Zlato pokračuje v mimořádném růstu a druhý den po sobě se udrželo nad psychologicky důležitou hranicí 5 000 dolarů za unci. Tento vývoj není náhodný a podle mnoha investorů představuje jasný signál, že finanční trhy vstupují do nové fáze nejistoty. Klíčovou roli v aktuálním pohybu cen sehrává především dění ve Spojených státech, kde se prolínají geopolitická rizika, měnová politika a rostoucí nedůvěra vůči tradičním aktivům, zejména státním dluhopisům a měnám. V úterý cena zlata vzrostla až o 1,4 % a zaznamenala sedmý růstový den v řadě. Americký dolar současně oslaboval, což zlevnilo nákup drahých kovů pro investory mimo USA. Slabší dolar je částečně důsledkem rostoucích spekulací, že Washington může podpořit Japonsko v posilování jenu, aby zmírnil tlak na tamní finanční trhy. Tento krok by však zároveň znamenal další oslabení dolaru jako globální rezervní měny. Významnou roli hraje také politika prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované hrozby zvýšením cel na jihokorejské zboží, stejně jako dřívější varování směrem ke Kanadě a dalším spojencům, přispívají k obrazu Spojených států jako stále více izolované ekonomiky. Investoři vnímají tuto politiku jako riziko pro stabilitu globálního obchodu a reagují přesunem kapitálu do aktiv, která nejsou přímo navázána na žádnou konkrétní vládu či měnu. Růst zlata však nelze vysvětlit pouze aktuálními titulky. Za poslední dva roky se cena tohoto kovu více než zdvojnásobila a po nejlepším ročním výkonu od roku 1979 si letos zatím připsala dalších zhruba 17 %. Tento trend je často označován jako takzvaný „debasement trade“, tedy obchodování založené na očekávání znehodnocování měn. Investoři v tomto prostředí opouštějí státní dluhopisy a měny, které považují za ohrožené vysokými fiskálními deficity a rostoucím zadlužením. Právě Spojené státy jsou v tomto ohledu v centru pozornosti. Rostoucí rozpočtové schodky, politické tlaky na nezávislost centrální banky a nejistota ohledně budoucího směřování měnové politiky zvyšují atraktivitu zlata jako uchovatele hodnoty. Prezident Trump navíc oznámil, že dokončil pohovory s kandidáty na nového předsedu Fedu. Pokud by byl jmenován kandidát s umírněnějším postojem k inflaci, zvýšily by se sázky na další snižování úrokových sazeb, což je pro zlato pozitivní, protože samo nenese žádný výnos. Krátkodobě se sice očekává, že Fed ve středu cyklus snižování sazeb přeruší, zejména kvůli stabilnějšímu trhu práce, dlouhodobý výhled však zůstává nejistý. Právě tato kombinace politických zásahů, fiskální expanze a nejasné měnové strategie posiluje roli zlata jako takzvaného barometru strachu na trzích. Americké dění má přímý dopad i na Asii. Masivní výprodej japonských státních dluhopisů v posledních týdnech ukazuje, že investoři zpochybňují schopnost vlád financovat rostoucí výdaje bez znehodnocení měn. Japonsko se tak stává dalším článkem řetězce, který podporuje globální poptávku po zlatě. Pokud by USA skutečně zasáhly do měnových vztahů ve snaze stabilizovat jen, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Růst zájmu o zlato je patrný i na trzích s deriváty. Implikovaná volatilita futures na burze Comex vystoupala na nejvyšší úroveň od vrcholu pandemie v roce 2020. Zároveň prudce roste volatilita největšího zlatého ETF na světě, což naznačuje, že investoři se připravují na další výrazné pohyby cen. Obchodníci s opcemi sází převážně na pokračování růstu a jen málokdo je ochoten jít proti převládajícímu trendu. Aktuální ceny potvrzují sílu tohoto pohybu. Zlato se v úterním obchodování dostalo na 5 067 dolarů za unci, zatímco stříbro, které je často považováno za volatilnější alternativu, zaznamenalo ještě prudší výkyvy. Tyto pohyby podtrhují skutečnost, že investoři po celém světě hledají ochranu před znehodnocováním měn a rostoucí nejistotou. Zlato se tak znovu dostává do role klíčového indikátoru globálního napětí. To, co začalo jako reakce na geopolitická rizika a inflaci v USA, se postupně přelévá i do Asie a dalších regionů. Pro investory jde o jasný signál, že současné prostředí přeje aktivům, která stojí mimo tradiční finanční systém.