International Business Machines Corporation patří mezi nejdůležitější korporace v počítačovém světě. Jak se psala její historie? Dne 12. února 1956 se model IBM 305 RAMAC stal prvním komerčním počítačem na světě, který používal magnetický disk. To znamenalo významný pokrok v počítačové technologii a systémech ukládání dat. Tato společnost přispěla světu technologií opravdu obrovským dílem. A její vliv ještě rozhodně nekončí. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1554 – Poprava Lady Jane Greyové za zradu po jejím devítidenním vládnutí jako anglická královna. 1577 – Španělský místodržící Don Juan de Austria podepsal „Eternal Edict“. 1593 – Japonská invaze do Koreje: Na 3,000 obránců Joseon pod velením generála Kwon Yul úspěšně odrazili útok 30,000 Japonců při obléhání Haengju. 1736 – Sňatek Marie Terezie a budoucího císaře Františka I. Štěpána Lotrinského ve Vídni. Z manželství vzešlo 16 dětí. 1898 – anglický obchodník Henry Lindfield se stal prvním řidičem, který zahynul při dopravní nehodě.[1] 1912 – Vyhlášení abdikace posledního čínského císaře Pchu Iho. 1938 – Mezi Německem a Rakouskem byla podepsána smlouva Berchtesgadener Abkommen. 1941 – Generálporučík Erwin Rommel převzal v Libyi velení Afrikakorpsu. 1950 – Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval americký prezident Harry S. Truman. 1961 – Odstartovala Veněra 1 – první sonda k cizí planetě. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1809 – Abrahamu Lincolnovi, budoucímu prezidentovi Spojených států, byl vydán patent na zařízení pro zvedání lodí přes mělčiny a jiné překážky na řece, které usnadňuje a zefektivňuje plavbu. 1870 – William Thomson si v Anglii nechal patentovat první pneumatiky pro jízdní kola, což znamenalo významný pokrok v dopravní technologii. 1912 – Süan-tung, poslední čínský císař, abdikoval, čímž fakticky ukončil více než 2 000 let trvající císařskou vládu v Číně. Tato událost měla významné důsledky pro čínskou politiku a obchod. 2013 – American Airlines a US Airways oznámily své plány na fúzi, čímž vznikla největší letecká společnost na světě podle počtu cestujících a velikosti tehdejší flotily. Fúze změnila podobu leteckého průmyslu. IBM — Co všechno byste měli vědět o této legendární společnosti? IBM (IBM), přední americký výrobce počítačů s významným podílem na trhu ve Spojených státech i v zahraničí. Sídlo společnosti se nachází v Armonku ve státě New York. Společnost byla založena v roce 1911 jako Computing-Tabulating-Recording Company sloučením tří menších společností, které vyráběly děrné štítky a další kancelářské produkty. Svůj současný název přijala společnost v roce 1924 pod vedením Thomase Watsona, muže se značnými marketingovými schopnostmi, který se stal generálním ředitelem v roce 1914 a do roku 1924 získal nad firmou úplnou kontrolu. Watson vybudoval z tehdy skomírající společnosti předního amerického výrobce děrnoštítkových tabelačních systémů používaných vládami a soukromými podniky. Vytvořil také vysoce disciplinovanou a konkurenceschopnou prodejní sílu, která přizpůsobovala tabelační systémy společnosti vyráběné na zakázku potřebám konkrétních zákazníků. V roce 1933 společnost IBM koupila společnost Electromatic Typewriters, Inc. a vstoupila tak na pole elektrických psacích strojů, v němž se nakonec stala lídrem v oboru. Během druhé světové války se IBM podílela na konstrukci několika rychlých elektromechanických kalkulaček, které byly předchůdci elektronických počítačů. Firma však od výroby těchto elektronických systémů pro zpracování dat upustila, dokud se v roce 1952 nestal prezidentem společnosti Watsonův syn Thomas Watson mladší, který se do této oblasti pustil naplno. Po vstupu na pole počítačů umožnila velikost IBM velké investice do vývoje. Tato investiční schopnost spolu s dominantním postavením v oblasti kancelářských počítacích strojů, zkušenostmi v oblasti marketingu a závazkem opravovat a servisovat vlastní zařízení umožnila IBM rychle získat dominantní postavení na americkém trhu s počítači. V šedesátých letech vyráběla 70 % světových počítačů a 80 % počítačů používaných ve Spojených státech. Specialitou IBM byly mainframe počítače, tj. drahé středně velké až velké počítače, které dokázaly zpracovávat numerická data velkou rychlostí. Na rostoucí trh osobních počítačů vstoupila společnost až v roce 1981, kdy představila IBM Personal Computer. Tento produkt dosáhl významného podílu na trhu, ale IBM přesto nedokázala uplatnit svou obvyklou dominanci jako výrobce osobních počítačů. Nové technologie založené na polovodičových čipech zmenšovaly počítače a usnadňovaly jejich výrobu, což umožňovalo menším společnostem vstoupit do této oblasti a využívat nové trendy, jako jsou pracovní stanice, počítačové sítě a počítačová grafika. Obrovská velikost IBM jí bránila rychle reagovat na tyto zrychlující se technologické změny a v 90. letech 20. století se společnost značně zmenšila. V roce 1995 IBM koupila společnost Lotus Development Corporation, významného výrobce softwaru. V roce 2002 IBM prodala svou divizi magnetických pevných disků za 2,05 miliardy dolarů japonské elektronické firmě Hitachi, Ltd. Podle podmínek prodeje se IBM zavázala, že bude po dobu tří let pokračovat ve výrobě pevných disků se společností Hitachi ve společném podniku známém jako Hitachi Global Storage Technologies. V roce 2005 Hitachi převzala plnou kontrolu nad společným podnikem a IBM přestala vyrábět zařízení, které vynalezla v roce 1956. V prosinci 2005 IBM prodala svou divizi osobních počítačů společnosti Lenovo Group, významnému čínskému výrobci. Kromě hotovosti, cenných papírů a restrukturalizace dluhu získala společnost IBM 18,9 % podíl ve společnosti Lenovo, která získala právo prodávat své osobní počítače pod značkou IBM až do roku 2010. Tímto odprodejem se IBM odklonila od výroby tzv. komoditních produktů, aby se soustředila na své divize počítačových služeb, softwaru, superpočítačů a vědeckého výzkumu. Od roku 2000 se jeden z jejích superpočítačů IBM trvale umisťuje na předních příčkách v žebříčku nejvýkonnějších strojů v oboru, měřeno standardizovanými výpočetními testy. Kromě výroby superpočítačů pro vlády a velké korporace navrhla divize superpočítačů IBM ve spolupráci s japonskými společnostmi Toshiba Corporation a Sony Corporation širokopásmový počítač Cell Broadband Engine. Tento pokročilý počítačový čip, vyvíjený od roku 2001 po dobu čtyř let, má mnohostranné využití, od superpočítačů přes televizory Toshiba s vysokým rozlišením až po elektronický herní systém Sony Playstation 3. IBM také navrhla počítačové čipy pro herní systémy Microsoft Corporation Xbox 360 a Nintendo Company Wii. IBM se stala první společností, která za jeden rok vytvořila více než 3 000 patentů (2001) a později více než 4 000 patentů za jeden rok (2008). Společnost nyní vlastní více než 40 000 aktivních patentů, které generují značné příjmy z licenčních poplatků.