Klíčové body

Česko chce zastropovat cenu povolenky na 30 eur
Současná cena je kolem 82 eur za tunu
Průmysl varuje před odlivem výroby z EU 3
Většina států EU je zatím proti změnám 4

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je současné nastavení neudržitelné a poškozuje evropský průmysl. Hlavním cílem české strany má být zastropování ceny emisní povolenky na maximálně 30 eur za tunu oxidu uhličitého, tedy na úrovni odhadů z roku 2020. Aktuálně se cena pohybuje kolem 82 eur za tunu.

Havlíček tento postoj představil na průmyslové konferenci České Antverpy. Uvedl, že systém povolenek podle něj ničí evropský průmysl a podkopává jeho konkurenceschopnost. Zároveň ale připustil, že většina členských států Evropské unie je zatím proti zásadním změnám.

Tlak na zastropování ceny povolenek

Podle ministra je problémem především vývoj ceny. Zatímco v roce 2020 se pro současné období odhadovala cena povolenky kolem 26 až 30 eur, realita je dnes více než dvojnásobná. Tento rozdíl podle něj ukazuje, že systém přestal být předvídatelný a stal se zdrojem nejistoty pro firmy.

Havlíček označil současný stav za situaci, kdy se systém „utrhl ze řetězu“. Právě proto chce Česko otevřít debatu o cenovém stropu. Zastropování na úrovni původních odhadů by podle něj přineslo větší stabilitu a umožnilo podnikům lépe plánovat. Součástí návrhu má být i mechanismus, který by omezil maximální tempo růstu ceny v následujících zhruba deseti letech.

Takový krok by měl podle ministra zabránit tomu, aby se povolenky stávaly spekulativním nástrojem. Pokud by ceny zůstaly v předvídatelném pásmu, firmy by se podle něj mohly soustředit na investice a transformaci místo řešení cenových šoků. Havlíček zdůraznil, že právě zde je podle něj nutné začít a teprve poté řešit další části klimatické politiky.

Dopad na průmysl a konkurenceschopnost

Havlíček zároveň varoval, že současná zelená politika EU ohrožuje konkurenceschopnost evropského průmyslu. Česko jako průmyslově orientovaná ekonomika podle něj nese důsledky citelněji než některé jiné státy. Upozornil, že pokud Evropa svůj přístup nepřehodnotí, může podle jeho slov narazit „do zdi“.

Systém EU ETS 1 funguje od roku 2005 a vztahuje se hlavně na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový emisní limit a firmy musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku. Cena povolenky se přitom utváří na trhu.

Na problém upozorňují i zástupci průmyslu. Prezident Svazu chemického průmyslu ČR Daniel Tamchyna uvedl, že současná unijní politika vede k přesunu výroby mimo Evropskou unii. Podle něj v posledních zhruba pěti letech klesla průmyslová výroba v EU přibližně o pětinu. Ještě výraznější pokles zaznamenaly investice a zrychlilo uzavírání podniků.

Tamchyna zároveň upozornil, že přesun výroby do zemí s méně přísnými pravidly jde proti klimatickým cílům EU. Pokud se výroba přesouvá do regionů s nižšími environmentálními standardy, globální emise se podle něj nesnižují, pouze se přesouvají jinam.

Chcete využít této příležitosti?

Hledání podpory v EU

Na změně systému ETS 1 ale zatím nepanuje v Evropské unii shoda. Podle Havlíčka je většina členských zemí proti. Česká strana přesto chce hledat spojence. Možnou podporu vidí v okolních státech, jako jsou Polsko, Maďarsko a Slovensko. Postoj se podle ministra může postupně měnit také v Německu či Itálii.

Debata o povolenkách se navíc netýká jen systému ETS 1. Premiér Andrej Babiš kritizoval ceny povolenek v dopisu zaslaném začátkem února představitelům EU. Vyzval k pragmatickému přístupu k zelené transformaci. Kromě úprav stávajícího systému požaduje i odklad spuštění systému ETS 2.

Systém ETS 2 má rozšířit obchodování s povolenkami na další oblasti, například silniční dopravu a vytápění budov. Právě zde se objevují obavy z dopadu na domácnosti i firmy. Babiš proto prosazuje, aby se jeho zavedení odložilo.

Celá debata ukazuje, že téma emisních povolenek zůstává v EU citlivé. Na jedné straně stojí klimatické cíle a snaha o snižování emisí, na druhé obavy o konkurenceschopnost průmyslu a ekonomické dopady. Česká republika nyní signalizuje, že chce aktivně usilovat o změnu pravidel, která považuje za nevyvážená.

