Sociální platforma, která doslova změnila způsob, jakým uvažujeme o použití internetu. Dne 4. února 2004 Mark Zuckerberg a jeho kolegové v roli spoluzakladatelů spustili Facebook (tehdy známý jako "TheFacebook") z jeho pokoje na koleji Harvardovy univerzity. To předznamenalo začátek jedné z nejvýznamnějších sociálních sítí a technologických společností na světě. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1944 – Japonci zahájili ofenzívu proti Britům v Barmě. 1945 – Začala jaltská konference. 1945 – Belgii opustily poslední německé jednotky. 1948 – Srí Lanka získala nezávislost. 1961 – Odstartovala 1VA (proto-Veněra) – pro selhání motoru 4. stupně neopustila parkovací orbitu Země. 1961 – Sputnik 7 – pokus o dopad na Venuši. 2003 – Rozpadla se Svazová republika Jugoslávie. 2005 – Ukrajinský parlament schválil kontroverzní opoziční političku Julii Tymošenkovou do funkce předsedkyně vlády. 2005 – Javal Davis, americký voják, který se koncem roku 2003 podílel na mučení iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb, byl americkým vojenským soudem odsouzen k 6 měsícům vězení a propuštění z armády. 2005 – V Iráku byla skupinou islámských radikálů unesena italská novinářka Giuliana Sgrenová. 2011 – poprvé po 22 letech byl obsazen prezidentský úřad v Barmě, parlament zvolil dosavadního premiéra Thein Seina A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1904 - Charles Dow, spoluzakladatel společnosti Dow Jones & Company, zveřejnil první vydání indexu Dow Jones Industrial Average (DJIA), který zahrnoval 12 významných amerických společností. 2019 - Jeff Bezos, zakladatel a generální ředitel společnosti Amazon, obvinil bulvární časopis National Enquirer z pokusu o vydírání, když mu vyhrožoval zveřejněním kompromitujících fotografií, pokud veřejně neprohlásí, že reportáže bulváru o něm nejsou politicky motivované. Facebook — Jak se tato sociální síť satala nositelem změny? Facebook, americká online platforma sociálních médií a sociální síť, která je součástí společnosti Meta Platforms. Facebook založili v roce 2004 Mark Zuckerberg, Eduardo Saverin, Dustin Moskovitz a Chris Hughes, kteří byli studenty Harvardovy univerzity. Facebook se stal největší sociální sítí na světě, od roku 2021 měl téměř tři miliardy uživatelů a přibližně polovina z tohoto počtu používala Facebook každý den. Sídlo společnosti se nachází v Menlo Parku v Kalifornii. Přístup na Facebook je zdarma a společnost vydělává většinu peněz z reklamy na webu. Noví uživatelé si mohou vytvářet profily, nahrávat fotografie, připojovat se k již existujícím skupinám a zakládat nové skupiny. Stránka má mnoho součástí, včetně Timeline, prostoru na profilové stránce každého uživatele, kde mohou uživatelé zveřejňovat svůj obsah a přátelé jim mohou posílat zprávy; Statusu, který umožňuje uživatelům upozornit přátele na svou aktuální polohu nebo situaci; a News Feedu, který informuje uživatele o změnách v profilech a stavu jejich přátel. Uživatelé spolu mohou chatovat a posílat si soukromé zprávy. Uživatelé mohou dát najevo svůj souhlas s obsahem na Facebooku pomocí tlačítka To se mi líbí, což je funkce, která se objevuje i na mnoha jiných webových stránkách. Dalšími službami, které jsou součástí Meta Platforms, jsou Instagram, sociální síť pro sdílení fotografií a videí, Messenger, aplikace pro okamžité zasílání zpráv, a WhatsApp, služba pro textové zprávy a VoIP. Zdroj: Meta Přitažlivost Facebooku částečně pramení z toho, že spoluzakladatel Zuckerberg od samého počátku trvá na tom, aby členové transparentně uváděli, kdo jsou; uživatelé mají zakázáno přijímat falešné identity. Vedení společnosti argumentovalo tím, že transparentnost je nezbytná pro vytváření osobních vztahů, sdílení myšlenek a informací a budování společnosti jako celku. Poznamenalo také, že propojení zdola nahoru, peer-to-peer mezi uživateli Facebooku, usnadňuje podnikům propojení jejich produktů se spotřebiteli. Společnost má za sebou složitou ranou historii. Začala na Harvardově univerzitě v roce 2003 jako Facemash, online služba pro studenty, kteří mohli hodnotit atraktivitu svých spolužáků. Protože hlavní vývojář, Zuckerberg, porušil univerzitní politiku při získávání zdrojů pro tuto službu, byla po dvou dnech uzavřena. Navzdory své májovité existenci se na Facemash hrnulo 450 lidí (kteří hlasovali 22 000krát). Tento úspěch přiměl Zuckerberga, aby si v lednu 2004 zaregistroval adresu http://www.thefacebook.com. Na této adrese pak se spolužáky Saverinem, Moskovitzem a Hughesem vytvořil novou sociální síť. Sociální síť TheFacebook.com byla spuštěna v únoru 2004. Studenti Harvardu, kteří se do služby zaregistrovali, mohli zveřejňovat své fotografie a osobní informace o svém životě, například rozvrhy hodin a kluby, do kterých patřili. Její popularita rostla a brzy se k ní mohli připojit i studenti z dalších prestižních škol, například z univerzit Yale a