Klíčové body

Zlato dosáhlo nového rekordu kvůli geopolitickému napětí a ztrátě důvěry
Spor o Grónsko zhoršil vztahy USA s evropskými spojenci
Krize japonského dluhu posiluje odklon investorů od měn a dluhopisů
Nákupy centrálních bank dál podporují růst cen drahých kovů

Investoři reagovali na kombinaci geopolitického napětí, zhoršující se situace kolem Grónska a narůstajících obav o stabilitu veřejných financí vyspělých ekonomik. Rostoucí nejistota znovu potvrzuje roli zlata jako klíčového bezpečného aktiva v obdobích, kdy důvěra v politické i finanční instituce slábne.

Hlavním katalyzátorem aktuálního vývoje zůstává eskalující spor o Grónsko. Americký prezident Donald Trump před svým plánovaným vystoupením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu jasně naznačil, že nehodlá ustoupit od svých nároků na arktický ostrov. Tento postoj vyvolal ostré reakce v Evropě i severním Atlantiku a přiměl grónského premiéra varovat obyvatele před potenciálním vojenským scénářem, byť jej označil za málo pravděpodobný. Už samotná existence takového varování však výrazně přispěla k nervozitě na trzích.

Napětí se rychle přeneslo do mezinárodních vztahů. Spojené státy pohrozily zavedením cel na osm evropských zemí, včetně Německa, Francie a Spojeného království, které se otevřeně postavily proti americkému postoji ke Grónsku. To znovu otevřelo obavy z rozsáhlé obchodní války, která by mohla poškodit globální hospodářský růst. Francouzský prezident Emmanuel Macron v této souvislosti kritizoval americké obchodní taktiky a varoval před tím, že Evropa musí posílit vlastní suverenitu, aby se vyhnula ekonomické a politické závislosti. Kanadský premiér Mark Carney pak prohlásil, že mezinárodní řád založený na pravidlech je fakticky minulostí.

Tato slovní válka mezi tradičními spojenci Spojených států výrazně otřásla finančními trhy. Americký dolar oslabil, akciové indexy zůstaly pod tlakem a kapitál se ve zvýšené míře přesouval do drahých kovů. Spotová cena zlata během středečního obchodování vzrostla o více než dvě procenta a dostala se k úrovni 4 880 dolarů za unci. Stříbro se pohybovalo poblíž historických maxim a platina rovněž krátce dosáhla rekordních hodnot.

K růstu cen kovů se přidala také měď, jejíž cena vystoupala k hranici 13 000 dolarů za tunu. Podle analytiků zde sehrála roli očekávání pokračujícího přílivu kapitálu do Spojených států, na který upozornila investiční společnost Goldman Sachs Group. Silná poptávka po průmyslových kovech odráží nejen geopolitické faktory, ale také dlouhodobější strukturální trendy spojené s energetickou transformací a infrastrukturními investicemi.

Dalším významným faktorem podporujícím růst zlata je situace v Japonsku. Prudký pohyb na trhu japonských státních dluhopisů zvýraznil obavy o udržitelnost fiskální politiky nejen v této zemi, ale i v dalších vyspělých ekonomikách. Investoři stále častěji hovoří o takzvaném debasement trade, kdy se vyhýbají měnám a státním dluhopisům a hledají ochranu hodnoty v reálných aktivech. Podle analytika Daniela Ghaliho ze společnosti TD Securities zatím důvěra ve finanční systém sice oslabuje, ale nedošlo k jejímu kolapsu. Pokud by k němu došlo, mohl by růst zlata nabrat ještě výraznější dynamiku.

Chcete využít této příležitosti?

Zlato navíc podporují i centrální banky. Jedním z největších známých kupců zůstává Polská národní banka, která schválila nákup dalších 150 tun zlata. Nákupy obnovila také bolivijská centrální banka poté, co byly koncem loňského roku upraveny právní předpisy týkající se devizových rezerv. Podle komoditního stratéga Daana Struyvena z Goldman Sachs zůstává zlato nejvyšší prioritou banky a základní scénář nadále počítá s cenou kolem 4 900 dolarů za unci, přičemž rizika jsou vychýlena směrem k dalšímu růstu.

Pozornost investorů se v nejbližších dnech zaměří také na dění ve Spojených státech. Nejvyšší soud se bude zabývat pokusem prezidenta Trumpa odvolat guvernérku Federálního rezervního systému Lisu Cook. Výsledek tohoto právního sporu může mít širší dopady na vnímání nezávislosti centrální banky a dále ovlivnit důvěru investorů v americký finanční systém.

Současný vývoj tak ukazuje, že zlato těží z unikátní kombinace geopolitických konfliktů, fiskálních obav a zvýšené aktivity centrálních bank. Pro investory zůstává klíčovou otázkou, zda jde o krátkodobou reakci na krizové události, nebo o začátek delšího období, kdy drahé kovy budou hrát ještě významnější roli v globálních portfoliích.