Česká republika bude v Evropské unii hledat podporu pro výraznou úpravu systému emisních povolenek. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je současné nastavení neudržitelné a poškozuje evropský průmysl. Hlavním cílem české strany má být zastropování ceny emisní povolenky na maximálně 30 eur za tunu oxidu uhličitého, tedy na úrovni odhadů z roku 2020. Aktuálně se cena pohybuje kolem 82 eur za tunu. Havlíček tento postoj představil na průmyslové konferenci České Antverpy. Uvedl, že systém povolenek podle něj ničí evropský průmysl a podkopává jeho konkurenceschopnost. Zároveň ale připustil, že většina členských států Evropské unie je zatím proti zásadním změnám. Tlak na zastropování ceny povolenek Podle ministra je problémem především vývoj ceny. Zatímco v roce 2020 se pro současné období odhadovala cena povolenky kolem 26 až 30 eur, realita je dnes více než dvojnásobná. Tento rozdíl podle něj ukazuje, že systém přestal být předvídatelný a stal se zdrojem nejistoty pro firmy. Havlíček označil současný stav za situaci, kdy se systém „utrhl ze řetězu“. Právě proto chce Česko otevřít debatu o cenovém stropu. Zastropování na úrovni původních odhadů by podle něj přineslo větší stabilitu a umožnilo podnikům lépe plánovat. Součástí návrhu má být i mechanismus, který by omezil maximální tempo růstu ceny v následujících zhruba deseti letech. Zdroj: ČTK Takový krok by měl podle ministra zabránit tomu, aby se povolenky stávaly spekulativním nástrojem. Pokud by ceny zůstaly v předvídatelném pásmu, firmy by se podle něj mohly soustředit na investice a transformaci místo řešení cenových šoků. Havlíček zdůraznil, že právě zde je podle něj nutné začít a teprve poté řešit další části klimatické politiky. Dopad na průmysl a konkurenceschopnost Havlíček zároveň varoval, že současná zelená politika EU ohrožuje konkurenceschopnost evropského průmyslu. Česko jako průmyslově orientovaná ekonomika podle něj nese důsledky citelněji než některé jiné státy. Upozornil, že pokud Evropa svůj přístup nepřehodnotí, může podle jeho slov narazit „do zdi“. Systém EU ETS 1 funguje od roku 2005 a vztahuje se hlavně na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový emisní limit a firmy musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku. Cena povolenky se přitom utváří na trhu. Na problém upozorňují i zástupci průmyslu. Prezident Svazu chemického průmyslu ČR Daniel Tamchyna uvedl, že současná unijní politika vede k přesunu výroby mimo Evropskou unii. Podle něj v posledních zhruba pěti letech klesla průmyslová výroba v EU přibližně o pětinu. Ještě výraznější pokles zaznamenaly investice a zrychlilo uzavírání podniků. Tamchyna zároveň upozornil, že přesun výroby do zemí s méně přísnými pravidly jde proti klimatickým cílům EU. Pokud se výroba přesouvá do regionů s nižšími environmentálními standardy, globální emise se podle něj nesnižují, pouze se přesouvají jinam. Hledání podpory v EU Na změně systému ETS 1 ale zatím nepanuje v Evropské unii shoda. Podle Havlíčka je většina členských zemí proti. Česká strana přesto chce hledat spojence. Možnou podporu vidí v okolních státech, jako jsou Polsko, Maďarsko a Slovensko. Postoj se podle ministra může postupně měnit také v Německu či Itálii. Zdroj: Shutterstock Debata o povolenkách se navíc netýká jen systému ETS 1. Premiér Andrej Babiš kritizoval ceny povolenek v dopisu zaslaném začátkem února představitelům EU. Vyzval k pragmatickému přístupu k zelené transformaci. Kromě úprav stávajícího systému požaduje i odklad spuštění systému ETS 2. Systém ETS 2 má rozšířit obchodování s povolenkami na další oblasti, například silniční dopravu a vytápění budov. Právě zde se objevují obavy z dopadu na domácnosti i firmy. Babiš proto prosazuje, aby se jeho zavedení odložilo. Celá debata ukazuje, že téma emisních povolenek zůstává v EU citlivé. Na jedné straně stojí klimatické cíle a snaha o snižování emisí, na druhé obavy o konkurenceschopnost průmyslu a ekonomické dopady. Česká republika nyní signalizuje, že chce aktivně usilovat o změnu pravidel, která považuje za nevyvážená.