Pandemie Covid-19 změnila opravdu mnoho. Pojďme se podívat, jak ovlivnila ekonomické prostředí... Dne 17. února roku 2020 zaznamenaly světové akciové trhy značné ztráty v důsledku obav z ekonomického dopadu pandemie COVID-19. Z tohoto úderu jsme se vzpamatovávali ještě nějakou dobu – a mnozí jsou vlastně názoru, že všechny dopady ještě ani dnes zdaleka nepominuly. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1448 – Papež Mikuláš V. a německý císař Friedrich III. uzavřeli vídeňský konkordát, způsob obsazování biskupství v římskoněmecké říši a hranici mezi říší a papežským územím. 1864 – Americká občanská válka: Konfederační ponorka CSS H. L. Hunley provedla první úspěšný ponorkový útok v historii, když potopila unionistickou šroubovou šalupu USS Housatonic. Jelikož však nebyla dostatečně odolná proti vedlejším účinkům svých zbraní, při útoku se potopila i ona a celá její posádka zahynula. 1904 – Premiéra Pucciniho opery Madam Butterfly v milánské La Scale. 1944 – Skončila Korsuň-ševčenkovská operace. Bojů se účastnila i 1. československá samostatná brigáda. 1950 – Na londýnském mistrovství Evropy v krasobruslení v soutěži žen zvítězila čs. reprezentantka Ája Vrzáňová. Je to její poslední start v československém dresu. 1959 – Byla vypuštěna první meteorologická družice Vanguard 2. 1965 – V rámci programu Ranger pořídila na Měsíci bezpilotní sonda Ranger 8 fotografie Moře Klidu. Akce se konala v rámci přípravy na mise programu Apollo, v tomto místě měla v budoucnu přistát posádka Apolla 11. 1979 – Vypukla čínsko-vietnamská válka. 2000 – Společnost Microsoft uvolnila operační systém Windows 2000. 2003 – V platnost vstoupil London Congestion Charge. 2004 – Byla objevena planetka Orcus. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1936 — Lee Falk vydal první komiks o superhrdinovi "The Phantom". 1972 – Uvedla společnost British Leyland na trh kompaktní rodinný vůz Morris Marina, který měl konkurovat modelům Ford Cortina a Vauxhall Victor. 2009 – Společnost General Motors oznámila, že v rámci restrukturalizačního plánu, který měl zabránit bankrotu, zruší 47 000 pracovních míst po celém světě. 2011 – Britská ropná společnost BP oznámila návrat k ziskovosti poté, co v předchozím roce vykázala rekordní ztrátu 4,9 miliardy dolarů kvůli nákladům spojeným s únikem ropy z plošiny Deepwater Horizon. 2014 – Společnost Facebook získala za 19 miliard dolarů aplikaci pro zasílání zpráv WhatsApp, což v té době znamenalo jednu z největších akvizic v technologickém průmyslu. Covid a jeho dopady na ekonomiku COVID-19, vysoce nakažlivé respirační onemocnění, příčina pandemie COVID-19. COVID-19 byl poprvé zjištěn v roce 2019 v čínském městě Wuhan. Velká část infekcí v Číně nebyla před zavedením cestovních omezení a dalších kontrolních opatření koncem ledna 2020 dokumentována. V důsledku toho se COVID-19 velmi rychle rozšířil do zemí po celém světě a dal vzniknout několikaleté pandemii, která měla za následek miliony úmrtí. Pandemie také podnítila revoluci v podnikání a vzdělávání, která zrodila závislost na dálkovém studiu a práci z domova a vznik videokonferenčních platforem, jako je Zoom, která se stala jednou z nejstahovanějších aplikací na světě a pojmem. COVID-19 je způsoben koronavirem známým jako koronavirus těžkého akutního respiračního syndromu 2 (SARS-CoV-2). Onemocnění se přenáší především kontaktem s infekčním materiálem, zejména respiračními kapénkami, které se dostanou do prostředí při kýchnutí nebo kašli nakažené osoby. Osoby v okolí mohou tyto kapénky vdechnout nebo s nimi přijít do kontaktu, což vede k přenosu onemocnění. K nákaze může také dojít, když se osoba dostane do kontaktu s kontaminovaným povrchem a poté se dotkne úst, nosu nebo očí. Mezi osoby nejvíce ohrožené infekcí COVID-19 patří starší dospělí a osoby s chronickým onemocněním, a to zejména z důvodu oslabené imunity. COVID-19 je charakterizován řadou příznaků, včetně horečky, kašle, překrvení, únavy, dušnosti, bolesti hlavy, bolesti v krku, nevolnosti nebo zvracení, ztráty čichu nebo chuti a bolesti těla. COVID-19 může přejít v závažné respirační onemocnění s příznaky bolesti na hrudi a extrémními potížemi s dýcháním, které vyžadují hospitalizaci. U některých pacientů s COVID-19, kteří jsou hospitalizováni, se dále rozvíjejí neurologické příznaky, včetně silné únavy a změny vědomí. U mnoha těchto pacientů bylo pozorováno také delirium, pravděpodobně jako vedlejší účinek léku. Delirium a přetrvávající psychické problémy, včetně deprese a úzkosti, mohou prodloužit a zkomplikovat zotavení. Na COVID-19 neexistuje žádný lék. K léčbě infekce a ke snížení závažnosti onemocnění se však používají různé typy léků. Příkladem jsou antivirové léky, jako je remdesivir, molnupiravir a kombinovaný ritonavir a nirmatrelvir; lék používaný při zánětu slinivky břišní zvaný kamostat mesilát a různé terapeutické monoklonální protilátky, jako je REGEN-COV (kasirivimab a imdevimab). Vakcíny COVID-19, které byly k dispozici koncem roku 2020, jsou vysoce účinné při ochraně před závažným onemocněním a při omezení šíření nemoci; imunitu lze dále posílit následnými posilovacími dávkami vakcíny. Riziko přenosu onemocnění lze snížit opatřeními, jako je sociální distancování, dezinfekce povrchů a všeobecné komunitní používání obličejových masek. Dalšími způsoby, jak lze šíření COVID-19 zastavit, jsou sebeizolace a samokaranténa. Osoby, které přežily těžkou formu onemocnění COVID-19, zejména ty, které byly hospitalizovány, budou pravděpodobně trpět dlouhodobými následky. Jedinci, kteří potřebovali mechanickou ventilaci, se možná nikdy plně nezotaví; používání ventilátoru je spojeno s těžkou svalovou atrofií a slabostí, které významně ovlivňují přežití a kvalitu života. Pokračující šíření viru COVID-19 bylo podpořeno vznikem variant ve vyvíjejících se liniích viru SARS-CoV-2. Takové varianty obvykle nesou mutace, které posilují vlastnosti viru, jako je schopnost infikovat jedince (včetně očkovaných osob, které dříve měly COVID-19), způsobovat závažná onemocnění a potenciálně unikat určité léčbě. Existuje mnoho variant, z nichž nejvýznamnější je Omicron, která byla poprvé zjištěna v Botswaně v listopadu 2021 a rychle se stala hlavním celosvětově cirkulujícím kmenem. Omicron dal vzniknout několika podlinie, které vzbuzují obavy, včetně BA.4 a BA.5, které jsou vysoce infekční, a BA.2, z níž vznikla XBB.1.5 - vysoce přenosná varianta, která se vyznačuje zvýšenou schopností vázat se na buňky a replikovat se.