Bank of England se na začátku února ocitá v mimořádně složité situaci. Bank of England pravděpodobně ponechá sazby na 3,75 % kvůli protichůdným signálům z ekonomiky a trhu práce Nezaměstnanost ve Velké Británii vzrostla na 5,1 %, nejvýše od roku 2021 Inflace by se měla v příštím čtvrtletí vrátit k cíli 2 %, ale rizika přetrvávají Ekonomové čekají rozdělené hlasování, změnu sazeb však trhy tento týden neočekávají Na jedné straně přicházejí signály, že se britská ekonomika po slabším období začíná znovu nadechovat, na straně druhé se stále zřetelněji objevují známky ochlazování trhu práce. Právě tento rozpor stojí v centru úvah měnového výboru, který se podle očekávání chystá ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,75 %. Rozhodnutí přichází po delším období postupného uvolňování měnové politiky. Od srpna 2024 centrální banka snížila sazby z tehdejších 5,25 %, avšak tempo dalších kroků se zřetelně zpomalilo. Zápis z prosincového zasedání ukázal, že členové výboru se shodli na opatrnějším postupu, pokud nedojde k nečekanému vývoji v inflaci nebo ekonomické aktivitě. Právě vyčkávací přístup má nyní převládnout. Trh práce jako klíčový faktor rozhodování Hlavním zdrojem nejistoty je vývoj zaměstnanosti ve Velké Británii. Nezaměstnanost se ve tříměsíčním období do listopadu udržela na 5,1 %, což je úroveň naposledy zaznamenaná na začátku roku 2021. Tento údaj naznačuje, že skutečný stav trhu práce na konci roku 2025 pravděpodobně překonal prognózy centrální banky, která ještě v listopadu očekávala, že se nezaměstnanost bude držet kolem pěti procent. Podle hlavního ekonoma Barclays pro Spojené království Jacka Meaninga je právě trh práce „v centru současné debaty o měnové politice“. Kromě samotné míry nezaměstnanosti je pro bankéře klíčový také vývoj mezd. Indicie naznačují, že růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí nedosáhne úrovní, s nimiž Bank of England ve svých předchozích odhadech počítala. To může signalizovat slábnoucí tlak na inflaci, ale zároveň vyvolává obavy o sílu domácí poptávky. Centrální banka se proto snaží rozlišit, zda jde o dočasné zpomalení, nebo o začátek hlubšího ochlazení trhu práce, které by mohlo mít širší dopad na ekonomiku. Právě tato otázka bude hrát zásadní roli při rozhodování o dalším vývoji sazeb v následujících měsících. Inflace míří k cíli, ale rizika přetrvávají Inflace zůstává dalším klíčovým prvkem celé skládačky. V současnosti se pohybuje kolem 3,4 %, avšak Bank of England očekává, že v příštím čtvrtletí klesne zpět k cílové úrovni 2 %. Tento výhled je jedním z hlavních důvodů, proč měnový výbor nevidí bezprostřední potřebu dalšího zpřísňování politiky. Současně však přetrvávají vnější rizika, která mohou inflační trajektorii narušit. Ekonomové upozorňují zejména na vývoj cen ropy. Po nedávných hrozbách amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Íránu došlo ke skokovému růstu cen ropy, který by podle odhadů Capital Economics mohl k inflaci přidat přibližně 0,2 procentního bodu. Takový vývoj by mohl zpomalit návrat inflace k cíli a posílit argumenty pro opatrnost. Ministryně financí Nirmala Sitharamanová již dříve upozorňovala na to, že globální prostředí je poznamenáno narušením obchodních toků a dodavatelských řetězců, což komplikuje měnověpolitické rozhodování. Bank of England proto musí zohledňovat nejen domácí data, ale i geopolitická rizika, která mohou inflaci znovu rozkolísat. Smíšené signály z reálné ekonomiky Vedle slabších dat z trhu práce přicházejí také pozitivnější zprávy z reálné ekonomiky. Hrubý domácí produkt Spojeného království v listopadu vzrostl o 0,3 % a kompozitní index nákupních manažerů dosáhl 21měsíčního maxima. Podle ekonoma Investecu Philipa Shawa tato čísla nenaznačují nárůst volných kapacit v ekonomice, který by obvykle ospravedlňoval rychlé snižování sazeb. Právě tento kontrast – slábnoucí zaměstnanost na jedné straně a známky oživení ekonomické aktivity na straně druhé – vysvětluje, proč se měnový výbor drží vyčkávací strategie. Někteří členové mohou mít tendenci bagatelizovat obavy o zaměstnanost, pokud se potvrdí, že ekonomika je schopna růst i přes mírné zhoršení situace na trhu práce. Ekonomové Barclays a Investec očekávají, že hlasování v měnovém výboru dopadne poměrem 7:2 ve prospěch ponechání sazeb beze změny, přičemž dva externí členové by se vyslovili pro snížení. Jiní, včetně analytiků Bloomberg Economics a Morgan Stanley, připouštějí těsnější výsledek 6:3, kdy by se k táboru podporujícímu snížení přidal i viceguvernér Dave Ramsden. Přesto panuje shoda, že ke změně sazeb v tomto týdnu s vysokou pravděpodobností nedojde. Rozhodnutí Bank of England spolu se čtvrtletní zprávou o měnové politice bude zveřejněno ve čtvrtek v poledne, následovat bude tisková konference guvernéra Andrewa Baileyho. Trhy aktuálně plně započítávají pouze jedno další snížení sazeb v průběhu letošního roku, což podtrhuje převládající opatrnost investorů. Podle prognóz Bloomberg Economics by měl růst britské ekonomiky v roce 2026 zůstat kolem 1,2 %, zatímco inflace by se od poloviny roku měla stabilizovat poblíž cílových 2 %. Pro Bank of England tak bude klíčové, zda se tyto předpoklady naplní. Pokud ano, současná strategie vyčkávání se může ukázat jako správně zvolená reakce na nejisté a protichůdné signály, které britská ekonomika vysílá.