Prezident Federální rezervní banky v Richmondu Thomas Barkin uvedl, že loňská série snížení úrokových sazeb pomohla stabilizovat trh práce, zatímco pozornost centrální banky se nyní přesouvá na takzvanou „poslední míli“ návratu inflace k cíli. Barkin uvedl, že loňské snížení sazeb pomohlo stabilizovat trh práce při pokračujícím boji s inflací Fed ponechal sazby beze změny a soustředí se na „poslední míli“ návratu inflace k cíli Odolnost ekonomiky podle Barkina stojí hlavně na investicích do umělé inteligence a výdajích bohatších domácností Přetrvávají rizika, že inflace zůstane nad cílem a zaměstnanost se v dalších měsících zhorší Podle Barkina se ekonomický výhled postupně zlepšuje, protože část nejistoty z předchozího roku odeznívá, přesto však přetrvávají rizika – zejména skutečnost, že inflace se stále drží nad 2% cílem Fedu a že tvorba pracovních míst je soustředěna jen do omezeného počtu sektorů. Barkin to uvedl na úterní akci v Columbii v Jižní Karolíně. Podle něj byla loňská snížení sazeb záměrně koncipována jako pojistka na podporu zaměstnanosti, aby se hospodářství mohlo nadechnout v době, kdy Fed pokračuje v boji s přetrvávajícími cenovými tlaky. Z jeho vyjádření vyplývá, že centrální banka se nyní nachází ve fázi jemného dolaďování politiky, nikoli dramatických zásahů. Úrokové sazby jako pojistka pro trh práce Úředníci Fedu minulý týden ponechali svou hlavní úrokovou sazbu beze změny v cílovém rozmezí 3,5 % až 3,75 %. Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell k tomu uvedl, že měnová politika je nyní nastavena tak, aby byla dostatečně flexibilní a umožnila reagovat na případná rizika pro zaměstnanost i inflaci. Tento postoj navazuje na loňský rok, kdy Fed provedl tři po sobě jdoucí snížení sazeb, čímž se snažil zmírnit dopady zpřísněné politiky na ekonomickou aktivitu. Barkin zdůraznil, že tato snížení považuje za ochranný krok. Podle něj přispěla k tomu, že se trh práce udržel v relativně dobré kondici, a to i v prostředí zvýšené nejistoty způsobené obchodními cly a dalšími politickými změnami. Právě tato nejistota však podle Barkina v roce 2026 postupně slábne. Firmy, se kterými je v kontaktu, hlásí stabilní poptávku, což naznačuje, že ekonomika si zachovává základní odolnost. Barkin zároveň uvedl, že letošní ekonomický vývoj by mohly podpořit i další faktory, jako jsou vrácení daní, nižší ceny pohonných hmot a celkově uvolněnější měnové podmínky. Tyto prvky dohromady vytvářejí prostředí, které by mělo ekonomice pomoci vyhnout se prudkému zpomalení. Inflace nad cílem a rizika koncentrace růstu Navzdory pozitivnějšímu výhledu Barkin opakovaně upozorňoval, že inflace zůstává nad cílovou úrovní. Podle něj hraje důležitou roli skutečnost, že spotřebitelé jsou finančně napjatí, což firmám ztěžuje přenášení vyšších nákladů – například z cel – do konečných cen. Tento tlak ze strany spotřebitelů tak paradoxně pomáhá tlumit cenové tlaky. Současně však Barkin varoval, že odolnost americké ekonomiky není rovnoměrně rozložená. Podle jeho slov je významná část současné poptávky tažena rozvojem infrastruktury pro umělou inteligenci a výdaji bohatších domácností. Tyto dva faktory jsou podle něj úzce propojené, protože investice do AI podporují růst hodnoty aktiv, což následně zvyšuje spotřebu majetnějších spotřebitelů. Barkin upozornil, že ochlazení v oblasti umělé inteligence by mohlo mít širší dopady. Slabší investice do AI by mohly zasáhnout podnikové výdaje a akciový trh, což by se následně mohlo promítnout do nižší spotřeby bohatších domácností v případě poklesu jejich čistého jmění. Tento řetězec rizik podle něj představuje jednu z hlavních nejistot pro další vývoj ekonomiky. Zaměstnanost, imigrace a výhled měnové politiky V následném rozhovoru s novináři Barkin uvedl, že Fed má před sebou ještě hodně práce jak v oblasti zaměstnanosti, tak v oblasti cenové stability. Pokud jde o trh práce, upozornil na relativní stabilitu míry nezaměstnanosti, která přetrvala i přes zpomalování tvorby pracovních míst. V této souvislosti zmínil i otázku imigrace a naznačil, že poptávka po pracovní síle i její nabídka by se v nadcházejících měsících mohly dostat do záporných hodnot. Z pohledu cíle maximální zaměstnanosti by takový vývoj podle Barkina nebyl nutně problémem. Z hlediska celkové ekonomické dynamiky by však šlo o méně atraktivní scénář, protože by signalizoval širší ochlazení aktivity. Pokud jde o inflaci, Barkin připomněl, že se již zhruba pět let drží nad cílem Fedu. Připustil, že restriktivní politika může inflaci dále snižovat, ale zároveň existuje možnost, že se cenový růst bude i nadále pohybovat nad cílovou úrovní. Na závěr se Barkin vyjádřil také k budoucímu vedení centrální banky. Uvedl, že se těší na spolupráci s Kevin Warsh, kterého chce prezident Donald Trump nominovat do čela Fedu po skončení Powellova funkčního období v květnu. Barkin zdůraznil, že Warsha osobně dobře nezná, ale vnímá ho jako schopného a respektovaného profesionála. Na otázku, zda by Trumpův tlak na snižování sazeb mohl ovlivnit jeho přístup k měnové politice, Barkin odpověděl, že se hodlá striktně držet mandátu daného Kongresem. Podle jeho slov bude i nadále usilovat o co nejlepší plnění úkolu Fedu v oblasti cenové stability a maximální zaměstnanosti a očekává, že stejný přístup zaujme i budoucí předseda centrální banky. Celkově Barkinova vystoupení ukazují, že Fed se v roce 2026 nachází v citlivé fázi, kdy se snaží dovést inflaci k cíli bez poškození trhu práce. Právě tato „poslední míle“ se podle něj může ukázat jako nejobtížnější část celého procesu.