Cena zlata pokračuje v mimořádně silném růstu a ve středu se vyšplhala na další historické maximum. Investoři reagovali na kombinaci geopolitického napětí, zhoršující se situace kolem Grónska a narůstajících obav o stabilitu veřejných financí vyspělých ekonomik. Rostoucí nejistota znovu potvrzuje roli zlata jako klíčového bezpečného aktiva v obdobích, kdy důvěra v politické i finanční instituce slábne. Hlavním katalyzátorem aktuálního vývoje zůstává eskalující spor o Grónsko. Americký prezident Donald Trump před svým plánovaným vystoupením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu jasně naznačil, že nehodlá ustoupit od svých nároků na arktický ostrov. Tento postoj vyvolal ostré reakce v Evropě i severním Atlantiku a přiměl grónského premiéra varovat obyvatele před potenciálním vojenským scénářem, byť jej označil za málo pravděpodobný. Už samotná existence takového varování však výrazně přispěla k nervozitě na trzích. Zdroj: Getty Images Napětí se rychle přeneslo do mezinárodních vztahů. Spojené státy pohrozily zavedením cel na osm evropských zemí, včetně Německa, Francie a Spojeného království, které se otevřeně postavily proti americkému postoji ke Grónsku. To znovu otevřelo obavy z rozsáhlé obchodní války, která by mohla poškodit globální hospodářský růst. Francouzský prezident Emmanuel Macron v této souvislosti kritizoval americké obchodní taktiky a varoval před tím, že Evropa musí posílit vlastní suverenitu, aby se vyhnula ekonomické a politické závislosti. Kanadský premiér Mark Carney pak prohlásil, že mezinárodní řád založený na pravidlech je fakticky minulostí. Tato slovní válka mezi tradičními spojenci Spojených států výrazně otřásla finančními trhy. Americký dolar oslabil, akciové indexy zůstaly pod tlakem a kapitál se ve zvýšené míře přesouval do drahých kovů. Spotová cena zlata během středečního obchodování vzrostla o více než dvě procenta a dostala se k úrovni 4 880 dolarů za unci. Stříbro se pohybovalo poblíž historických maxim a platina rovněž krátce dosáhla rekordních hodnot. K růstu cen kovů se přidala také měď, jejíž cena vystoupala k hranici 13 000 dolarů za tunu. Podle analytiků zde sehrála roli očekávání pokračujícího přílivu kapitálu do Spojených států, na který upozornila investiční společnost Goldman Sachs Group. Silná poptávka po průmyslových kovech odráží nejen geopolitické faktory, ale také dlouhodobější strukturální trendy spojené s energetickou transformací a infrastrukturními investicemi. Dalším významným faktorem podporujícím růst zlata je situace v Japonsku. Prudký pohyb na trhu japonských státních dluhopisů zvýraznil obavy o udržitelnost fiskální politiky nejen v této zemi, ale i v dalších vyspělých ekonomikách. Investoři stále častěji hovoří o takzvaném debasement trade, kdy se vyhýbají měnám a státním dluhopisům a hledají ochranu hodnoty v reálných aktivech. Podle analytika Daniela Ghaliho ze společnosti TD Securities zatím důvěra ve finanční systém sice oslabuje, ale nedošlo k jejímu kolapsu. Pokud by k němu došlo, mohl by růst zlata nabrat ještě výraznější dynamiku. Zdroj: BurzovniSvet.cz Zlato navíc podporují i centrální banky. Jedním z největších známých kupců zůstává Polská národní banka, která schválila nákup dalších 150 tun zlata. Nákupy obnovila také bolivijská centrální banka poté, co byly koncem loňského roku upraveny právní předpisy týkající se devizových rezerv. Podle komoditního stratéga Daana Struyvena z Goldman Sachs zůstává zlato nejvyšší prioritou banky a základní scénář nadále počítá s cenou kolem 4 900 dolarů za unci, přičemž rizika jsou vychýlena směrem k dalšímu růstu. Pozornost investorů se v nejbližších dnech zaměří také na dění ve Spojených státech. Nejvyšší soud se bude zabývat pokusem prezidenta Trumpa odvolat guvernérku Federálního rezervního systému Lisu Cook. Výsledek tohoto právního sporu může mít širší dopady na vnímání nezávislosti centrální banky a dále ovlivnit důvěru investorů v americký finanční systém. Současný vývoj tak ukazuje, že zlato těží z unikátní kombinace geopolitických konfliktů, fiskálních obav a zvýšené aktivity centrálních bank. Pro investory zůstává klíčovou otázkou, zda jde o krátkodobou reakci na krizové události, nebo o začátek delšího období, kdy drahé kovy budou hrát ještě významnější roli v globálních portfoliích.