Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za hlavní úkol své vlády vybojovat na úrovni Evropské unie změny v systému emisních povolenek. Řekl to při představení hospodářské strategie kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou vláda schválila v pondělí. Dokument je koncipovaný na čtyřleté období a podle vlády má vytvořit podmínky pro růst ekonomiky, zlepšit podnikatelské prostředí a zároveň řešit tlak na ceny energií, dostupnost bydlení či vybraná systémová témata ve zdravotnictví. Babiš systém povolenek označil za „absolutní katastrofu“ a uvedl, že Česko na něm dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Za klíčové považuje sestavení koalice států, které podle něj sdílejí zájem na evropské konkurenceschopnosti. Českou pozici usilující o změny systému emisních povolenek ETS1 podle premiéra podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Hlavní prioritou vlády v energetice má být zlevnění energií, přičemž právě zásahy do povolenkového systému mají být jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO po prezentaci doplnila, že financování kroků uvedených v hospodářské strategii má stát opírat o peníze získané v boji se šedou ekonomikou, o evropské zdroje a o nastartování hospodářského růstu. Strategie zároveň pracuje s cílem střednědobé konsolidace veřejných financí v souladu s rozpočtovými pravidly EU. Emisní povolenky jako klíčový politický boj Těžiště Babišovy prezentace se soustředilo na emisní povolenky a zejména na systém ETS1, který Evropská unie zavedla v roce 2005. Tento systém se vztahuje především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Princip je postavený na tom, že EU stanoví celkový limit emisí oxidu uhličitého a podniky musí na každou vypuštěnou tunu CO2 odevzdat odpovídající povolenku. Cena povolenky tak v praxi ovlivňuje nákladovou strukturu části průmyslu i energetiky, a tím se může nepřímo promítat do cen energií. Premiér při prezentaci připomněl predikci Evropské komise z roku 2020, podle níž měla cena povolenky v roce 2025 dosahovat 26,50 eura za tunu CO2, zatímco „průměr přitom byl 87 eur“. Babiš zároveň uvedl, že povolenky se podle něj staly předmětem spekulací a že kvůli nim Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům. V tomto rámci prezentoval plán vlády, která chce na půdě EU prosazovat změny povolenkového systému a podřídit tomu politické úsilí kabinetu. Babiš výslovně řekl, že je „urputný“ a že vláda udělá vše pro to, aby systém změnila. Do hospodářské strategie tak povolenky vstupují nejen jako klimaticko-energetický nástroj, ale i jako prvek, který kabinet interpretuje jako významnou brzdu konkurenceschopnosti a jeden z faktorů, které tlačí na ceny. Co obsahuje hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 Hospodářská strategie má podle kabinetu sloužit jako rámec pro čtyřleté období a obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí a nastavit podmínky pro ekonomický růst. Dokument se zaměřuje na energetiku a energetickou soběstačnost, vzdělávání, flexibilitu pracovního trhu, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení, dopravu a také na omezení byrokracie. Premiér uvedl, že strategie navazuje na plán předchozí vlády, který kabinet Petra Fialy (ODS) podle něj „zazdil“. Zároveň zdůraznil tlak průmyslu na rychlé řešení problémů a podnikatelům přislíbil, že všechny body programu mají konkrétní harmonogram a jeho plnění bude pečlivě sledovat tým spolupracovníků. Odpovědní lidé mají být podle premiéra už nyní určeni na příslušných ministerstvech. Babiš se během vystoupení dotkl i svého stylu řízení. Opravil zavedenou formulaci, když uvedl, že stát není firma, i když on řídí vládu „jako firmu“. Za přípravu strategie ocenil vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO), který podle premiéra věnoval její přípravě dva a půl roku. Ministři mají zároveň každého půl roku vyhodnocovat, jak plní programové prohlášení. Za své další klíčové téma vedle povolenek označil premiér zdravotnictví. Uvedl, že systém má být nastaven tak, aby příští generace byly zdravé a lidé se dožívali vysokého věku ve zdraví, přičemž této oblasti chce věnovat čas „od rána do večera“. Energetika: plné ovládnutí ČEZ, kapacitní mechanismy a AI Gigafactory Součástí prezentace hospodářské strategie byly i konkrétní kroky v energetice. Karel Havlíček potvrdil, že vláda udělá kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ (CEZ). Stát dnes drží přes ministerstvo financí zhruba 70 % akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Podle Havlíčka by stát vykoupil akcie od minoritních akcionářů, čímž by se stal jediným majitelem. Konkrétní opatření ani harmonogram Havlíček nespecifikoval s tím, že tyto informace mohou mít vliv na cenu akcií. Dříve však připustil, že zestátnění by mohlo vyjít na přibližně 250 miliard korun. Havlíček zároveň uvedl, že hlavním důvodem není přímo cena energií, ale to, že tím stát „uvolní ruce“ ČEZ pro další investice, přičemž stát už nyní kontroluje všechny klíčové investice. Celý proces chce kabinet stihnout během současného volebního období. Plán na plné ovládnutí ČEZ dlouhodobě kritizuje současná opozice, podle níž bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i na státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. Kriticky se vyjádřil i analytik Radim Dohnal, který varoval mimo jiné před negativním dopadem na pražskou burzu a motivacemi na straně spotřebitelů i výrobců elektřiny. V energetice Havlíček označil za aktuální prioritu také nastavení kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů. Ty by měly formou státní podpory garantovat investorům alespoň částečnou návratnost investic do nových zdrojů. V první fázi se má stát zaměřit na plynové zdroje; první elektrárny by se podle Havlíčka měly začít stavět v roce 2028 a fungovat by mohly od roku 2031. Kapacitní mechanismy mají zajistit celoroční dostatek energie v sítích i v dobách nejvyšší spotřeby, například prostřednictvím aukcí, v nichž by stát garantoval podporu za zajištění zdroje. Havlíček také sdělil, že vláda je blízko finálnímu rozhodnutí o zapojení do projektu AI Gigafactory. Podle něj se kabinet přibližuje k rozhodnutí, že se k projektu přihlásí, přičemž investor má být České Radiokomunikace. Celková investice má činit zhruba 100 miliard korun, z čehož přibližně 70 miliard mají investovat České Radiokomunikace, 15 miliard český stát a 15 miliard Evropská komise. Další linií strategie je tlak na změnu unijní taxonomie v oblasti jádra, aby bylo v budoucnu vnímáno jako dlouhodobý zdroj. V oblasti výzkumu Havlíček uvedl, že problém není nutně v objemu peněz, ale v tom, „zda jdou do kvality“, a naznačil přesun zázemí RVVI na ministerstvo průmyslu a obchodu. Schillerová doplnila, že ministerstvo financí chce strategii podpořit mimo jiné úpravami daňových odpočtů na výzkum a vývoj, podporou start-upové infrastruktury a zavedením systému zaměstnaneckých akciových plánů ESOP ještě letos.