Americké akciové trhy zakončily obchodní týden v pozitivním teritoriu a úspěšně tak přerušily dvoutýdenní sérii poklesů. Klíčové body Nejvyšší soud USA zrušil Trumpova plošná cla z roku 2025 Index S&P 500 díky verdiktu ukončil dvoutýdenní sérii ztrát Jádrová inflace v USA zůstává nad cílem Federálního rezervního systému Akcie ČEZ rostly po zprávách o vládním plánu na ovládnutí firmy Hlavním motorem pátečního růstu se stalo rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států, který zrušil plošná cla zavedená administrativou prezidenta Donalda Trumpa v roce 2025. Ačkoliv se trhy zpočátku potýkaly s nepříznivými makroekonomickými daty, odpolední zpráva z Washingtonu vyvolala vlnu nákupního optimismu, která vynesla hlavní indexy k solidním ziskům. Referenční index S&P 500 v pátek ve 22:00 SEČ posílil o 0,7 % a uzavřel na hodnotě 6 910,51 bodu. Technologický Nasdaq Composite si připsal ještě výraznější zisk, když vzrostl o 0,9 % na 22 886,07 bodu. Průmyslový Dow Jones Industrial Average se pak zvedl o 0,5 % a zakončil seanci na úrovni 49 625,97 bodu. Za celý uplynulý týden si S&P 500 polepšil o 1,1 %, Nasdaq o 1,5 % a Dow Jones o 0,3 %. Cesta k těmto číslům však nebyla přímočará, neboť trhy otevíraly v červených číslech kvůli neuspokojivým údajům o inflaci a hospodářském růstu. Verdikt v kauze Learning Resources a reakce trhu Klíčovým momentem dne bylo zveřejnění rozsudku v dlouho očekávaném případu Learning Resources, Inc. vs Trump. Nejvyšší soud v poměru hlasů 6 ku 3 rozhodl proti rozsáhlým recipročním clům, která byla uvalena v dubnu loňského roku. Jádrem sporu bylo, zda má prezident pravomoc zavádět taková obchodní omezení na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Soud ve svém 170stránkovém dokumentu konstatoval, že zákon IEEPA nedává prezidentovi mandát k jednostrannému uvalování cel. Zdroj: Shutterstock, upraveno s ChatemGPT Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Donald Trump rozhodnutí ostře kritizoval a označil jej za zklamání a ostudu národa. Zároveň naznačil, že cla zůstanou v platnosti na základě jiných zákonných norem a oznámil záměr zavést nový globální poplatek ve výši 10 %. Investoři však reagovali okamžitým nákupem akcií společností, které na zrušení cel profitují. Například firmy jako Lululemon (LULU) nebo Nike (NKE) patří mezi ty, kterým by nižší dovozní náklady mohly výrazně pomoci. Odborníci jsou však v hodnocení dalšího vývoje opatrní. Jake Dollarhide ze společnosti Longbow Asset Management upozornil, že trh může být v nadcházejících týdnech nestabilní kvůli nejasnostem ohledně vracení miliard dolarů na již vybraných clech. Tato nejistota by mohla negativně ovlivnit dluhopisový trh a vyvolat růst úrokových sazeb. Naopak Keith Lerner ze společnosti Truist poznamenal, že reakce trhu může být nakonec tlumená, protože predikční trhy, jako je Polymarket, dávaly administrativě jen 25% šanci na úspěch, a výsledek byl tedy částečně v cenách zahrnut. Zdroj: Shutterstock Makroekonomická data a situace v soukromém úvěrovém sektoru Předtím, než se pozornost upřela k Nejvyššímu soudu, dominovaly rannímu obchodování statistiky o indexu cen PCE za prosinec a předběžné údaje o HDP za čtvrté čtvrtletí. Jádrový index PCE, který Federální rezervní systém považuje za klíčový ukazatel inflace, vzrostl meziročně o 3,0 %. To je nejvyšší hodnota od listopadu 2023 a údaj, který výrazně převyšuje 2% cíl centrální banky. Zároveň růst HDP ve čtvrtém kvartálu dosáhl pouze 1,4 %, což bylo hluboko pod očekávanými 2,8 %. Tato kombinace pomalejšího růstu a přetrvávajících inflačních tlaků vede k opatrnosti tvůrců hospodářské politiky. Podle nástroje CME FedWatch účastníci trhu po těchto datech snížili své sázky na červnové snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Jak uvedla Gina Bolvin ze společnosti Bolvin Wealth Management Group, ekonomika sice nezastavila, ale její dynamika ke konci roku viditelně ochladla, zatímco inflace zůstává pro Fed výzvou. Napětí se projevilo i v sektoru soukromých úvěrů. Společnost The Blue Owl Capital (OWL) oznámila prodej aktiv v hodnotě 1,4 miliardy dolarů a zmrazení zpětných odkupů u jednoho ze svých fondů. Tento krok vyvolal obavy o celkovou kvalitu úvěrů a expozici věřitelů vůči softwarovým titulům, které jsou pod tlakem kvůli nástupu nových modelů umělé inteligence. Vedle toho rostly ceny ropy, kdy Brent posílil na 71,71 USD za barel v reakci na stupňující se napětí mezi USA a Íránem. Domácí scéna, Pražská burza a energetika Zatímco světové trhy sledovaly dění ve Washingtonu, Pražská burza se po čtvrtečním oslabení vrátila k růstu. Index PX stoupl o 0,71 % na úroveň 2 711,70 bodu. Hlavním tahounem domácího trhu byly akcie energetické skupiny ČEZ (CEZ), které posílily o 1,65 % na 1169 korun. Impulsem bylo vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka o krocích vlády směřujících k plnému ovládnutí této společnosti. Dařilo se také bankovnímu sektoru a česká koruna v závěru týdne mírně posílila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru se obchodovala za 24,22 Kč/EUR a k americkému dolaru zpevnila na 20,55 Kč/USD. Přes veškerou nejistotu v globálním obchodě a horší makrodata tak závěr týdne přinesl investorům na obou stranách Atlantiku mírné uklidnění a návrat k růstovým hodnotám.