Centrální banky největších světových ekonomik se začínají ve svých měnových politikách rozcházet. Zatímco Austrálie tento týden poprvé po dvou letech zvýšila úrokové sazby, ostatní instituce volí opatrnější přístup. Evropská centrální banka i Bank of England (BoE) ponechaly sazby beze změny, ačkoli rozhodnutí v Británii trhy vnímaly jako holubičí signál. Americký Fed rovněž sazby nezměnil, ale obchodníci nyní plně započítávají jedno další snížení o 25 bazických bodů do července. Situaci v USA komplikuje i nominace Kevina Warsha na šéfa Fedu, který prosazuje snižování sazeb a redukci rozvahy.
V Británii BoE rozhodla o ponechání sazeb nejtěsnějším poměrem hlasů 5-4, což vedlo k přecenění očekávání trhu. Obchodníci nyní předpokládají snížení sazeb o téměř 50 bazických bodů do konce roku, což je nárůst z původních 35 bazických bodů. Norges Bank ponechala svou klíčovou sazbu na 4 %, přičemž investory znepokojil nečekaný růst jádrové inflace na 3,1 %. Švýcarská národní banka (SNB) udržuje sazbu na 0 %, což je nejnižší úroveň mezi hlavními bankami, a čelí silnému franku vůči euru i dolaru. Kanadská centrální banka ponechala sazby na 2,25 % s varováním před dopady globálních obchodních rizik.
Centrální banky největších světových ekonomik se začínají ve svých měnových politikách rozcházet. Zatímco Austrálie tento týden poprvé po dvou letech zvýšila úrokové sazby, ostatní instituce volí opatrnější přístup. Evropská centrální banka i Bank of England ponechaly sazby beze změny, ačkoli rozhodnutí v Británii trhy vnímaly jako holubičí signál. Americký Fed rovněž sazby nezměnil, ale obchodníci nyní plně započítávají jedno další snížení o 25 bazických bodů do července. Situaci v USA komplikuje i nominace Kevina Warsha na šéfa Fedu, který prosazuje snižování sazeb a redukci rozvahy.
V Británii BoE rozhodla o ponechání sazeb nejtěsnějším poměrem hlasů 5-4, což vedlo k přecenění očekávání trhu. Obchodníci nyní předpokládají snížení sazeb o téměř 50 bazických bodů do konce roku, což je nárůst z původních 35 bazických bodů. Norges Bank ponechala svou klíčovou sazbu na 4 %, přičemž investory znepokojil nečekaný růst jádrové inflace na 3,1 %. Švýcarská národní banka udržuje sazbu na 0 %, což je nejnižší úroveň mezi hlavními bankami, a čelí silnému franku vůči euru i dolaru. Kanadská centrální banka ponechala sazby na 2,25 % s varováním před dopady globálních obchodních rizik.
Centrální banky největších světových ekonomik se začínají ve svých měnových politikách rozcházet. Zatímco Austrálie tento týden poprvé po dvou letech zvýšila úrokové sazby, ostatní instituce volí opatrnější přístup. Evropská centrální banka i Bank of England (BoE) ponechaly sazby beze změny, ačkoli rozhodnutí v Británii trhy vnímaly jako holubičí signál. Americký Fed rovněž sazby nezměnil, ale obchodníci nyní plně započítávají jedno další snížení o 25 bazických bodů do července. Situaci v USA komplikuje i nominace Kevina Warsha na šéfa Fedu, který prosazuje snižování sazeb a redukci rozvahy. V Británii BoE rozhodla o ponechání sazeb nejtěsnějším poměrem hlasů 5-4, což vedlo k přecenění očekávání trhu. Obchodníci nyní předpokládají snížení sazeb o téměř 50 bazických bodů do konce roku, což je nárůst z původních 35 bazických bodů. Norges Bank ponechala svou klíčovou sazbu na 4 %, přičemž investory znepokojil nečekaný růst jádrové inflace na 3,1 %. Švýcarská národní banka (SNB) udržuje sazbu na 0 %, což je nejnižší úroveň mezi hlavními bankami, a čelí silnému franku vůči euru i dolaru. Kanadská centrální banka ponechala sazby na 2,25 % s varováním před dopady globálních obchodních rizik.
