájil, měl podle něj přirozeně vyústit v zahájení vratkových řízení. Výborný připustil, že fond tato řízení mohl mezitím zahájit, ale zdůraznil, že o tom nemá žádné informace, protože již není ve funkci. Z právních analýz podle něj jednoznačně vyplývá, že paragraf 40 zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, tedy nejen na projektové dotace, ale i na nárokové a národní podpory. Tento výklad podle něj podporují i rozhodnutí soudů. <!-- DIP popup--> Exministr zároveň poukázal na to, že pokud existuje rozhodnutí soudu, které bylo navíc nepřímo potvrzeno i Ústavním soudem, je povinností instituce postupovat s péčí řádného hospodáře. To v praxi znamená zahájit kontrolu a následně řízení o vrácení dotací. Podle Výborného by jakékoli další otálení mohlo vést k porušení povinností státu při ochraně veřejných prostředků. Vyjádření SZIF a postoj současného vedení Státní zemědělský intervenční fond potvrdil, že právní analýzu skutečně má k dispozici. Zároveň však odmítl sdělit, zda z ní jednoznačně vyplývá povinnost vymáhat miliardy korun. Mluvčí fondu Eva Češpiva uvedla, že analýza byla vypracována v souvislosti s přípravou rozhodnutí o zahájení řízení o vrácení dotace, které však dosud nebylo vydáno. Fond podle ní předpokládá využití dokumentu i v případných soudních sporech, a proto jej nemůže poskytovat médiím ani dalším subjektům. SZIF dále upřesnil, že řízení o vrácení neoprávněně poskytnuté dotace je podle správního řádu zahájeno až doručením oznámení konkrétnímu příjemci, což se k 15. lednu nestalo. Fond zároveň uvedl, že uplynulé měsíce věnoval zadávání dalších odborných stanovisek externí advokátní kanceláři. Tento postup však vyvolává kritiku, protože podle některých aktérů celý proces zbytečně prodlužuje bez jasného výsledku. Podobná situace panuje i u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který rovněž vyplácel dotace firmám z holdingu Agrofert. Ani tento fond zatím řízení o vymáhání nespustil a již dříve tvrdil, že čeká na další právní analýzu. Seznam Zprávy zároveň připomněly, že současný ministr zemědělství Šebestyán v minulosti působil jako ředitel SZIF a právě z této pozice se podílel na vyplácení dotací Agrofertu. Politický tlak a požadavky Pirátů Do celé záležitosti se výrazně vložila opoziční Pirátská strana. Ta požaduje, aby ministerstvo zemědělství zveřejnilo relevantní dokumenty a neprodleně zahájilo vymáhání dotací z období, kdy byl tehdejší vlastník Agrofertu Andrej Babiš ve střetu zájmů. Pokud se tak nestane, Piráti hrozí podáním trestního oznámení. Podle Pirátů je situace mimořádně závažná zejména proto, že současný ministr Šebestyán měl k vyplácení dotací koncernu rozhodovací pravomoci již v minulosti. Opoziční strana odmítá argumenty o chybějících dokumentech a tvrdí, že právní analýzy podle dostupných informací existují. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že stát musí jednat v zájmu ochrany veřejných financí a že jde o prostředky všech občanů. Pirátský poslanec plánuje ve Sněmovně požadovat informace o tom, zda stát dotace skutečně vymáhá, zda ministerstvo a fond disponují potřebnými analýzami a zda ministr garantuje, že k vymáhání dojde. Pokud se podle Pirátů proces znovu odloží, hodlají situaci řešit právní cestou.