Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že je připravena po schválení letošního státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně jednat s prezidentem Petrem Pavlem a pokusit se ho přesvědčit, aby rozpočet podepsal. Vyjádřila se tak v televizní diskusi Za pět minut dvanáct. Téma podpisu rozpočtu se dostává do popředí poté, co prezident naznačil pochybnosti o souladu návrhu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Prezident v tomto týdnu řekl, že se zdá, že návrh rozpočtu může být v rozporu s pravidly rozpočtové odpovědnosti. Stejný argument již dříve použila Národní rozpočtová rada. Ministryně financí však tento výklad dlouhodobě odmítá a opakovaně se proti němu vymezuje. Rozpočet mezitím prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením. V této fázi ale stále může doznat změn v dalších kolech projednávání. Dolní komora v prvním čtení schválila hlasy vládní koalice základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Právě výše schodku patří k hlavním bodům sporu. Prezident zvažuje postup, ministryně chce jednat Na otázku, zda by mohl rozpočet vetovat, prezident ve středu odpověděl, že bude záležet na tom, jak si s návrhem vláda poradí. Tím ponechal otevřený prostor pro další vývoj a nenaznačil jednoznačný krok. Jeho vyjádření ale ukazuje, že rozpočet vnímá jako téma, které si zaslouží detailní posouzení. Ministryně financí naopak zdůrazňuje ochotu jednat. Na dotaz, zda se neobává, že prezident rozpočet nepodepíše, odpověděla, že rozhodnutí bude na hlavě státu. Zároveň připomněla časový rámec. Rozpočet by se měl schvalovat 11. března a prezident má následně patnáctidenní lhůtu na případné veto. Podle Schillerové by případné nepodepsání znamenalo jen časový posun. Uvedla, že by se vše mohlo zpozdit o několik dní. V takovém případě by podle ní trvalo rozpočtové provizorium o několik dní déle. Tím naznačuje, že i v případě komplikací nevidí situaci jako zásadní ohrožení fungování státu. Její vyjádření působí jako snaha uklidnit debatu a zdůraznit, že existují jasné termíny i procesy. Současně ale potvrzuje, že podpis prezidenta je důležitou závěrečnou fází celého rozpočtového procesu. Spor o autoritu Národní rozpočtové rady V televizní diskusi zazněl také pohled opozice. Předseda opoziční ODS Martin Kupka upozornil na roli Národní rozpočtové rady. Podle něj jde o zákonem danou autoritu, která posuzuje plnění rozpočtových pravidel, včetně výše dluhu. Kupka zdůraznil, že rada funguje jako nezávislý arbitr, který hodnotí, jak ministerstvo financí naplňuje klíčové parametry státního rozpočtu. Tím podpořil názor, že její stanoviska by měla mít váhu při posuzování souladu rozpočtu se zákonem. Národní rozpočtová rada letos uvedla, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Podle jejího výpočtu by maximální schodek odpovídající zákonu mohl dosáhnout nejvýše 247 miliard korun. To je výrazně méně než navrhovaných 310 miliard. Ministryně financí tento závěr odmítá. Opírá se přitom mimo jiné o výklad odborníků ministerstva financí. Její postoj zůstává konzistentní – nepřipouští, že by návrh byl v rozporu se zákonem, a zpochybňuje interpretaci rady. Připomínka loňské zkušenosti Schillerová v debatě připomněla i situaci z minulého roku. Prezident tehdy váhal s podpisem rozpočtu na rok 2025, který prosadila předchozí vláda. Prezidentovi ekonomičtí poradci měli k návrhu výhrady. Jeho tehdejší poradce David Marek dokonce uvedl, že doporučí rozpočet nepodepsat. Přesto prezident nakonec rozpočet podepsal. Tato zkušenost podle Schillerové ukazuje, že i přes výhrady může dojít k finálnímu schválení. Připomenutí minulého vývoje lze vnímat jako argument, že podobná situace už nastala a neskončila vetem. Ministryně tím nepřímo naznačuje, že i nynější rozpočtový spor může vyústit v podpis. Debata o rozpočtu tak zůstává otevřená. Na jedné straně stojí vláda a ministerstvo financí s obhajobou návrhu, na druhé prezident a Národní rozpočtová rada s pochybnostmi o souladu se zákonem. Výsledek bude záviset na dalším projednávání ve Sněmovně i na finálním rozhodnutí prezidenta.