Stanford. Do června 2004 se zaregistrovalo více než 250 000 studentů z 34 škol a v témže roce začaly za zveřejnění na stránkách platit velké společnosti, jako například společnost MasterCard vydávající kreditní karty. V září 2004 přidal TheFacebook do online profilu člena zeď. Tato hojně využívaná funkce umožnila přátelům uživatele zveřejňovat informace na jeho zdi a stala se klíčovým prvkem sociálního aspektu sítě. Do konce roku 2004 dosáhl TheFacebook jednoho milionu aktivních uživatelů. Společnost však stále zaostávala za tehdejší vedoucí online sociální sítí Myspace, která se pyšnila pěti miliony členů. Rok 2005 se pro společnost ukázal jako klíčový. Stala se jednoduše Facebookem a zavedla myšlenku "označování" lidí na fotografiích, které byly na stránku umístěny. Pomocí tagů lidé identifikovali sebe i ostatní na snímcích, které mohli vidět ostatní přátelé na Facebooku. Facebook umožnil uživatelům nahrávat neomezený počet fotografií. V roce 2005 se ke službě mohli připojit středoškoláci a studenti univerzit mimo Spojené státy. Do konce roku měl měsíčně šest milionů aktivních uživatelů. V roce 2006 Facebook otevřel své členství nejen studentům, ale i všem starším 13 let. Jak Zuckerberg předpovídal, inzerenti mohli vytvářet nové a efektivní vztahy se zákazníky. V tom roce například výrobce domácích potřeb Procter & Gamble přilákal 14 000 lidí k propagační akci tím, že "vyjádřil spřízněnost" s produktem na bělení zubů. Takové přímé zapojení spotřebitelů v tak velkém měřítku nebylo před Facebookem možné a sociální síť začalo pro marketing a reklamu využívat stále více společností. Ochrana soukromí zůstává pro Facebook trvalým problémem. Poprvé se pro společnost stalo vážným problémem v roce 2006, kdy zavedla News Feed, který se skládal ze všech změn, které přátelé uživatele provedli na svých stránkách. Po protestech uživatelů Facebook rychle zavedl kontrolu soukromí, díky níž mohli uživatelé ovlivnit, jaký obsah se v News Feedu objeví. V roce 2007 Facebook spustil krátkodobou službu Beacon, která umožňovala přátelům uživatelů vidět, jaké produkty si zakoupili od zúčastněných společností. Služba neuspěla, protože členové měli pocit, že zasahuje do jejich soukromí. Podle průzkumu mezi spotřebiteli v roce 2010 se Facebook umístil na posledním místě v žebříčku spokojenosti zákazníků, a to zejména kvůli obavám o soukromí, a společnost je nadále kritizována za složitost ovládacích prvků ochrany soukromí uživatelů a za jejich časté změny. Zdroj: Canva V roce 2008 Facebook předstihl Myspace na pozici nejnavštěvovanější webové stránky sociálních médií. Zavedením služby Live Feed se společnost také pokusila konkurovat rostoucí popularitě Twitteru, sociální sítě, která živě přenáší příspěvky členů, které uživatel sleduje, podobné zpravodajským službám. Podobně jako na Twitteru se příspěvky od uživatelů průběžně zobrazují na domovské stránce uživatele, i na Live Feedu se příspěvky od přátel zobrazují automaticky. (Od té doby byl Live Feed začleněn do News Feedu.) Facebook se stal mocným nástrojem politických hnutí, počínaje prezidentskými volbami v USA v roce 2008, kdy bylo na Facebooku vytvořeno více než 1 000 skupin na podporu demokratického kandidáta Baracka Obamy nebo republikánského kandidáta Johna McCaina. V Kolumbii byla služba využita ke shromáždění statisíců lidí při protestech proti protivládnímu povstání guerilly FARC. V Egyptě se aktivisté protestující proti vládě prezidenta Husního Mubaraka během povstání v roce 2011 často organizovali prostřednictvím skupin na Facebooku. Facebook podporuje vývojáře softwaru třetích stran, aby tuto službu využívali. V roce 2006 uvolnil své rozhraní pro programování aplikací (API), aby programátoři mohli psát software, který by členové Facebooku mohli používat přímo prostřednictvím služby. Do roku 2009 si vývojáři prostřednictvím Facebooku vydělali přibližně 500 milionů dolarů. Společnost získává příjmy od vývojářů také prostřednictvím plateb za virtuální nebo digitální produkty prodávané prostřednictvím aplikací třetích stran. Do roku 2011 tvořily platby od jedné takové společnosti, Zynga Inc. vyvíjející online hry, 12 % příjmů společnosti. V únoru 2012 společnost Facebook podala žádost o vstup na burzu. Její primární veřejná nabídka akcií (IPO) v květnu vynesla 16 miliard dolarů, což jí dalo tržní hodnotu 102,4 miliardy dolarů. Naproti tomu dosud největší IPO internetové společnosti byla IPO společnosti Google Inc. zabývající se vyhledávači, která při vstupu na burzu v roce 2004 získala 1,9 miliardy dolarů. Na konci prvního dne obchodování s akciemi se Zuckerbergův majetek odhadoval na více než 19 miliard dolarů. V říjnu 2021 Facebook oznámil, že mění název své mateřské společnosti na Meta Platforms (META). Změna názvu odrážela důraz na "metaverzi", v níž by uživatelé komunikovali v prostředí virtuální reality a zvažovali své nové příležitosti a rizika.